Význam miasmat při chápání léků

Petr Zachariáš pzacharias@post.cz

Polychresty

Jako polychresty označujeme skupinu léků, které se osvědčili jako nejčastěji používané a představují tak základní konstituční typy. Díky četnosti jejich užití v praxi jsou také nejlépe prozkoumané a vyzkoušené a je u nich znám tak široký obraz, že je velmi obtížné jej pojmout v celé jejich šíři. Popisy těchto často používaných velkých léků zahrnují nejen symptomy z provingů, ale také empiricky pozorované symptomy, které tyto léky dokázaly za dobu své existence vyléčit, či výrazně zmírnit. U většiny těchto léků se v Kentových přednáškách na téma homeopatická materia medica dozvídáme, že mají polymiasmatický rozsah. Důkazem toho je i Murphyho syntetické repertorium, kde nalézáme většinu polychrestů pod několika miasmatickými rubrikami současně. Jak je možné, že Siliceu nalezneme v rubrice Tuberkulózní konstituce, ale i Syfilitická konstituce, stejně jako např. Phosphorus. V mnoha materiích medicách se ale můžeme dočíst, že Silicea je sykotický lék a Kent píše, že se Silicea hodí na chronické případy psorické konstituce. Kdo má pravdu? Všichni.
 

Vývoj člověka vs Vývoj léku

Stejně jako člověk prochází za život jednotlivými fázemi a jeho reakce se těmto fázím přizpůsobují, je tomu tak i u homeopatických léků. Existuje Sulhur praktik a Sulphur filozof, stejně jako existuje tichá Staphysagria a hysterická Staphysagria. Také existuje fixní Silicea, která se zafixuje na představu o sobě samém, kterou nikdy nemění, ale z praxe známe Siliceu, která dělá chvíli to a hned zas ono a svůj image přizpůsobuje tak rychle, jak na ni okolí stačí reagovat. Když to shrneme, v každém léku je stejný důvod, ale jiná reakce. Staphysagria bude vždy cítit zraněnou hrdost a bude se cítit ponížená. V jednom případě, ale budou emoce tak hluboce potlačeny, že nebude cítit vztek a v případě druhém bude jako napjatá pružina a na sebemenší podnět bude reagovat velmi impulzivně. Také existuje třetí možnost, a to ta, že se oba tyto stavy budou střídat v závislosti na momentální úrovni nahromaděného vzteku a také v závislosti na situaci, kterou zrovna prochází. Silicea bude vždy cítit, že bude přijata ostatními jen, když bude vypadat a chovat se určitým způsobem (Image). Proto má vysoké ideály a její způsoby se dají označit jako aristokratické. Tento image bude buď stále stejný (fixní) a pacient jej nezmění v závislosti na okolí, a bude se snažit zachovat si svou tvář za každou cenu nebo je naopak bude měnit podle toho, co od něj okolí vyžaduje. Také může mezi těmito polohami přecházet a v určité fázi života či v určité situaci být fixní a v určité proměnlivá. Existuje důvod proč tomu tak je. Existuje něco, co toto ovlivňuje a co způsobí, zda bude Staphysagria hysterická nebo potlačená nebo Silicea fixní nebo proměnlivá. Jsou to miasmata.
  

Miasma jako reakční způsob

Aktivní miasma určuje aktuální způsob reakce u každého člověka. Nejedná se jen o psychické a emocionální reakce, ale také o reakce fyzické. Aktivní miasma lze proto velmi spolehlivě stanovit podle aktuálních fyzických projevů. Jinými slovy: to k jakému typu reakce bude člověk inklinovat v rámci jeho konstituce ukazuje na aktivní miasma, které v danou chvíli řídí jeho konstituci. Pokud bude Siliceu řídit sykotické miasma, které je známé fixností a zakrýváním, bude člověk projevovat sykotickou fázi Silicey a bude také fixní. Sykóza se projeví skrze sykotické symptomy v rámci konstituce Silicea. Pokud bude člověk, konstitučně Silicea řízen tuberkulárním miasmatem, bude tuberkulóza skrze jeho konstituci projevovat tuberkulární symptomy a sykotická stránka léku bude v tu chvíli neaktivní. To znamená, že v této fázi bude člověk Silicea proměnlivý a nestabilní a bude toužit po neustálé změně. Nic ho nebude bavit a z ničím nebude dlouho spokojen, což je typické pro tuberkulózu. Stejně tak je tomu i u ostatních léků respektive polychrestů.
 

Použití malých léků 

Malé léky jsou malé proto, že jsou nedostatečně vyzkoušené. Není zde žádný logický důvod domnívat se, proč by např. Lycopodium mělo být větší lék než Vanadium. Hlavním důvodem vzniku pojmu „malý lék“ je nedostatečné vyzkoušení těchto léků. I tak mají ale malé léky nezastupitelnou úlohu v homeopatické praxi. Při orgánovém či terapeutickém předepsání hrají velmi důležitou roli, a právě pro jejich jednostranný záběr se jim někdy také říká specifické léky. Je to např. Hecla lava při rakovinných afekcích, které se projevují jako exostózy a také na různé druhy osteosarkomů. Ačkoliv Hecla nemá dost podrobně rozpracovaný mentální obraz ani generálie, vykonal na poli orgánového a specifického předepsání taková vyléčení, která hraničí se zázrakem. Miasmatický rozsah těchto léků je tedy oproti polychrestům poněkud zúžen, jelikož tyto léky vykazují velmi specifické symptomy, které jsou typické pro určité miasma a tudíž nemají polymiasmatický rozsah, ale na druhou stranu jejich veškerá síla může být tím pádem soustředěna do jednoho bodu, který může v tu chvíli být důležitý pro pacientův život.