Úvodní informace k případu
Muž, 43 let, lektor, vedoucí oddělení. Pacient ke
mně docházel již déle než rok a já jsem mu opakovaně po delších
intervalech předepisovala Lycopodium. Stejný lék dostal i od svého
předešlého homeopata. Některé symptomy, zejména fyzické, se zmírnily.
Popis případu
Velmi závažný ekzém a astma – léta užíval
steroidy. Bradavice na genitáliích posledních šest let – i když je
vypalovali a zmrazovali, stále se vracejí. Coeliacs (potíže břicha),
se kterými se úspěšně vypořádal pomocí diety. Přerůstající kůže
na vnitřní straně pravého oka. Má špatný spánek, v noci se
dvakrát až třikrát budí a nemůže usnout, pokud mu začne pracovat
mozek. Nemůže spát, když je ve stresu. Žvýká předměty. Sny o
nebezpečí a násilí a o tom, že je fyzicky či duševně napadán.
Velký strach, chce najít bezpečné místo. Budí se v panice s prudce
bušícím srdcem. Někdy má hluboké a rozrušující sny. Nemá rád
extrémní teploty. V posledních letech je z něj otevírač
oken, potřebuje čerstvý vzduch. Touží být u moře.
Případ
„Posledních několik let mě netěší má práce.
Práce ve funkci vedoucího oddělení ve mně probudila strachy a obavy.
Překročil jsem svou bezpečnou zónu. Je ve mně teď vnitřní
konflikt, musím se rozhodovat mezi možnostmi. Nevím, kam jít. Když mám
pocit, že se věci vymkly mé kontrole, dostávám strach. Řekl bych, že
jsem nábožensky založený. Udržuji si kontrolu nad sebou a svým životem
díky častým modlitbám.
Dětství: Velmi odtažitý vztah s rodiči, byl jsem
osamocený a izolovaný od okolí. Matka byla jako studený čumák a otec
dominantní. Byl jsem opravdu sám. Děsí mě samota. V osmnácti
jsem měl velmi špatné výsledky u závěrečných zkoušek, což ve mně
zanechalo pocit, že jsem zklamal. Rozhodl jsem se, že začnu nový život
a vybuduji si svou vlastní identitu. To bylo velmi důležité.“
Strachy: „Že zklamu, proto je pro mě tak těžké,
rozhodnout se, kam jít nebo co dělat dál. Ze stárnutí. Je mi 43. Že
mě nebudou mít lidé rádi.“
Zlost: „Útočím rovnou na zranitelná místa. Vyletí
to ze mě samo. S mou ženou máme bouřlivý vztah. Oba jsme
temperamentní. Někdy je to opravdu bouřlivé. Snažím se svou zlost
kontrolovat, ale nesnesu, když se někdo chová hloupě. Děti vedu k disciplíně.
Smutek potlačím a pak se usadí uvnitř a opět jde na povrch v podobě
nadměrného pití. Mám velkou potřebu nalézt své opravdové já - své
poslání a důvod, proč jsem zde.
Posledních několik let ve mně tato touha zesilovala,
s důrazem na to, kam mám dál jít. Směřování konkrétním směrem
se u mě projevuje opakovaně. Nyní jsem se dostal do bodu, kdy nevím,
kam se dát. Emočně jsem zcela rozložen. Je ve mně velká
nerozhodnost. Blížím se k bodu zlomu. Začíná se kolem mě vytvářet
vír. Ztratil jsem sebejistotu.“
Pak se začal odklánět od obecně uznávaného náboženství
ke spirituálnější sféře: „Je ve mně velká touha po duchovnu.
Spirituální dimenze se zesiluje, ale nemohu jí zcela důvěřovat,
dotknout se jí.“
„Sny jsou čím dál tím agresivnější, mám
pocit, že se mě snaží dostat nějaký nepřítel. Sny, že mě někdo
fyzicky nebo duševně napadá. Více a více jsem se oddával meditaci.
Vznikl z toho ale strach ze skoncování se všemi těmito mými
aktivitami, které naplňují můj život. Potřeboval bych být sám se
svými myšlenkami. Cítím, že je má mysl velmi unavena, nemohu dosáhnout
k duchovnu. Začínám si uvědomovat vnitřní posun, ale nevím jaký.
Ta změna probíhá na velmi hluboké úrovni. Jako bych byl v tekutém
písku, je to zvláštní – na jedné úrovni jsem pevně zakotven v realitě
a ta druhá úroveň je jako tekutý písek. Nemohu čekat až se situace
uklidní, ale bojím se toho, co najdu v duševní rovině, zejména
ve smyslu volby. V práci jsem vytvořil zrůdu, která nejde
zastavit. Možná ji nechci zastavit, protože se bojím toho, co objevím.
Ve všech oblastech se blížím k velké změně - práce, manželství,
kariéra. Změna je nevyhnutelná.“
Pak měl velmi silný záchvat bolesti břicha coeliac
disruption.
„Podstoupil jsem duchovní léčbu, která mě
postavila tváří v tvář smrti a mé smrtelnosti. Jaká je má pozice v životě
a co mám dělat dál? Vše, co jsem ve svém životě udělal skončilo a
usadil se na tom prach. Co teď? Kým budu? Mé předešlé ambice jsou ty
tam. Při duchovním uzdravování se objevily velmi silné myšlenky, že
brzy zemřu.Týká se to znovuzrození? Také bylo kolem hodně zlosti. Připravuji
se na smrt? Cítím, že je čas zemřít. Vnímám to jako skutečnost.
Mám jen omezený čas, abych provedl změny. Cítím,
že to spěchá. Jen osm let uběhlo, abych udělal něco jiného: našel
sebe sama. Mám pocit, že jsem na samém konci svého života, v konečné
fázi. Dostal jsem se do kritického bodu, ale nevím, co z toho pro
mě vyplývá. Jsem si více vědom skutečnosti, že nemám už další
život. Musím se z této fáze dostat a dosáhnout druhého konce, přešlapávám
jen na místě.
Protože jseš smrtelný …kdybych zemřel, každý by
se s tím vyrovnal. Jsem přesvědčen, že neexistuje žádný
smysl. Byl bych raději, kdyby nebyl žádný další život. Kdo teď
jsem? Dosáhl jsem všeho jen povrchně. Co teď? Duchovně stále
intenzivně hledám. Kde se nacházím na linii mezi duší a bohem? Něco
uvnitř se potřebuje pohnout.
S manželkou jsme vždy měli komplikovaný vztah.
Myslím, že bradavice na genitáliích jsou obranou před hlubším sexuálním
svazkem a vztahují se také k pocitu viny a sebezatracení.“
Předepsání: Ametyst 30C
„Odvalily se kameny, které zakrývaly hluboko uložené
problémy. Vidím teď sebe sama v jiném světle.“
Kontrola
„První tři týdny nastal zmatek. Byl jsem jak ve víru,
zabýval jsem se otázkami manželství, života a smrti na nejhlubší úrovni.
A pak najednou jako bych vypadl z epicentra bouře ven. Má žena a já
jsme nyní velmi silní, mnohem pozitivnější, než kdy před tím. Mám
pocit očištění, vyjasnilo se mnoho neukončených problémů. Stále
si nejsem zcela jist, kam se dál ubírat, ale vím, že musím jít směrem
kupředu – nemohu se vrátit. Stále ve mně hlodá otázka smrti. Zlost
a nenávist se projevují ve snu. Ten zmatek byl spíše silný emoční vír
probouzející draka skrytého uvnitř. Cítím, že se otevřelo něco,
co nelze vrátit zpět. Odvalily se kameny, které zakrývaly hluboko uložené
problémy. Vidím teď sebe sama v jiném světle.“
Spánek: delší a hlubší. Zmizelo astma. Zlepšení
kůže. Bradavice na genitáliích ustupují.
Předepsání: žádný lék, vyčkat.
Pokračování případu
V dalších třech letech jsem ho vídala velmi
nepravidelně, kvůli jeho zaneprázdněnosti prací a cestováním. Dále
jsem mu podávala Ametyst, až jsme se pomalu po jednotlivých dávkách
dostali k potenci 10M. Po celou dobu se nořil stále hlouběji a hlouběji
do nevyřešených problémů v emoční, duchovní a mentální
rovině, rozmotávajíce propletenec nepřiznaných problémů v jeho
životě. Několik příkladů z jeho cesty za poznáním:
„Má duchovní stránka bezpochyby roste a v této
oblasti je můj život o moc snadnější. Jsem schopen přemýšlet na
hlubší úrovni. Jsem uvolněnější, když se potýkám s negativní
stránkou mého já. Už nejsem posedlý smrtí jen si více přiznávám,
že jsem se dostal do životního stádia, kdy člověk více o věcech přemýšlí.
Vyvstává napovrch hodně zážitků z mého dětství, je to těžké.
Dívám se na věci s větší upřímností. Vím, že jsem se
dostal za roh. Vždy převládala otázka smrti, ale jako by vzniknul
zrcadlový obraz. Teď je to otázka života, je prostě krásné být na
světě. Myšlenky už nejsou temné a negativní, došlo k posunu.“
Dva velmi silné sny před devíti měsíci. Sen 1:
„Plaval jsem v hlubokém bazénu a vědomě jsem se rozhodl
potopit se až ke dnu a zase plavat zpět. Pak jsem zpozoroval čtyři žraloky.
Jeden ke mně připlul a pak jsem se probudil.“ Sen 2: „Tento sen byl
o mé kamarádce před třiceti lety. Vždycky jsme se jeden o druhého
zajímali, ale nikdy jsme spolu nic neměli. Nikdy jsme si neujasnili, jaký
byl náš vztah. Oba sny jsem si zapamatoval. Stále mi vrtají hlavou.
Myslím, že voda v mém nevědomí symbolizuje, že jsem nyní
schopen pustit se do hlubin a dle vlastní vůle se zase vrátit zpět do
reality. Žraloci jsou nevyřešené problémy.“
Na popud svých snů se opět kontaktoval s dávnou
kamarádkou ze snu a od té doby spolu stále řeší velmi hluboké otázky.
„Všechno je to spojeno s mým vztahem k manželce a matce. Z dětství
jsem si odnesl mnoho ran. Do značné míry se týkají samoty. Od osmi
let jsem byl poměrně hodně odkázán sám na sebe. Je to dlouhý
proces, ale objasňuje se tím můj vztah k ženám. Vůči své ženě
se nestavím takový, jaký jsem. Pokud bych se postavil na vlastní nohy
a rozešli jsme se, byl bych velmi osamocen. Bradavice na genitáliích
mizí. Zabránily mi v kontaktu s manželkou i jinými ženami.
Cítím se víc sám sebou. Někde poblíž linie, která
se ztratila. Jsem ucelenější a moudřejší osobou. Snažím se
zjistit, kde došlo ke ztrátě identity. Zabývám se otázkou čisté
energie, úzce spjaté s duchovní úrovní. Přináší to životní
změny, nyní čím dál rychleji. Nelze couvnout.“
V posledním jeho e-mailu žádal o další dávku
Ametystu a stálo v něm:
„Co se týče zlepšení, bradavice zůstaly nezměněné,
spíše se trochu zhoršily. Kůže a astma jsou v pořádku.
Emocionálně a myšlenkově jsem se ponořil hluboko do duchovních otázek,
vztahů mezi duchovními záležitostmi, náboženským, morálním a
etickým přesvědčením. V této oblasti jsem v posledních týdnech
prožil těžké chvíle. Přivedlo mě to zpátky k podstatě řady
důvěrných vztahů, k minulému, přítomnému i budoucímu směřování
mého života, ke snaze najít v něm nějaký řád a smysl.
Zabýval jsem se hlavně duchovní a náboženskou rovinou. Co to vše
znamená pro každodenní praktický život? Znovu se otevřely otázky
kolem smrti, ne tak jako dříve, ale v mnohem hlubší, duchovní
podobě. Myslím, že se dostávám mnohem blíže k porozumění jádru
mého já, kdo jsem a odkud jsem se tu vzal, kde se nacházím nyní a kam
se chci ubírat v budoucnu. Bylo to děsivé, vyčerpávající a namáhavé
na energetické úrovni. Zaútočil jsem na žraloky, do toho. Umím si to
vysvětlit jen tak, že se snažím proniknout k „jádru“, jestli to dává
smysl.“
Analýza
K výběru léku jsem nepoužila repertorium. Získala
jsem jasný obraz léku vyhodnocením provingu a rozpoznala jsem lék z pacientova
příběhu. Ani jeden z nás si neuvědomil, jak hluboko byly uloženy
jeho problémy, dokud nezačal lék užívat. Jak se znovu a znovu
prokazovalo v provinzích, Ametyst má schopnost přivést
lidi do nejhlubších rovin jejich duší a vyřešit to, co se tam skrývá.
Nejdůležitější témata, která jsem v případu našla a odpovídají
léku, jsou vypsána ve sloupečku.
Osamocen uprostřed prázdnoty
Neuvědomuje si vlastní identitu
Posedlost smrtí a obavy z ní
Odloučení
Duchovnost
Selhání
Nebezpečí
Strach
Prudký hněv
Obracení se zpět
Alkohol
Žena, narozena 1949, první konzultace se konala v lednu
2004.
„Neumím s jinými lidmi hovořit o svých
pocitech, jsem příliš odloučená od okolí. Mám deprese, je to stálý
proud slz – cítím je uvnitř, i když nevytrysknou na povrch. Jsem tak
nešťastná a cítím se tak osaměle a odstrčeně. Už pět let žiji
sama, ale cítila jsem se osaměle, i když jsem s někým žila.“
Řekla byste mi víc o vaší depresi? „Nejím a mám
černé myšlenky. Cítím se jako bych pozorovala svou matku, jak před mýma
očima chřadne a strávím hodně času přemýšlením o její smrti.
Také je hodně věcí kolem obou mých manželů, kteří mě opustili.
Stále cítím bolest . Po ničem netoužím, nemám žádnou naději a
motivaci do budoucnosti. Budoucnost je ztracená a já se také cítím
ztracená.
Musím pracovat na plný úvazek, což se mi protiví.
Připadám si jiná než jsou ostatní lidi kolem mě, nemám s nimi
nic společného. Připadám si díky svému náboženskému smýšlení
neviditelná. Jsem duševně i fyzicky unavená a den po dni zvládám
jako robot. Všechno nakládám na svá bedra a o všechno se obávám.
Když mám depresi, cítím se vtlačená do země. Všechno je tmavé a
šedivé, nikde žádná radost. Cítím se mdle, stísněně a temně –
jako ve tmavém tunelu.“
„Cítím se vtlačená do země. Všechno je tmavé a
šedivé, nikde žádná radost. Cítím se mdle, stísněně a temně –
jako ve tmavém tunelu.“
„Neustále trpím bolením hlavy ze stresu. Všechno
je pro mě trápením a mně se z toho dělá mdlo. Vše, co dělám,
je pro mě boj. Nemohu se na nic soustředit a nemám do ničeho chuť.
Jsem pohlcena myšlenkami na svou smrt. Cítím, jako by byla už blízko
a přemýšlím, jestli jsem udělala vše tak, abych se dostala do nebe.
K čemu to všechno bylo? Často si myslím, že brzy umřu.
Jsem tak strašně sama. Mám svou stárnoucí matku a
to je vše. Zoufalství. Nesnadno mluvím s lidmi o vnitřních,
hlubokých věcech. Modlení mi nepomáhá, ale mělo by. Má víra mě
neuspokojuje, ale měla by. Nějakou dobu jsem již trpěla depresemi, ale
od 50 let se to rapidně zhoršilo.
Můj druhý manžel mě opustil bez jediného slova a já
musela vyřešit všechny praktické záležitosti. Nejvíc jsem se bála
o svou dceru. Byla zklamaná a ztratila domov. Nechtěla jsem vůbec slyšet
o sexuálním vztahu s ním.
Můj otec byl alkoholik a má matka ho opustila, když
mi bylo 13. Léta na sebe křičeli a ječeli a my s bratrem jsme
byli vyděšeni. Chtěla jsem, aby má dcera měla hezké dětství. Začala
jsem být velmi nervózní a měla jsem malé sebevědomí. Pak musela
matka odejít ze zaměstnání a bydleli jsme v příšerném bytě.
Byl to samotářský život v hotelu na druhé straně města než
byla škola. Můj bratr šel ke svému otci, kde bydlel do svých 16, takže
jsem chodila domů, kde nikdo nebyl.
Někdy se ale chovám jako vyměněná. Jsem schopná
se velmi rozčílit, zvláště, když mi někdo činí příkoří. Vylítne
to ven jako horký plamen. Mohu se ale ve stejné situaci cítit chladná
a bez soucitu. Když začnu plakat, jde to z velké hloubky, úplně mě
to pohltí. Jsem velmi plačtivá. Hodně od lidí očekávám. Chci, aby
ke mně byli lidé spravedliví a vážili si mě. Přesto si nejsem jistá,
kdo vlastně jsem.
Už dlouho jsem dobře nespala. Spousta hrůzostrašných
snů. Menstruace u mě střídavě mizí a zase se objevuje. Na několik měsícu
mi úplně zmizela a teď se zdá, že se vrátila, ale není úplně
pravidelná. Někdy mám návaly horka. Myslím, že z té menstruace
zešílím. Nesnáším podmračené dny, cítím se jako v tmavém
tunelu. Jsem celkem zimomřivá.
Po tělesné stránce jsem zdravá, ale dlouho trpím
depresemi. U lékaře jsem byla poprvé v 17 letech. Jednou mě na tři
týdny hospitalizovali. Myslela jsem, že se s tím vyrovnám, ale nešlo
to. V současné době žádné léky neberu.
Většinou nemám žízeň. Do pití se musím nutit,
ale v poslední době piju příliš červeného vína, víc než
jindy. Nejsem schopná kontrolovat svůj pláč. Je to zklamání nad vším,
co se v mém životě přihodilo.“
Předepsání: Ametyst 1M
První kontrola po 4 týdnech
„Změny jsem zpozorovala rychle. Zmizel pocit šedého
tunelu a už se necítím jako vtlačovaná do země. Nepláču tak často,
alespoň ne denně. Občas mám pocit, že stane něco strašného, asi
tak dvakrát do měsíce.
Dobře spím. Spím opravdu hluboce a cítím se mnohem
odpočatější. Několik bolestí hlavy s pocitem tlaku v hlavě,
ale ne tak silné, a tentokrát byly spojené s menstruací.
Menstruace se ustálila. Také nepiji tolik alkoholu jako před tím.
Zmizela temná beznaděj. Jednou jsem se dokonce přistihla
zpívat! Nepřemýšlela jsem už o smrti ani mě tolik nermoutí, když
pozoruji svou matku a přemýšlím o její smrti. Znovu jsem se vrátila
ke svému duchovnímu přesvědčení. Nejsem již na pochybách. Modlitby
mi opět pomáhají.“
Další poznámky
Zrušila naši další schůzku, protože se cítila
velmi dobře. Abych se dověděla, jak se jí daří, zavolala jsem jí
17. srpna tohoto roku (šest měsíců od poslední návštěvy).
„Daří se mi velmi dobře. V poslední době
jsem opravdu docela šťastná. Vrátil se mi ten starý výkyv v menstruaci
a někdy mám problémy soustředit se. Ale v žádném případě už
se nikdy nebudu cítit tak špatně jako před tím. K tomu zoufalství
už nemám žádný vztah. Můj život nemá v žádném směru žádnou
souvislost s tím, jak mi bylo před tím.
Analýza
Tak jako v Případu 1 jsem se rozhodla pro Ametyst.
Bylo to předepsání na základě mé předešlé podrobné znalosti nového
léku. V případu jsem rozpoznala témata, která odpovídají léku
– jsou vypsána ve sloupečku.
Osamocena uprostřed prázdnoty
Neuvědomuje si vlastní identitu
Posedlost smrtí a obavy z ní
Odloučení
Duchovnost
Uznání
Nemá smysl života
Nechce být obtěžována
Chlad
Bezcitnost
Zlost
Sex
Alkohol