Ekzém

Henry Allen, přeložila Jana Hollanová
 

Definice. Akutní či chronické zánětlivé, nenakažlivé onemocnění kůže, povahou polymorfní, projevující se jednou či více elementárními lézemi.

Formy. Erytematózní, papulózní (s pupenci), pustulární (s neštovičkami), vesikulární (s puchýřky), eczema fissum (s trhlinami) a eczema nodosum (s uzlíky). Název jiné formy je odvozen od místa výskytu: eczema capitis facialis, neboli ekzém na tváři.

Základní příčinou ekzému může být kterékoli chronické miasma. Žádná nemoc však nenabízí tak komplexní a jasnou představu o hlubokém a trvalém působení psory jako právě ekzém, který se vyskytuje stejnou měrou u obou pohlaví a všech věkových skupin, od několika denních kojenců až po starce. Jen málo nemocí má ekzematické svědění tak charakteristické pro psoru. Mnohost forem a nespočetné variety této nemoci, spolu se stále stoupající četností výskytu ji staví na přední místo zájmu dermatologů.

Symptomatologie. Symptomy této nemoci lze studovat pouze u každé z jejích forem zvlášť; je třeba studovat typické případy, neboť jen zřídka dva případy vykazují stejné fenomény, i když rozdílný vzhled je, jak se přesvědčíme, způsoben spíše odlišností lezí, které lze téměř libovolně kombinovat. Odlišnost lezí je kromě toho ještě dále komplikována a násobena tuberkulózní, syfilitickou či sykotickou diatézou.

Erytematózní ekzém – erytém je trvalou symptomem, nemoc však může být komplikována mnoha dalšími lézemi. Začíná obvykle slabým pocitem lechtání nebo mravenčení na menším či větším kousku kůže. To samozřejmě způsobí, že postižený začne toto místo škrábat nebo třít, což má za následek vznik erytému, jehož barva může být jasně červená nebo téměř jakákoli, může mít i žlutavé zbarvení. Na povrchu lze pozorovat nepatrné puchýřky nebo pupeny. Celé místo je mírně oteklé, což je dáno především anatomickou lokalizací. Povrch postiženého místa postupně začne být tvrdý a drsný, nebo je pokryto šupinami. Dosti běžný je pocit pnutí provázený slabším či silnějším svěděním, někdy i slabým mokváním. Relapsy jsou u této nemoci velmi časté a je zde výrazný sklon k chronifikaci. Častěji se vyskytuje u osob středního věku nebo u starých lidí.

 

PUSTULÓZNÍ EKZÉM

Tato forma ekzému může začít pustulou (neštovičkou) nebo se může vyvinout z erytematózní, vesikulární nebo papulózní formy. Častěji se objevuje v souvislosti s formou vesikulární, často je obtížné rozlišit, která léze je vlastně primární. Puchýřky se plní purulentním (hnisavým) sekretem, které při napětí pokožky nebo při jiném podráždění praskají a vytéká z nich hojná purulentní materie, rychle zasychající do zelenožluté nebo tmavě zbarvené strupy. Při odstranění strupy se odhalí živý, velmi citlivý povrch. Výtok se může změnit v ichorózní výměšek, který dráždí okolní tkáň a způsobuje zánět.

Lokální symptomy jsou horkost, otok, svědění, citlivost a bolavost, u některých případů jsou často doprovázeny výraznou infiltrací (prosáknutí tkáně zánětlivými buňkami). Je-li postižena vlasová pokožka a mazové žlázy, pak je výměšek smíšen s granulární sekrecí, vlasy jsou slepené a na hlavě se tvoří rozsáhlé strupy z této purulentní sekrece, která brzy začne pronikavě páchnout. Tato forma ekzému se vyskytuje u dětí se strumou nebo s tuberkulózou, často právě ve vlasech, a někdy se nazývá seborrhoický ekzém.

 

VESIKULÓZNÍ EKZÉM

Symptomy. Vesikulární ekzém začíná pocitem horka doprovázeným slabým svěděním, po němž rychle následuje lokalizované městnání, a často je během několika hodin celé erytematózní pole pokryto jemnými puchýřky naplněnými průhlednou tekutinou; třením či škrábáním se brzy protrhnou a sekret se rozlije po celém postiženém povrchu. Tento sekret je zásaditý, elastické povahy, a při zaschnutí tvoří tenké strupy světlé nebo i tmavé barvy. Mohou se objevit i další léze, zejména papulózní (pupence) nebo pustulární (hnisavé neštovičky). Tato forma ekzému se patrně nejčastěji vyskytuje na obličeji nebo na rukou, a to jak u dětí, tak i u dospělých, ale může se objevit i na kterékoli části těla, častěji u podrážděných a nervózních osob. Mizí postupně, kůže po něm zůstává zarudlá, citlivá a na dotek bolavá. Sklon k relapsům je častý a nemoc často přechází do chronického stadia (eczema rubrum). U formy eczema squamosum (šupinatý ekzém) strupy zasychají a ekzém mizí deskvamací – šupinatým odlupováním.

 

PAPULÁRNÍ EKZÉM

Pro formy ekzému, které jsme probrali výše, je charakteristickým rysem ta či ona forma exudátu (výměšku), kdežto u papulárního ekzému je povrch poměrně suchý. Počátečním symptomem je nějaká forma hyperesteze (přecitlivělého vnímání) postižené části, po níž následuje výsev v podobě pupenů, obvykle velikosti špendlíkové hlavičky. Pupeny mohou být rozsety hodně blízko, nebo mohou být viditelně odděleny. Svědění doprovázející erupci pupenů vyvolává škrábání, při němž jsou odtrženy čepičky pupenů a malé množství lymfatické tekutiny v nich obsažené zasychá do drobných šupin. Časem nemoc ustoupí a nezanechá žádné  jizvy ani pigmentaci. Obvyklé místo výsevu je na pažích, předloktích, na nohou a v ohybech  a záhybech.

 

EKZÉM S TRHLINAMI

To je chronická forma ekzému vyskytující se u pacientů se sklonem k tuberkulóze. Je to typická manifestace latentní syfilis na psorickém základě. Pacienti jsou obvykle bez obtíží v létě, za horkého a suchého počasí, relaps se dostavuje obvykle na podzim a na jaře. Ekzém se zpravidla objevuje při dlouhotrvajících srážkách, ať už v podobě deště nebo sněhu, zejména když je v ovzduší hodně vlhkosti. Nemoc se zhoršuje studeným, vlhkým počasím a namáčením ve vodě. Postihuje ty části těla, kde je epidermis nejtlustší, tj. nohy a ruce, ohyby kloubů, rty, koutky úst, obličej a pokožku za ušima. Ekzém u těchto pacientů často vyvolává sebemenší podráždění kůže, vystavení nepříznivému počasí, nadměrné užívání vody a mýdla, takže sklon k této nemoci mívají často zedníci, omítkáři a vůbec osoby pracující venku. Kůže začne být suchá, drsná, ztluštělá, objevují se v ní trhliny. Ty jsou vyvolány mechanicky, ohýbáním kůže v tomto suchém, ztvrdlém a ztluštělém stavu. Trhliny jsou někdy jen povrchové, někdy ale mohou zasáhnout i škáru, pod nimi se jeví živý, citlivý a krvácející povrch. Často mohou být doprovázeny erytematózními ostrůvky a obvykle větším či menším svěděním. Povrch může zůstávat suchý, anebo z trhlin může prosakovat lepkavý medově z barvený sekret, nejhlubší trhliny často krvácejí.

 

ECZEMA RUBRUM

Toto je nejtěžší forma nemoci. Může se vyvinout z formy s puchýřky, pupeny či neštovičkami. Je charakteristický zarudlým, horkým, zduřelým, mokvajícím povrchem, který je občas pokryt seropurulentním výměškem. Epidermis může být úplně obroušena, odhalená škára produkuje sérum nebo ichorózní, krvavý sekret, který zasychá ve strupech, často pokrývajících celý postižený povrch. Obvykle nabývá chronické povahy, nastupuje výrazná infiltrace, a postižené části se stávají ztvrdlé, ztluštělé a drsné, nejeví žádnou spontánní tendenci k vyléčení. Častěji se vyskytuje v ohybech těla, v oblasti kloubů, na hýždích, v tříslech atd. U dětí se často vyskytuje na obličeji a ve vlasové pokožce, u starších osob na dolních končetinách.

Patologie. Ekzém je v podstatě zánět kůže, probíhající hlavně v rete a v papilární vrstvě; u dlouhodobých chronických případů může postihnout i spodní vrstvu škáry a dokonce i pojivové tkáně. Vaskulární změny jsou tytéž jako u všech zánětů: edematózní otoky, diapedeze (pronikání krevních elementů neporušenou stěnou do okolních tkání) bílých krvinek a hojné sérové výměšky.

Diagnóza. Diagnóza je snadnější, když vezmeme v úvahu celkovou anamnézu, mnohočetné léze a jejich postup, jak to pozoroval pacient. Exudace a způsob tvorby strup nemá obdobu u jiných nemocí. Je třeba odlišit ekzém od erysipelu (růže), psoriázy, seborrhey, sykózy, svrabu a trichomoniázy.

Prognóza. Prognóza je příznivá u novorozenců, dětí a dospělých do padesáti let, po této věkové hranici je velmi obtížné nemoc odstranit. Jako nemoc má především sklon k relapsům a k pravidelným návratům. Většina případů je však léčitelná, pokud přikročíme k pečlivé individualizaci a u každého případu důkladně prostudujeme miasmatický základ.

Léčba. Ekzém je vždy původu konstitučního, a pacient i lékař by měli být potěšeni vědomím, že životní síla nemoc vytlačila zevnitř na kůži v podobě vyrážky. S nejtěžšími formami se setkáváme u tuberkulózních nebo syfilitických dětí, zejména v období dentice. Nikdo nemá tušení, kolik životů těchto malých pacientů zachrání fakt, že nemoc vystoupí na povrch, a ušetří tak životně důležité orgány, zejména mozek, takže nejsou zničeny destruktivním miasmatem. Proto je nutno ponechat stranou veškeré masti a medikamenty a spoléhat jen na antimiasmatickou léčbu, na odstranění miasmatu, které je jedinou predisponující příčinou, a při léčbě je třeba dávat přednost vyšším potencím. Neopakujte lék často, dejte raději životní síle více času, aby mohla volně působit. Autor u žádné kožní nemoci nikdy nepoužívá žádné lokální prostředky, pouze v horku doporučuje olivový olej jako lubrikaci. Svědění, které je jednoznačně psorickým symptomem, je signálem, jímž životní síla dává najevo, že jde o stav nouze, a jestliže se vám ho podaří dobře zvoleným lékem odstranit, je to jistá známka, že jste zasáhli miasmatickou podstatu nemoci.

Nejdůležitější je zhodnotit pacientovo povolání, stravu a návyky, to platí zejména o složení stravy při léčbě malých dětí, zejména u uměle živených kojenců. Změna složení stravy u této nemoci často pravý zázrak. Berte je na vzduch pokud možno co nejčastěji. Mytí se samozřejmě nemůže zanedbávat, ale nadměrné koupání zpravidla škodí, protože veškeré nemoci kůže nemají rády vodu.

Léky. Acon., Bell., Dulc., Phosp., Plat., Pb., Puls., Par., Agar., Alum., Amm. Carb., Amm. mur., Anac., Ant.cr., Ant. t., Arg., Arn., Ars., Asaf., Asar, Aur., Bary.c., Bary.m., Bism., Bor., Bov., Calad., Calc., Canth., Cap., Carb.v., Caust., Cham., Chel., Chin., Cic.,Clem., Colch., Coloc., Noc., Croc., Cup., Fer., Graph., Hep., Iod., Kali c., Kali bi., Kali nit., Kali pho., Lach., Lyc., Led., Mag.c., Meny., Merc., Mez., Nat.c., Nat.m., Nit.ac., Nux.v., Olea., Op., Petrol., Rhodo., Rhus., Ruta, Sabina., Samb., Sars., Sep., Sul., Sil., Stan., Staph., Thuj., Teuc., Tell., Crot.tig., Lac can., Bacc., Ham., Hyd.

Indikace. Alumina, Pomenší, suché, hubené osoby s tmavou pletí s mírnou, veselou povahou, latentně syfilitičtí pacienti, kteří trpí suchými, lišejovitými, svědivými vyrážkami, horšími v zimě; svědění je horší v teple postele, škrábe se, až kůže krvácí, když ekzém začne bolet, touží po škrobu, křídě, uhlí, nestravitelných věcech; obvykle zácpa.

Anacardium. Temně rudé, erytematózní erupce, pokryté drobnými puchýřky (Rhus) červenými tečkami jako urticaria, vyrážky postupují zprava doleva; epidermis se odlupuje v šupinách; vyrážky vypadající jako erysipel (růže), postižené části jsou oteklé a pálí; neštovičky podobné potničkám, nerudné osoby se sklonem ke klení.

Ant.tart. – Scvrklá, suchá kůže, erytematózní erupce na rukou a obličeji; svědící neštovičky, které rychle zasychají; erupce neštovicím podobných puchýřků na nose a na tvářích, puchýřky po celém těle, rychle se plnící hnisem a zasychající do strup; pupíkovité neštovičky, podobné očkování nebo černým neštovicím; neštovice velikosti hrášku, které zanechávají jizvu nebo modročervenou stopu; bílý jazyk potažený pastózním povlakem; velký strach z doteku; velké puchýře naplněné sérovou tekutinou. Indikováno po neblahých následcích očkování, u ekzému s vyrážkou v podobě neštovic s tmavým tlustým strupem.

apis – erytematózní erupce vykazuje otoky a výrazný edem (komplementární k Natr.mur.), nesmí být podán po Rhusu; vyrážka horší na obličeji, rtech, nose, uších, krku, rukou a chodidlech; ohraničené skvrny, svědící, pálící, píchající; kůže často oteklá, edematózní, bledá, voskovitá nebo špinavě vyhlížející; temně červená vyrážka nebo tmavě rudé pupeny; horší v teple pokoje, lepší koupelí nebo na čerstvém vzduchu.

Arsenicum – hluboké chronické případy; kůže jako pergamen, suchá, drsná nebo špinavě vyhlížející; děti obvykle vyhublé a trpící dalšími chronickými nemocemi. Šupiny, tenké, bílé jako otruby (Nat.mur.) puchýřky, malé, průhledné, vylučující řídký, vodovatý výměšek, který leptá zasažené partie; všechny erupce intenzivně svědí a jsou doprovázeny pálením a palčivou bolestí; výměšky obvykle páchnoucí; zlepšení teplým obkladem nebo obecně teplem.

Aurum – brunátné typy s černými vlasy a očima; živí, neklidní, úzkostní kvůli budoucnosti; konstituce zhroucená zhoubnými účinky rtuti nebo syfilis. Je dobré, když po něm následuje Syphilinum. Temně žlutá pleť, svědění horší teplem; ekzém se zhoršuje v létě.

Agaricus – ekzém s pálením, svěděním, bodáním jako od jehel; jakoby elektrické výboje na kůži; drobné uzlíky hluboko v kůži; ekzém horší v zimě a doprovázený omrzlinami; jasně červený erytém s pálením, štípáním, mravenčením a intenzivním svěděním.

Ammonium mur. – erupce v ohybech kloubů, kolem konečníku, na stehnech, pohlavních orgánech; pálení a živý povrch postižených částí; puchýřkový ekzém s pnutím a pálením v postižené části; úleva horkou koupelí. Indikováno u osob s mohutným tělem a tenkýma nohama.

Baryta carb. – Tuberkulózní diatéza, zakrslé děti, které trpí zvětšením žláz; ekzém u starých lidí a opilců. Často následováno Tub., Psor., Syph. Nesnesitelné svědění a mravenčení; horší škrábáním a myšlením na to; postižené části rudé, rozleptané, doprovázeno silným pálením; erytematózní ekzém v záhybech a ohybech těla.

Borax – Velmi sykotické děti s ochablou, svraštělou, suchou kůží; světlovlasé děti, které trpí afty během dentice, a mají neustále strach z pádu; erupce temně rudá, vypadá jako erysipel; šupinaté skvrny podobné jako u psoriázy.

Bovista – Vlhké puchýřkovité erupce s tvořením  tlustých strup, žádná úleva škrábáním; erupce mohou být suché nebo mokvající; drsný, tmavě rudý, mokvající ekzém v podkolení, objevující se za úplňku. Je indikována často u žen, které trpí dysmenorrheou.

Cal.carb – blonďaté, modrooké děti se světlou pletí, bledé, slabé, snadno unavené ženy nebo děti;  buclatí, tlustí kojenci, kteří mají slabé kosti a příliš mnoho svaloviny; děti s velkou hlavou s bledou pletí, měkkými, ochablými svaly, jsou paličaté; studené, lepkavé ruce a nohy; erupce buďto suché nebo mokvající; žlutavé tlusté strupy u seborrhoických ekzémů vlasové pokožky; latentní syfilitická diatéza; výměšky bledě žluté, páchnoucí, jako hnis. Místo výskytu: vlasová pokožka, obličej, za ušima, předloktí.

Cal.phos – anemické osoby s tmavou pletí, tmavými vlasy a očima, skrofulózní děti, které jsou vyhublé, slabé a neschopné samy stát; suché, strupovité ekzémy; tuberkulózní ekzém, zraněné části těla se stanou ohnisky erupce ekzému. Konstituční symptomy jsou u tohoto léku jediným spolehlivým vodítkem.

Causticum – Kůže na pohled žlutavá; ekzém kolem chřípí. Ekzém s neštovičkami s pálením a štípáním, brání ve spánku.

Cicuta vir – Neštovičky, které se slévají a vytvářejí tlusté, žlutavé strupy; hnisající ekzém, který zasychá do tvrdých, citrónově zbarvených strupů; šupinaté, mokvavé, svědivé erupce ve vlasech; modrooké děti se světlou pletí, které mají sklon ke křečím.

Clematis – ekzém s puchýřky a neštovičkami, s hnisavou nebo vodnatou sekrecí, po níž následuje tvoření šupin a strupů, které se zaněcují s přibývajícím zasychají s ubývajícím měsícem; tmavé, drsné, pevně přisedající strupy ve vlasech, z nichž vytéká žlutavá leptající tekutina; svědění horší teplem; erupce často po potlačené sykóze.

Colchicum – Eczema rubrum u starých lidí, pijáků piva nebo vína, doprovázená výrazně zvýšenou hladinou kyseliny močové nebo lithia v organismu. Ekzém se zvětšuje nebo zmenšuje v souvislosti se sníženou činností jater nebo se stavem dny. Ekzém na obličeji, nose, čele doprovázený horkou, silně zbarvenou, nehojnou močí a revmatickými symptomy nebo symptomy dny.

Dulcamara – Flegmatická, skrofulózní konstituce. Puchýřkovité erupce na rudém, zaníceném podkladu, produkující vodnatou tekutinu. Impetiginózní ekzémy u skrofulózních dětí, které trpí zvětšením žláz; svědění horší teplem, omýváním, lepší chladem, horší v zimě a za chladného a vlhkého počasí.

Graphites – Indikován u světlovlasých osob, které mají sklon k obezitě a k zácpě.

Ekzém je často doprovázen erysipely; pacienti, kteří se nikdy nepotí, kteří normálně mají tenkou, citlivou kůži, mají neustále rozpraskané ruce; kůže je suchá, hodně ztluštělá, drsná, zrohovatělá, rozpraskaná, s hlubokými trhlinami, které snadno krvácejí nebo produkují vodnatou, lepkavou tekutinu. Ekzém s hojným, sérózním výměškem; horší za vlhkého počasí nebo když sněží. Obvyklým místem výskytu erupcí jsou ruce, obličej, rty, za ušima, klouby a ohyby (Tub., Petr., Psor., Hep., Teuc.).

Hepar – Erytematózní formy ekzému s neštovicemi u torpidních lymfatických konstitucí, osob se světlými vlasy a pletí, měkkými, ochablými svaly, které jsou pomalé a extrémně citlivé na chlad; krupózní děti, které se hojně potí; s nezdravou pletí, sebemenší oděrka se těžko hojí. Ekzém se často šíří novými pupeny objevujícími se na vnějším povrchu skvrn. Ekzém s hojným žlutavým sekretem, postižené části velmi citlivé na dotek; léze jsou zarudlé, kůže porušená, snadno krvácejí, citlivé na chlad a na dotek, zalité hojným žlutavým hnisavým sekretem; ekzém s neštovičkami nebo seborrhoický ekzém s měkkými, žlutými strupy, produkujícími žlutý hnis, páchnoucí jako přezrálý sýr.

Iris ver – Ekzém s neštovičkami a puchýřky doprovázený velkým svěděním, obzvláště v noci, nebo se puchýřkovité erupce mění v neštovičky.Ekzém se zažívacími obtížemi.

Juglans – Velké, hluboko vnořené neštovice, horší na rukou a pažích, sekret ichorózní, vyvolává podráždění na zdravé kůži. Ekzematózní skvrny mají tendenci se spojovat. Neštovice produkují sekret a pokrývají se strupy, a jsou doprovázeny napětím nebo nesnesitelnou bolestí. Sotva se ztratí jeden výsev neštovic, už se vyrazí další. Indikováno u velmi psorických pacientů.

Lycopodium – Erupce zprvu puchýřkovité, pak suché, vlhnoucí, hnisající, plné hlubokých trhlin. Ekzém na obličeji, genitáliích, na kterékoli části těla, pokrytý tlustými strupy, nebo snadno krvácející, mokvající, pálící hlava, nebo mokvání za ušima; erupce mají tendenci stát se vředy, svědění horší v noci v posteli; hodně říhání a zažívacích obtíží.

Lachesis – Erytematózní ekzém s puchýřky, neštovičkami a uzlíky. Levostranný ekzém s temně namodralým erytémem, velmi citlivý na sebemenší dotek, temně modré puchýřkovité erupce, palčivé svědění s mravenčením. Svědění intenzivní, téměř dohání pacienta k šílenství, horší po spánku; postižené části velmi červené a oteklé a citlivé; modravě zbarvené neštovičky s červenými proužky kolem lymfatických cest.

Mercur.sol. – Ekzém na prsou, předloktích a na nohou; žlutavé strupy se  zánětlivou areolou; neštovičky vylučující krvavý, hnisavý sekret; pokožka špinavě žlutá, drsná a suchá, šupinatá; svědění nesnesitelné; horší v noci, v teple postele; lepší ve dne a v chladu; erupce má tendenci změnit se ve vředy, snadno krvácí a je často měděného zbarvení.

Mezereum – Eczema rubrum u latentně syfilitických pacientů, tlusté strupy produkující krvavý, hnisavý sekret, svědění horší v noci a v teple; studená kůže pokrytá bílými šupinami; snadno krvácí při doteku.

Natrum mur. – Jemná puchýřkovitá erupce po celém těle, s intenzivním svěděním, které je horší studeným vzduchem a svlečením; puchýřky zasychají a zanechávají tenký stroupek. Ekzematická místa s živým masem, zanícená, produkující korozivní tekutinu, horší na hranici vlasů, na genitáliích, v ohybech kloubů a na povrchu všech záhybů; deprimovaní, sklíčení lidé se sklonem k tuberkulóze, kteří touží po slaných a kyselých potravinách.

Petroleum – Suchý, šupinatý nebo mokvající ekzém, mizející v létě a znovu se objevující v zimě nebo za studeného počasí. Podobně jako u Heparu sebemenší zranění vyvolává hnisání. Ekzémové trhliny se objevují na rukou nebo za ušima, mokvavý, hnisavý sekret, obvykle páchnoucí a snadno krvácející; neštovice pálí a svědí; ekzém často doprovázen omrzlinami; zhoršení ráno a na vzduchu; svědění a pálení často doprovázeno zimomřivostí.

Psorinum - Suché, šupinaté nebo hnisající erupce; deprimovaní, sklíčení pacienti bez naděje, kteří se bojí zimy; kůže suchá, špinavě vyhlížející; ekzém ve vlasech, v ohybech a záhybech, za ušima; u bledých, mrzutých, choulostivých dětí; výměšky řídké, páchnoucí, leptající; svědění horší večer a na čerstvém vzduchu; horší v teple a odpočinkem.

Rhus tox – Temné erytematózní erupce více či méně puchýřkovité, s řídkým, vodnatým, temně zbarveným a dosti páchnoucím sekretem; tvrdá s ztluštělá kůže; tmavé, tenké hnědé strupy; intenzivní svědění a pálení; puchýřky často obsahují žlutavé nebo slámově zbarvené sérum; výskyt erupce obvykle ve vlasech, na obličeji, rukou, dolních končetinách, genitáliích; svědění horší teplem, lepší pohybem a třením.

Sepia – Osoby s tmavou pletí a vlasy, s jemnou pletí. Ekzém doprovázen problémy v pánvi nebo děloze; léze obvykle mají hnědou pigmentaci, nebo se erupce střídají s problémy s dělohou; horší během menstruace nebo po ní.  Erupce často mají kruhový nebo prstencový tvar; lepší teplem; horší v ohybech kloubů, suché, šupinaté, hnědavé skvrny.

Sulphur – Hluboce psoričtí pacienti se suchou kůží s pupínky, kteří se nikdy nepotí; výměšky obvykle nehojné, často krvavé; všechny erupce doprovázeny intenzivním svěděním, které je horší v noci a teplem postele; škrábání ulevuje svědění, ale pak následuje pálení a palčivá bolest, škrábe se, až postižené místo krvácí; pacienti se shrbenými rameny, kteří se bojí stání a koupele, trpí na horká chodidla a prázdným pocitem v žaludku mezi desátou a jedenáctou dopoledne, úleva jídlem; erupce se nevyrazí úplně nebo jsou potlačené.

Tellurium – Erupce se šíří v kruzích nebo prstencích, doprovázené svěděním, pichlavým a bodavým pocitem, který se zhoršuje večer.

Syphilinum – Ekzém po terciární nebo latentní syfilis, obzvláště ve formě s neštovicemi; hnis žlutavě zelený, hustý, ichorózní, páchnoucí; strupy tmavě zelené nebo dokonce černé, produkují ichorózní, krvavý hnis; suché, šupinaté, hnědé nebo měděně zbarvené erupce; hnědé, šupinaté skvrny v ohybech loktů a záhybech těla; mnoho případů vyléčeno; dobře působí po Sepii; svědění jen slabé; erupce horší v lét; indikováno u světlovlasých, roztržitých osob, které mají velmi málo energie.

Viola tri – Impetiginózní ekzém na skrofulózním základě; mléčné strupy u dětí, s potničkovým výsevem po celém těle; strupy na obličeji, s palčivým svěděním, horším v noci; výměšek žlutý, viskózní hnis s otoky krčních žláz.

Thuja – Sykotičtí pacienti, nebo po potlačené kapavce; ekzém po očkování, špinavě hnědá kůže, pokrytá svědivými puchýřky; erupce horší na zakrytých částech těla; bulky a bradavičnaté výrůstky po celém těle; bělavé, spalničkové erupce; štípající a bodající po škrábání; následuje po Medorrhinu u potlačené kapavky.

X-Ray – Tmavě modrá erytematózní erupce připomínající spáleninu, hluboké trhliny a praskliny na rukou a nohou, na kolenou a vnějších stranách kloubů: velmi hluboké trhliny (Kali, Iod, Pel, Tub., Graph.). Erysipelózní erupce nebo suchá kůže, šupinatá, popraskaná; postižené části hodně oteklé, s palčivou bolestí, pálením a intenzivním svěděním; mléčné strupy u dětí na obličeji. Antidotuje nadměrné užívání síry.

Tuberculinum – Vhodné pro lidi se světlou pletí a modrýma očima, vysoké, štíhlé, s plochým a úzkým hrudníkem, s tuberkulózou v rodinné anamnéze; melancholie; sklíčení; mrzutí; snadno se nachladí, vždy zimomřivý; symptomy se neustále mění, tuberkulózní erupce se zelenavým hnisem; mokvání za ušima, ohnivě červená kůže, rozbolavělá až do masa v záhybech, ekzém po celém těle, svědění horší v noci, intenzivní při svlečení (Nat.mur., Ars., Hep.).