Rakovina a její léčení

Marie Valášková 

Ve středu 28. listopadu 2007 jsem byla na zajímavé přednášce Dr. Ramakrishnana. Tento indický lékař a homeopat přednášel poprvé v Praze o své léčbě rakoviny. S jeho postupy jsem se poprvé setkala v roce 2001, kdy vyšel článek v „Linksech“. Jeho kniha o léčení této ošklivé nemoci vyšla v českém překladu před dvěma lety v nakladatelství Alternativa.

Dr. Ramakrishnan se v první fázi své přednášky zabýval filosofickým přístupem k léčbě rakoviny. Mluvil o vitální síle organismu – při léčbě je třeba tuto sílu zasáhnout a tím odstartovat léčebný proces. Homeopatie má tuto schopnost působit na vitální, duchovní spektrum. Homeopatie pracuje s jemnohmotnou vitální silou.

V další části své přednášky mluvil o různých stádiích rakoviny a možnostech léčení. Jako nejsilnější současný rakovinný faktor označil stres. Také již Galén vyslovil myšlenku, že silná melancholie může vyvolat rakovinu. Dalším faktorem, který nelze opominout je dědičnost – dědičnou dispozici je důležité brát v úvahu u takových typů tohoto onemocnění jako je rakovina prsu apod.

Postupy při léčbě: Pokud je organismus v tzv. prekancerozním stavu – doporučuje jen homeopatii. Ve stádiu nádoru doporučuje operaci – co nejrychleji odstranit nemocnou tkáň z těla, pak následuje homeopatie. V případě, že je nádor již neoperovatelný, doporučuje zkusit  homeopatii, pak ozařování a na posledním místě chemoterapii. Chemoterapie nejvíc oslabuje celý organismus, radí se jí co nejvíc vyhnout.

Dr. Ramakrishnan zdůrazňoval, že je velikým zastáncem Kentova přístupu v homeopatické léčbě, tzn.  jeden lék v jednom čase, ale při léčení rakoviny je velikým nepřítelem čas a tak tento přístup nedodržuje. Často střídá dva léky – konstituční a nosodu. Doporučuje léky při ozařování, na vedlejší účinky při chemoterapii, léky na tišení bolestí v konečném stadiu nemoci. Velmi se mu osvědčila metoda „plussingu“ nebo rozdělené dávky.

Ve své praxi se poměrně často setkávám s různými „prekancerozními“ stádii rakoviny, tam velmi dobře funguje konstituční léčba. Pokud je nádor nebo metastázy objeven již ve formě nějakého novotvaru, mluvím s pacientem často jen o tom, jak mu pomoci při chemoterapii nebo při ozařování. Jak na nejmenší možnou míru zmenšit vedlejší následky léčby a tím tak utrpení pacienta. Zatím tady nemá homeopatie takovou pozici, a  struktura zdravotnictví to umožňuje jen velmi obtížně, aby pacient odmítl alopatickou léčbu a zkusil jen léčbu alternativní. Proto mám jen velmi sporé zkušenosti s homeopatickou léčbou při tomto onemocnění.

Mé zkušenosti ale ukazují na velikou účinnost při snaze o potlačení vedlejších účinků alopatické léčby. Při ozařování velmi pomáhá radium bromatum, při chemoterapii se mi velmi osvědčilo cadmium sulphuricum. Pacienti, kteří již jednou chemoterapií prošli a pak je čeká další série léčby jsou velmi překvapeni, že jim např. neslezou vlasy, že po aplikaci nezvrací, necítí se tak oslabeni, netrpí na průjmy a další nepříjemné věci, které jim jen ztrpčují tuto nelehkou etapu života.