Carcinosinum a ti druzí

4.10.2005 | Petr Zachariáš | pzacharias@post.cz | Popisy léků | 2 komentáře

Námět na tento článek, tedy srovnání Carcinosinu s několika nejpodobnějšími léky, za které je často zaměňován, se zrodil v mé mysli poté, co se mi několikrát podařilo Carcinosinum chybně předepsat. Chtěl bych tímto upřímně poděkovat svým pacientům, díky jejichž trpělivosti jsem si mohl rozdíly mezi Carcinosinem a níže popsanými léky lépe uvědomit a následně předepsat přesněji.

Článek je složen ze dvou částí. V první části jsou uvedeny tři důležité rubriky, které jsou v repertoriu nekompletní a léky, které do nich patří, ale nejsou zaneseny v repertoriu. U těchto léků je také podrobně popsána příčina jejich přítomnosti v této rubrice. Druhá část je potom věnována diferenciální diagnóze mezi Carcinosinem a léky, s kterými je nejčastěji zaměňován.

Téma: Citlivost na kritiku

Rubrika v repertoriu:

Citlivost – pokárání, na

Chybějící léky v rubrice:

Calcarea carbonica

Příčina citlivosti na kritiku u jednotlivých léků:

Carcinosinum: Jeho nejvnitřnější pocit je: „jsem neschopný a bezcenný“ následkem toho se jeho přežívacím mechanismem stane chování, které tento pocit kompenzuje. Má pocit, že jeho přežití závisí na vykonání úkolů, které jsou za hranicemi jeho možností. Tyto úkoly, které si vytýčí se snaží dělat bezchybně, a to z toho důvodu, aby se vyhnul kritice. Kritika se přímo dotýká jeho vnitřního pocitu a podporuje v něm jeho špatnou představu o sobě samém. Důležité je poznamenat, že touha po dokonalosti je relativní pojem a u každého člověka Carcinosinum se bude projevovat v různém rozsahu. Tato bezchybnost se bude projevovat pouze tam, kde člověk Carcinosinum cítí, že hraje určitou roli, tj. tam, kde činnost nějak souvisí s jeho identitou, kterou se skrz ní snaží vytvořit. V ostatních věcech může být docela nepořádný, viz rubrika: Nepořádný, kromě věcí na kterých pracuje.

Calcarea carbonica: Calcarea má pocit, že je slabá na to, aby přežila v tomto světě. Jediné co musí udělat je tedy zajistit si stabilitu a bezpečí a ukrýt se do „ulity“. Situační materia medica calcarey představuje ohrožení z vnějšího světa (opakem je Rhus-tox). Je plachá a zmatená ve velké světě lidí a snaží se uprchnout do bezpečí. Odtud rubrika: blud, ostatní si všimnou její zmatenosti. Tato rubrika vyjadřuje její vnitřní stav a ona jej musí zakrýt, aby nebyla ohrožena. Proto se bojí, aby ostatní neviděli její rozpaky. Kdyby je totiž odhalila a otevřela se, mohla by být ohrožena. Kritika tedy pro ni znamená ohrožení a nebezpečí na rozdíl od Carcinosinu, pro něž znamená osobní prohru.

Téma: Potřeba kontroly a sebekontroly

Rubriky v repertoriu:

Strach – kontrolu, že ztratí
Strach – sebekontrolu, že ztratí

Chybějící léky v rubrice:

Aconitum, Kali-c, Alumina
Calcarea carbonica, Alumina

Příčina potřeby kontroly/sebekontroly u jednotlivých léků:

Carcinosinum: Kontrola je jedním ze stěžejních témat Carcinosinu. I jeho strachy se týkají věcí, jež nemůže kontrolovat, jako např. budoucnost, zdraví, smrt… Důvod jeho kontroly je hlavně vyhnutí se chybám, aby neselhal a nebyl kritizován. Kontrola se opět bude u každého pacienta projevovat v jiném rozsahu. Velikost rozsahu záleží hodně na pacientově životě a situacích kterými prošel. Pokud se jedná o pacienta s těžkým dětstvím a velmi slabě vybudovanou identitou, bude se téma kontroly projevovat v mnohem širším rozsahu než u pacienta se spokojeným dětstvím, jehož identita a celkový stav je „vykolejen“ v menší míře. Pravidlem zůstává, že při činnostech, skrz které si tento pacient potřebuje budovat své Ego a identitu se bude snažit o maximální kontrolu, aby danou situaci zvládl, neselhal a byl pochválen a oceněn.

Alumina: Alumina je lékem první volby na zmatení identity, pokud souhlasí symptomy. Má pocit, že je někdo jiný, že musí být takový, jakým ho chtějí mít ostatní. Jedná se o komplexní potlačení identity včetně všech jejích součástí. Nejedná se zde jen o identifikaci vlastních schopností jako u Carcinosinu, ale o kompletní odevzdání se vůli někoho jiného skrze své emoce, touhy a také skrze svůj intelekt. Má pocit, že mu jeho tělo nepatří. To vychází z chybné identifikace se svým tělem. Zajímavá a také velice důležitá rubrika, která to vysvětluje je: Blud, hlava patří někomu jinému. Aby tedy našel svou identitu, musí se identifikovat s někým jiným. Aby jeho chování nevybočilo z šablony, kterou mu někdo jiný určil nebo kterou si podvědomě určil sám, musí velmi kontrolovat své chování a také všechny situace. Pokud by totiž vybočil z požadovaného modelu chování, myšlení a cítění, ztratil by identitu. Takže se zde nejedná o ocenění a nalezení vlastní ceny, ale o projekci své identity do někoho jiného a stanovení určitého vzoru, kterého je nutno se držet za každou cenu.

Aconitum: Kontrola Aconita vyplývá z akutní situace ohrožení života, které náhle přichází a odchází. Přichází a odchází ve vlnách, nárazově. To je velmi důležité. Je na tom postavena celá dynamika léku. Tím se liší od své sestřičky Belladony, která čelí ohrožení, které trvá. Tak u Aconita nalezneme střídající stavy. Téma střídání se objevuje jak v psychické a emocionální rovině, tak v rovině fyzické. Úzkost se střídá s veselostí. Naděje se zoufalstvím. Jedná tvář je bledá a chladná a druhá rudá a horká. Ve fázi blížícího se ohrožení je nejdůležitější slovo úlek a panika. Musí kontrolovat vše kolem sebe, aby uchránil sám sebe před záhubou. Modelovou situací může být člověk v domě, který se nachází ve válečné zóně. Nikdy neví, kdy válka udeří. Nebezpečí přichází ve vlnách. Vše musí být po kontrolou. Musí mít přes okna pásky, svítit jen v nezbytných případech, dohlížet neustále na děti, aby nevylézali z domu nebo nevystrkovaly hlavu z oken, atd. Kontrola je nezbytná k tomu, aby nebyl zabit. To je Aconitum.

Calcarea carbonica: U Calcarey je zapotřebí SEBEkontrola, kvůli zachování pocitu bezpečí a odvrácení hrozby zvenčí. Musí kontrolovat své chování. Musí se chovat tak, aby ostatním neodkryla svůj vnitřní pocit slabosti a oni jej neviděli. Podobně jako u carcinosinu je jedním z důvodů, proč má velmi silně vyvinutou sebekontrolu skutečnost, že se bojí kritiky. Rozdíl je v tom, že carcinosinum se bude při kritice cítit neschopný a bude ze sebe mít velmi špatný pocit, zatímco Calcarea se bude cítit slabá a zraněná.

Kalium carbonicum: Kali carbonicum má pocit, že se mu nedostává dostatečné podpory od své rodiny. Následkem tohoto pocitu, který je způsoben vnitřním pocitem nedostatečnosti se vyvine strach ze samoty a touha po společnosti. Vznikne tak závislost na rodině nebo lidech, které za rodinu považuje. Na jednu stranu se o ně velmi strachuje (Caust., Ars, Carc.), ale na druhou stranu se s nimi neustále hádá a tak projevuje svou nespokojenost vůči nim. Zajímavé je to, že se hádá POUZE se svou rodinou, nikoliv s lidmi zvenčí. Jelikož rodina je základní téma Kalia carbonica (ale i ostatních Kaliových solí), hlavní téma tohoto léku je zajištění integrity své rodiny. Musí kontrolovat vše kolem ní, aby o ní nepřišla respektive aby nepřišla o svou oporu.

Carcinosinum – diferenciální diagnóza

Aethusa může být velmi podobná Carcinosinu, a to zvláště u dětí. U Aethusy nalezneme mnoho symptomů, které jsou pro Carcinosinum typické. Je to např. láska ke zvířatům, úzkost před zkouškami a plachost. Na rozdíl od dítěte Carcinosinum, které, pokud není velmi silně potlačeno, projevuje přecitlivělost na mnoha úrovních a snadnou vzrušivost, má pacient Aethusa většinou velmi zpomalenou myšlenkovou aktivitu. Objevuje se prostrace mysli a celková obluzenost což u Carcinosinu běžně nenajdeme. To může připomínat Aluminu, která má podobně jako Aethusa afinitu k centrálnímu nervovému systému, ale na rozdíl od Aethusy je za její prostrací zmatenost a ztráta identity. Nenajdeme u ní touhu potěšit, protože touha potěšit nám zvedá Ego a tématem Aluminy není Ego, ale špatná identifikace se sebou samým. Podobně jako Carcinosinum kontroluje situaci, ale opět proto, aby nevybočila z určeného vzorce chování, který ji byl dán někým jiným nebo si jej podvědomě stanovila sama. Téma kontroly se také velmi silně objevuje u léku Arsenicum album, které je stejně jako Carcinosinum pečlivé v maličkostech, má úzkost o zdraví a budoucnost. Na rozdíl od Carcinosinu je ale sobecké a nezáleží mu na ostatních, protože mu nejde o Ego, ale o to, aby nebyl okraden či podveden. Proto se může někdy uchýlit k nečestnému jednání, aby získal výhodu nad ostatními. Naprostým opakem, tj. člověkem uznávajícím morální kodex a duchovní hodnoty je Aurum metallicum. Aurum má velmi podobnou základní esenci jako Carcinosinum. Je pečlivé, zodpovědné a nábožensky založené. Má pocit, že jeho přežití závisí na dosažení nejvyššího vrcholu ve společenském žebříčku. Je jako horolezec, který má pocit, že pokud nezdolá Mt. Everest, nestojí za nic a není důvod aby nadále žil. Proto má Aurum stále pocit, že neplní své povinnosti dost dobře a z toho pramení touha po dokonalosti. Pokud na své cestě na vrchol začne selhávat, začne se hroužit do sebe a bude melancholické. To jsou první známky sebevražedného myšlení, které u Aura objevíme, pokud se mu nedaří. Na rozdíl od Carcinosinu ale nemá touhu potěšit ostatní, jelikož jeho hranice jsou velmi silné. To je hlavní rozdíl. Také u něj nenalezneme symptomy ukazující na vnitřní přecitlivělost, jako např. soucitnost a strach z emocionálního zranění. Carcinosinum je velmi emocionální a romantický s touhou po cestování. Jsou to děti, kteří mají intenzivní fantazie a cestují v duchu kolem světa. Aurum je minerál, který bude mít mnohem více vyvinuté systematické uvažování a logiku. Emoce jsou hluboko potlačeny a člověk Aurum je nedává najevo. To je také podobné jako u Carcinosinu, ale Carcinosinum zatlačí emoce, aby nebyl kritizován nebo také ze strachu z trestu, zatímco Aurum ukryje emoce proto, aby si zachoval čest a důstojnost. Ze stejného důvodu je také velmi zodpovědné a přílišná odpovědnost ho zhoršuje, protože při ní může selhat. Aurum má velmi silný vnitřní pocit cti, kterému se snaží dostát. Je na sebe velmi náročné a nic si neodpustí. Projevit smutek, vztek či lítost mu připadá nehodné jeho morálky. Na rozdíl od Carcinosinu je Aurum vnitřně velmi silné. Proto když se rozhodne zemřít, neváhá ani vteřinu a udělá to. To ukazuje na obrovskou vnitřní sílu a odhodlanost, kterou u mnoha léků nenajdeme. Tato síla a odhodlanost je pro Aurum velmi typická. Myslím si, že osobnost Aura byla velmi dobře vykreslena postavou kmenového vůdce Katsumota ve filmu Poslední Samuraj. Na jednom konci máme tedy silné Aurum a na konci druhém stojí Calcarea carbonica, která je vnitřně slabá. S Carcinosinem má podobný právě tento vnitřní pocit slabosti, strach z kritiky a celkem silně vyvinutou sebekontrolu. Calcarea carbonica ale stojí na místě a nechce se hýbat a její přežití nezávisí na vykonání určitého úkolu, ale na ukrytí se v bezpečí. Z toho důvodu také není ambiciózní a netouží se překonávat či někoho potěšit a nepotřebuje být oceněna. Je to spíše rodinný typ s jiným žebříčkem hodnot, které se týkají spíše budování silného rodinného zázemí než osobní seberealizace. Calcarea phosphorica se Carcinosinu podobá výraznou touhou po cestování a nespokojeností a Calcarea sulphurica touhou po ocenění. Rozdíl je v tom, že ani jeden z těchto léků nemá problém říci NE a také nejsou tak pečlivé a nemají touhu se zavděčit. Zatímco Carcinosinum se snaží získat uznání skrze úspěchy, které dosáhne, Calcarea sulphurica se pouze snaží vymámit kladné hodnocení od ostatních, aniž by pro to něco udělala. Většinou to dělá formou hádání se s ostatními. Velice podobný lék, který má velmi podobnou jak základní esenci, tak většinu symptomů je Cuprum. Oba tyto léky mají většinu symptomů společných, takže se někdy velice obtížně rozlišují. Hlavní rozdíl mezi nimi je v tom, že Cuprum je extrémně uzavřené a navenek působí velice jednotvárně a bez emocí. Carcinosinum sice také potlačuje emoce, ale toto potlačení není zdaleka tak silné jako u Cupra a mnoho emocí prosakuje napovrch. Emoce Cupra jsou obehnány měděnou zdí, skrz kterou se nic nedostane, a to i v kompenzovaném stavu. Proto u něj nenajdeme sentimentalitu, láskyplnost a soucitnost jako u Carcinosinu. Důkazem toho, že se jedná o naprostý opak Carcinosinu, co se týká obecné emoční citlivosti, je umístění v rubrice „Nedostatek citlivosti“. Dalším rozdílem mezi těmito dvěma léky je skutečnost, že Cuprum má téma postavení ve společnosti, kterého se snaží dosáhnout, aby sám sobě dokázal, že na to má. Carcinosinum si také potřebuje dokázat, že na to má, ale dělá to spíše prostřednictvím práce, která je prospěšná pro ostatní (má silnou potřebu být užitečný). Dalším lékem, který má také téma pozice ve společnosti je Lycopodium clavatum, které je také v mnoha ohledech Carcinosinu velmi podobné. Lycopodium má s Carcinosinem mnoho společného, jako např. citlivost na názor druhých, strach z kritiky, pečlivost, slabé sebevědomí, strach ze selhání, touhu po ocenění, a zakrývání emocí. Podobně jako u Cupra se ale Lycopodium snaží o určitou pozici ve společnosti. Zde můžeme odlišit Lycopodium od Cupra, které to dělá proto, aby získalo cenu samo pro sebe. Lycopodium potřebuje pozici, aby získalo pocit, že má moc nad ostatními. Vše, co tuto pozici může ohrozit, způsobí u Lycopodia velké obavy, např. odpovědnost. Carcinosinum se nesnaží ani o moc ani o pozici. Všechny symptomy, které má Lycopodium s Carcinosinem společné vycházejí z hlavního pocitu Lycopodia, tzn. ztráty moci. Má strach ze selhání, protože, kdyby selhalo, mohlo by ztratit pozici. Také je pečlivý a snaží se vyhnout kritice, ale jen tehdy, pokud mu jeho pečlivá práce může vynést povýšení nebo společenský vzestup. Nebude pečlivý dobrovolně jako Carcinosinum. Slabé sebevědomí je u Lycopodia kompenzováno tím, že taktizuje a snaží se o získání vyššího postavení či výhodné pozice, které mu zajistí image síly a moci. V některých aspektech se to podobá Medorrhinu, které má také vnitřní pocit nedostatečnosti, kterou se snaží vykompenzovat snahou o to aby na ostatní působilo silně a nebojácně. Na rozdíl od Lycopodia mu ale nepůjde o moc. Svou sílu se bude snažit ukázat tím, že bude nesmyslně riskovat a bude se snažit vzbudit dojem odvahy a nebojácnosti, což je opak jeho pocitu, který se snaží zakrýt. Bude praktikovat extrémně nebezpečné sporty a také nepohrdne extrémně rychlou jízdou v autě. Tam, kde u Lycopodia začíná strach, tam Meddorhinum začíná žít. Je to lék extrémů. Vše je intenzivní a vášnivé. Vášnivost, extrémy, vnitřní pocit nedostatečnosti, láska k přírodě a zvířatům, kontrolní a sebekontrolní mechanismy a také citlivost na kritiku jsou nejvýraznější symptomy Medorrhina, které jsou společné právě s Carcinosinem. V některých případech může být velice obtížné tento lék rozlišit, protože se u něj objevuje kombinace symptomů, která je typická také pro Carcinosinum. Je to kontrola a sebekontrola, citlivost na kritiku, láska k přírodě a intenzivnost emocí. Příčina těchto symptomů u Carcinosinu je objasněna výše, ale jak je to u Medorrhina? Medorrhinum představuje srdce sykotického miasmatu. Jeho hlavním přežívacím mechanismem je zakrytí svého pocitu nedostatečnosti. Proto se snaží žít tak, aby vyvolal v okolí zcela opačný dojem, tj. dojem odvahy a síly. Jelikož na tom závisí jeho přežití, bude muset vyvinout také kontrolní a sebekontrolní mechanismy, aby neustále kontroloval, jestli jeho chování dostatečně zakrývá jeho vnitřní slabost. Citlivost na kritiku je také důsledkem tohoto pocitu. Pokud jej totiž bude někdo kritizovat, bude tím podporovat jeho pocit méněcennosti. Také má podobně jako Carcinosinem téma odpovědnosti. Medorrhinum má odpor k odpovědnosti, jelikož by při ní mohla vyjít na povrch jeho slabost. Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma léky je v tom, že Medorrhinu ve skutečnosti nezáleží na tom, zda úkol zvládne nebo ne, a proto také není v rubrice „strach ze selhání“. Spokojí se s tím, že svou slabost skryje před ostatními. Carcinosin musí získat cenu sám pro sebe, takže mu bude záležet na tom, aby úkol zvládl. To co potřebuje Medorrhinum dokázat ostatním, potřebuje Carcinosinum dokázat sám sobě. Jinými slovy: stejné mínění, jakého chce dosáhnout Medorrhinum od ostatních, chce Carcinosinum dosáhnout sám vůči sobě. Dalším lékem, který je nutno odlišit od Carcinosinu, kvůli velkému množství podobných symptomů je Natrum muriaticum. Natrum má silně vyvinutou kontrolu a sebekontrolu, je náročné, pečlivé a zodpovědné. Stejně jako Carcinosinum může onemocnět z dominance někým jiným nebo z poraněné hrdosti. Natrum je ale na rozdíl od Carcinosinu „emočně nepropustné“. Své emoce otevře jen nejlepšímu příteli. Emoce Carcinosinu jsou mnohem méně potlačené a pokud Carcinosinum ucítí upřímný zájem a důvěru, svěří se. Má sice podobně jako Natrum strach z emocionálního ublížení, ale na rozdíl od Natra to u něj není základní téma a spíše to vyplývá z jeho pocitu neschopnosti. Stejné je to s kontrolou a sebekontrolou. Natrum zapojuje kontrolní mechanismy proto, aby mu nebylo ublíženo a také ze strachu z kritiky. Carcinosinum kontroluje proto, aby nebyl kritizován, či potrestán. Natrum má také velký strach z kritiky, takže musíme jít hlouběji, abychom rozdíl mohli plně pochopit. Natrum bude vnímat kritiku, jako emocionální zraňování na rozdíl od Carcinosinu, ve kterém kritika posiluje jeho špatné mínění o sobě samém. Proto si Natrum vytvoří velice silnou emoční zeď, kterou u Carcinosinu nenajdeme. Opakem zakonzervovaných emocí Natra muriatica je Phosphorus. Nalezneme zde také mnoho podobného s Carcinosinem, a to hypersensivitu, soucitnost, touhu po cestování a mnoho strachů. Phosphorus se cítí opuštěný, jako by byl na dalekém ostrově. Tento pocit vytváří intenzivní potřebu společnosti a rozptýlení. Je tu téma expanze. Phosphorus nesnáší statické a fixní věci. Proto má pocit, že je dušen ve společnosti, kde jsou dána určitá pravidla (Blud – dušen formami, že je) a to je také důvod, proč má odpor k odpovědnosti na rozdíl od Carcinosinu, který odpovědnost vyhledává. (i když mu způsobuje ohromnou úzkost) Proto je také většina vztahů, které Phosphorus vytvoří velmi povrchních. Snaží se vykompenzovat svůj pocit osamělosti množstvím lidí, kterými se obklopí, ale to je tak náročné, že již mu nezbude energie na vytvoření emočně hlubšího vztahu. U Carcinosinu je toto přesně naopak. Další významný rozdíl je skutečnost, že Phosphorus je emočně velmi propustný, a to oběma směry – dovnitř i ven. To se může objevit sice i Carcinosinu, ale bude to mnohem méně výrazné. Phospohorus bude stejně jako Carcinosinum benevolentní s touhou potěšit, ale na rozdíl od Carcinosinu si tím nebude kompenzovat své slabé Ego, ale bude očekávat od ostatních lásku a náklonnost.

Carcinosinum – Philip M. Bailey

carcinosinum_velkeKniha světově proslulého australského homeopata dává úplný popis tohoto moderního a dnes velmi často indikovaného konstitučního léku (či miasmatického léku), jehož celostní obraz byl odhalen teprve v posledních desetiletích a zejména v posledních letech. Velmi podrobný popis mentálních, generálních i patologických rysů a symptomů je doplněn dvaceti šesti barevnými fotografiemi tváří, dokumentujícími typický vzhled tohoto konstitučního typu. Jsou zde také tabulky srovnávající charakteristické symptomy Carcinosinu s dalšími léky, s nimiž je často nesprávně zaměňován.

Knihu můžete zakoupit zde

Diskuze k článku (2 komentáře)

Petra (27.1.2015 v 15:59)

Velice dekuji za skvely clanek. Toto srovnani s podobnymi leky je opravdu uzitecne.

Iveta (2.1.2016 v 22:22)

Velice děkuji za skvělý článek, který mi kromě mnoha užitečných informací poskytl i klíčový vhled do příčin konkrétního problému, který byl pro mě dosud skryt (ten vhled, nikoli problém :-). Takže skutečně klíč k řešení. DĚKUJI!!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.