Homeopatie je práce s odbornými texty

14.5.2012 | Mgr. Jiří Čehovský | jiri.cehovsky@alternativa.cz | Metoda

Homeopaté shromáždili za dvě stě let vývoje homeopatie obrovskou pokladnici vědomostí. Stále nové látky byly zkoumány prostřednictvím provingu, zkoušky, při níž zdravé osoby užívají určitou látku v homeopatickém zředění a zapisují symptomy, které se u nich jako následek užívání dočasně projevily. Tyto symptomy lék může léčit u nemocných osob. To je princip similia similibus curantur, pravidlo podobnosti, na němž je založena homeopatie. Skoro všechno, co víme o jednotlivých lécích a jejich léčivých schopnostech, pochází z těchto zkoušek. Jen malé procento vědomostí je získáno z toxikologie. K tomu přistupují klinické zkušenosti, získané za dvě stě let praktikování homeopatie po celém světě. Generace homeopatů, jejich pacientů a zkušebních osob shromáždily velký objem vědění, o který se nyní náš obor opírá. Tato kolektivní práce generací je zachycena v knihách, v homeopatických materiích medikách. Původní materie mediky, například Allenova Encyclopedia of Pure Materia Medica (12 dílů) nebo Guiding Symptoms od Constatina Heringa (10 dílů) jsou mnohastránkovými seznamy symptomů jednotlivých léků, detailními záznamy provingů, v nichž je velmi obtížné se orientovat. Z těchto zdrojů však vznikaly pozdější materie mediky, které již měly ucelenou strukturu a byly obohacené o klinické zkušenosti z léčby. Umožňovaly lepší orientaci v textu při praktickém předpisování. Mezi historicky nejvýznamnější z nich patří Kentovy Přednášky o homeopatické léčbě nebo Boerickova Homeopatická materia medica, které jsou dodnes homeopaty používány jako spolehlivý zdroj informací a základní nástroj diagnosy. Současné materie mediky od Morrisona, Smitse, Murphyho, Kleina vyrůstají na těchto starších základech a přinášejí další výhodu, a sice znalost současného člověka s jeho projevy a bolestmi, často se výrazně lišícími od projevů a nemocí lidí před dvěma sty lety. Každá z nich pohlíží na léky z poněkud jiného úhlu, a proto se navzájem doplňují.

Již v 19.století začaly vznikat i tabulkové seznamy nemocí, symptomů a jim odpovídajících léků, zvané repertoria. Velmi zjednodušují práci, protože umožňují použít k vyhledání individuálně vhodného léku jednotlivé znaky a symptomy případu. Znaky a symptomy přímo ukážou na určité vybrané léky. Není tedy nutné nosit v hlavě celou materii mediku – což ani není možné. Místo toho nám repertorizační analýza vyčlení z původních šesti až deseti tisíc popsaných léků těch pět nebo deset, majících k našemu případu nejužší vztah (podobnost). Ty pak porovnáme s jejich detailním popisem v materiích medikách a s naším konkrétním případem a zvolíme nejbližší lék – similimum. Lék, který navrací na celostním principu zdraví. Autorem prvního repertoria byl Hahnemannův přímý žák von Böninghausen a je ještě dnes některými homeopaty používáno hlavně ve Švýcarsku a v Německu. Prvním obsáhlým a moderně členěným repertoriem bylo pak široce používané Kentovo Repertorium homeopatické materie mediky. To se stalo základem současných syntetických repertorií, vzniklých počítačovým zpracováním a sloučením celého objemu materie mediky a mnoha repertorií jiných autorů. Tato syntetická repertoria jsou velmi objemná a jsou primárně určena pro práci v počítačových programech. Manuální zpracování jejich dat je obtížné. Výjimku snad tvoří Murphyho Homeopatické syntetické repertorium, které se svými více než šestnácti sty stranami patří mezi nejpřehlednější z nich. Proto se rozšířilo po celém světě a máme jej i v češtině, nejen v programu, ale také jako knihu.

Autory knih, jejichž údaje jsou prověřeny praxí, jsou velmi zkušení homeopaté a světově renomovaní učitelé homeopatie, kteří sem vložili to nejlepší ze svých znalostí. Studenti Homeopatické akademie měli příležitost poznat mnohé z nich: Morrisona, Smitse, Kleina, Murphyho (přijede v březnu 2013 znovu, už počtvrté). A všichni ti proslulí homeopaté mají ve svých knihovnách a počítačích rozsáhlou homeopatickou literaturu, mnoho materií medik a repertorií, a s ní pracují, a to i při tvorbě svých publikací.

Samozřejmě, je tu vždy také otázka kvality a věrnosti překladu. Překlady do češtiny provádějí v nakladatelství Alternativa už dvacet let naši přední lékaři homeopaté a vysokoškolsky připravení jazykoví odborníci. Texty procházejí rovněž odbornou českou redakcí. V porovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi, kde byla dřív homeopatie zakázána, jsme na tom s literaturou daleko nejlépe. V Polsku a Maďarsku, kde homeopatie stále jen živoří, nemají například dodnes k dispozici žádné repertorium, u nás první vyšlo již v polovině devadesátých let a nyní jich máme k dispozici šest. Materií medik a knih o metodě pak nacházíme v aktuální nabídce nakladatelství Alternativa asi čtyřicet.

Objem vědomostí je nyní tak velký, že se v žádném případě nemohou vejít do paměti homeopata. A není to ani nutné. Práce homeopata totiž v principu spočívá, jak to vyjádřili již klasikové homeopatie, v porovnání obrazu pacienta s materií medikou. Umění homeopatie je tedy uměním, jak se orientovat v odborných knihách. Jako nikdo nevyžaduje po právníkovi, aby znal zpaměti všechny zákony a vyhlášky, ale naučí se na univerzitě, jak se v knihách orientovat a jak jejich údaje vykládat, stejně je to se studiem homeopatie. Student se na homeopatické škole (jako je v ČR Homeopatická akademie) naučí orientaci v knihách a získá umění, jak porovnávat konkrétního pacienta s údaji odborné literatury. Pomáhají zde i knihy o metodě, o tom, jak používat homeopatickou literaturu a jak léčit, třeba Kentovy Přednášky o homeopatické léčbě, Hahnemannův Organon léčebného umění, Vithoulkasova Homeopatická věda a další.

Snadno si umíme představit samouka, který systematickým studiem odborných knih a praxí dosáhl mistrovství v homeopatii – bylo mnoho takových případů v historii a týkalo se to i velmi známých homeopatů. Naopak studenti hypotetického kurzu, kde by se učili jen z poznámek z přednášek a byli odloučeni od mohutného objemu dat a zkušeností homeopatické literatury, jaký dnes máme i v češtině, by asi neuměli skoro nic.


Doporučený balíček knih pro samostudium a samoléčbu:
Georges Vithoulkas: Homeopatická věda
Jiří Čehovský: Homeopatie, víc než léčba
Roger Morrison: Klíčové a potvrzující symptomy homeopatické materie mediky
Robin Murphy: Homeopatické syntetické repertorium

Homeopatická akademie

Homeopatická akademie logo maléTříleté studium určeno všem se zájmem o hluboké poznání tohoto celostně založeného oboru, bez ohledu na současné vzdělání a povolání. Poskytuje základ pro odbornou léčbu na vysoké úrovni, v rodině, v samo­léčbě i v profesionální lékařské a léčitelské praxi. Přednášky jeden víkend v měsíci. Přednáší Mgr. Jiří Čehovský a další zkušení homeopaté. Několikrát ročně se posluchači setkávají se známými osobnostmi homeopatie se zahraničí.

Podrobné informace o studiu a přihlášky zde

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.