„Na lepší si zvyknete vždycky rychleji“

15.12.2010 | PhDr. Kateřina Komorádová | katka82@email.cz | Interview

První část rozhovoru s průkopníkem homeopatie v České republice, nakladatelem a zakladatelem Homeopatické akademie Mgr. Jiřím Čehovským

S panem Čehovským jsme se sešli v pražské čajovně Bílý jeřáb, abychom si „popovídali o homeopatii“. Během víc než hodinového dialogu jsme ale otevřeli celou řadu jiných zajímavých témat, a tak jsem se rozhodla celé naše setkání takříkajíc nakouskovat. Těmito řádky tedy načínáte první „kousek“, tentokrát o roli počítačového programu v homeopatické praxi.

Jste jedním z těch, kdo přivedl homeopatii do Čech a začal se jí systematicky věnovat a také ji vyučovat. Když se podíváte na homeopatii v těchto počátcích a dnes, jak na tom je?

Řekl bych, že homeopatie je už zhruba dvě stě let stejná, skutečný převrat bylo její objevení Samuelem Hahnemannem a od té doby se dějí jen drobné změny. Už Hahnemann léčil velmi efektivně. Ale co se týče České republiky, tak tady skutečně začala být známá až počátkem devadesátých let. Osobně jsem se k ní dostal v roce 1980 a od té doby jsem ji praktikoval. Ale samozřejmě, být léčitelem za komunismu znamenalo být ve skrytu a léčit převážně jenom známé a příbuzné. V té době jsem také dost studoval různou zahraniční literaturu o tomto oboru. Prostě mě to zajímalo. Současně jsem také byl dost polapen celou homeopatickou filosofií, která mi hodně říkala, protože jsem byl zároveň buddhista, což jsem dodneška. A filosofická stránka homeopatie a buddhismu mi splývaly, a to jak po etické stránce, tak v praxi. Filosofická stránka homeopatie vůbec pro mě vždycky byla velmi důležitá a dalo by se říct, že primární. A to platí i do dneška. Ale vy jste se ptala na něco jiného …

Zajímalo mě srovnání homeopatie ve svých počátcích tady v České republice a dnes.

Na začátku o ni jevili zájem především lékaři a různí odborníci. Například na moje první články uveřejňované v osmdesátých letech v časopise Vesmír reagovali právě lidé z akademických vrstev. Polemiku jsem vedl například s profesorem Grygarem. A po publikaci velkého článku v Reflexu se mnoho lékařů přihlásilo do Českomoravské homeopatické společnosti, kde jsem byl ve výboru. A tam byli pouze lékaři, nikdo jiný a jejich zájem byl hlavně praktický.

Proč?

Protože viděli, že to je něco, co přichází ze západu, co tam má poměrně pevné kořeny a je to poměrně silně etablované a v povědomí lidí, třeba ve Francii, Německu a Anglii. A tak předpokládali, že to bude důležitý obor léčení. Hodně lékařů se k ní také hlásilo, protože viděli, že alopatická léčba jim nedává dostatečnou odpověď, jak vyléčit chronické nemoci.

Kdy se   složení zájemců o homeopatii změnilo?

V průběhu první poloviny devadesátých let. Tehdy se totiž ukázalo, že se o ni zajímají i nelékaři, kteří také chtěli léčit, buď sebe, nebo jiné. Myslím, že to bylo tím, že první sérii přednášek zahraničních lektorů, které jsme do republiky pozvali, vedli hlavně angličtí nelékaři. Později jsme začali spolupracovat s anglickým sdružením homeopatických lékařů Faculty of Homeopathy, jehož členové k nám pravidelně jezdili přednášet. A z těchto pravidelných kurzů se později vyvinula současná Homeopatická akademie, zpočátku nazvaná Škola klasické homeopatie.

A kam se poděli lékaři?

Ustoupili, jak postupně začali narážet na překážky ze strany pojišťoven, které jim nehradily vyšetření a léky, a na nedůvěru akademické sféry a lékařské komory. Ty se na tuto metodu příliš vlídně netvářily. Klasickou homeopatii v dnešní době lékaři studují i   dělají, ale jenom ti nejlepší z nich a je jich málo, zatímco většina klasických homeopatů jsou nelékaři. Tato změna ale nenastala pouze u nás, řekl bych, že do jisté míry kopíruje evropský a americký trend.

Problém tedy podle vás spočívá hlavně na straně pojišťoven?

Mezi jiným. Ano, pojišťovny nechtějí plně hradit homeopatické vyšetření, což je dané regulací pojišťovacího trhu. V mnoha zemích na západě není regulován pojišťovací trh a každý si může pojistit, co chce. Ale u nás je státem regulovaný, a tudíž není možné, aby zdravotní pojišťovny proplácely celostní homeopatickou péči. Ony mohou proplácet jenom to, co je v rámci odbornosti daného lékaře. Ten si ale nemůže uplatňovat položku např. „hodinové interview v rámci klasické homeopatické léčby“.

Homeopat jako řidič tiráku

V homeopatii se ale přece jen něco změnilo, velkou měrou do ní zasáhla elektronizace a vývoj počítačových programů určených pro homeopatickou praxi. V čem spočívá jejich přínos?

Nabízejí úplně jiné možnosti z hlediska rychlosti a přesnosti homeopatické analýzy. Jednou z nich je třeba repertorizace z materií medik, která je při používání knižních materií medik   nemožná. Známe ji z některých anglických programů a v češtině ji umí nový program Homeo. Pacient třeba homeopatovi řekne větu „Ráno mě bolí zuby.“ Pak stačí zadat do počítače slova „ráno bolí zuby“ a počítač v celém rozsahu repertoria a materií medik, které má zaneseny v databázi, vyhledá všechny léky, které mají   tato tři slova v rámci jedné věty, v řetězci rubrik repertoria nebo volitelně i v rámci jednoho odstavce. A tímhle způsobem se pokračuje s dalšími potížemi, třeba když zadáte pojmy „bolest řezavá břicho“. Nakonec program vytvoří repertorizační tabulku s pořadím léků, které přicházejí v úvahu. Je zvláštní, ale zároveň logické, že když provedeme také klasickou repertorizační analýzu, objeví se v obou tabulkách stejné léky. Repertorizační tabulka z materií medik ale často vynese dopředu i zcela neočekávané nebo malé léky. A hlavně léky správné.

Program Homeo pro tuto práci nabízí funkci Reference. Touto referenční funkcí jsem si nedávno projel starý případ dívky, která trpěla velkým strachem ze zkoušek a špatně si pamatovala, co se měla naučit. Na základě konvenční repertorizace jsem jí tehdy doporučil Anacardium, výsledky ale nebyly nijak velké. Nyní mi tato funkce Reference vynesla na první místo docela malý lék, Aethusu. A najednou jsem si uvědomil, že právě toto byl ten lék, který pokrýval celý případ beze zbytku. Ale tehdy mě vůbec nenapadl a v běžné repertorizaci se neobjevil. Úžasné je, že se počítač dokáže obrovským objemem homeopatické literatury, což v Homeu čítá deset tisíc stran textu, prokousat za pár vteřin.

Takže počítačový program Homeo je schopný najít spojení slov, která jsou v různých gramatických tvarech? Při práci s běžným repertoriem je totiž naopak potřeba převést běžnou mluvu do velmi specifického jazyka, který repertorium používá, a vědět, jaké rubriky repertorium obsahuje a kde.

Přesně tak, Homeo obsahuje lematizační slovník a je schopen najít a rozlišit slovo v jakémkoliv čase, pádu, čísle a podobně. Takže díky funkci Reference může homeopat jednoduše zapisovat to, co od klienta slyší, a to tak, jak mu to klient řekl. Počítač pak vyrobí souhrnnou tabulku všech zadaných potíží spolu s léky, u kterých jsou   potíže popsány. Léky jsou v tabulce seřazeny podle počtu nálezů. Takhle lze velmi rychle získat přehled také o tzv. malých lécích, které si zpaměti jen málokdo pamatuje. Jednoduše se na ně klikne přímo v této repertorizační tabulce a počítač zobrazí jejich popis, což při práci s knižními materiály nemáte šanci provést.

Široké možnosti při počítačové analýze v v programu Homeo dává také repertorizační tabulka, vznikláv průběhu klasické repertorizace, jak ji každý homeopat zná. Může totiž zvolit další různé funkce, třeba sloučit rubriky, seřadit léky podle počtu výskytů nebo součtu hodnot, eliminovat vybrané rubriky nebo některé naopak posilovat, to je velmi výrazná funkce. Je-li u pacienta například zvlášť silný strach vyjít ven na ulici, tak si homeopat tento symptom vyhledá v repertoriu a pomocí této funkce zvýší jeho hodnotu. Tím pádem má větší význam než ostatní symptomy, které se v analýze vyskytují. Je tam také funkce, která se jmenuje Malé léky a vytáhne nahoru i velmi málo známé léky, které jsou často zanedbávány, nicméně však obsahují některé symptomy případu a mohou přispět k jeho řešení.

Velkou službu udělá počítač také při práci s rubrikami, ve kterých je hodně léků…

Ano, to je jednou z předností počítačové analýzy. Díky tomu je totiž možné pracovat s velkými rubrikami, které jsou při ručním vypisování na kartě při manuální analýze nepoužitelné. Ručně byste totiž musela vypsat třeba tři sta léků… Navíc je také známé, že tyto rubriky mají malou rozlišující schopnost. Počítačový program s tím problém nemá, protože léky jsou v něm navíc udávané ve stupních. Takže i když je léků vybráno příliš mnoho, jejich hodnota ve stupních pomůže určit správný lék.

Na druhou stranu je také možné zapojit filtr, s jehož pomocí lze vyloučit z repertorizace rubriky, které mají více než třeba dvacet léků. Důležité také je, že velikost rubrik je editovatelná. Díky těmto všem výhodám se homeopat nemusí tolik vysilovat s mechanickou částí během sezení s pacientem, ale může se plně soustředit na skutečnou práci s pacientem, víc o něm a o jeho potížích uvažovat, víc pozorovat a víc přemýšlet o vztazích léků, které jeho případu odpovídají.

Co ještě program umožňuje navíc oproti „papírovému“ zpracování?

Měl jsem třeba klienta s velice zvláštními symptomy, které když jsem si počítačově zrepertorizoval, tak mi vyšel vysoko lék Anhalonium. O Anhaloniu sice něco vím, protože jsem četl nějaké odborné články, ale je to hodně malý lék a v materiích medikách není běžně zastoupený ani příliš detailně popsaný. V tomto případě jsem využil funkce reverzní materie mediky, která umožňuje vytáhnout všechny rubriky, které obsahují i ten nejmenší lék. To mi umožnilo vidět stovky symptomů Anhalonia. Lék jsem mu dal a on se skutečně uzdravil, ale důležité je, že tímhle způsobem může program navrhnout a detailně popsat i takové úplně malé léky. V programu Homeo lze navíc využít i funkci sloužící k porovnání takto vytvořených obrazů dvou podobných léků, která porovná – jejich rubriky stejné nebo naopak odlišné.

Jak dlouho počítačové programy používáte?

S počítačovými programy pracuji od roku devadesát jedna (1991, pozn.aut.), postupně se šesti, z toho byly čtyři zahraniční a jeden český. Nyní používám další, Homeo. A musím říct, že od toho roku devadesát jedna jsem už nikdy nemohl dělat homeopatii bez počítačového programu. Jednak se práce s repertoriem stane zábavou, což bych před tím nikdy netušil, a jednak díky tomu, že díky pokročilým vyhledávacím funkcím jste osvobozena od mechanické práce úmorného hledání. Navíc vás občas počítačový program překvapí tím, že vám nabídne úplně jiné léky, než které by vás k danému případu napadly. Vytáhne z rukávu někdy až kuriózní léky, které se na přednáškách nikdy nepřednášely, a ukáže vám, v jakém jsou vztahu k vašemu případu. Podle mého názoru je v podstatě zbytečné biflovat popisy léků   pro toho, kdo perfektně zná systém repertorizace a referencí v rámci programu. Ostatně, nejlépe se naučíte obrazy léků právě z praxe, ze svých úspěšných případů léčby.

Jak to myslíte?

Pokud odeberete správné symptomy a klíčové výroky klienta, které odpovídají danému případu, tak vám mezi prvními deseti léky v repertorizaci, a ještě mnohem více v Referencích,   vyjde správný lék, i kdyby byl sebemenší a i kdybyste o něm slyšela úplně poprvé. Takový případ jsme měli vloni na semináři. Pacientka tehdy hodně vypadala jako Calcarea. Zajímavým symptomem bylo, že se jí ve snu často objevovali zemřelí, které dřív znala. Tak jsem si to už během jejího proslovu zrepertorizoval a vyšla mi Calcarea silicata, což je jinak velice malý lék, který se na Akademii občas přednáší, občas ne, ale mně se objevil na druhém nebo třetím místě. Jenom díky správné repertorizaci toho, co pacientka říkala. Jádrem je pouze správná repertorizace, která vám ukáže i ty nejmenší léky, aniž byste je vůbec znala. Navíc jsou přednášky malých léků často kontraproduktivní, protože si je lidé sice zapíší, ale nikdy si je nezapamatují. A protože se s nimi v praxi setkají dvakrát za život, brzy na ně zapomenou. Repertorium ale na ně nikdy nezapomene a vždycky vám je ukáže tehdy, když jsou zapotřebí. Ale to není dosažitelné ruční repertorizací, pouze počítačovou, která má k dispozici různé metody analýzy.

Vyjdu-li tedy z toho, co jste řekl, neuvažujete do budoucna, že byste na Homeopatické akademii posílili výklad polychrestů a navíc přidali výuku počítačové repertorizace na úkor menších léků?

Na Homeopatické akademii vždycky zdůrazňujeme význam polychrestů, protože polychresty se mohou objevit skutečně ve výrazném procentu případů v celkové praxi. Současně ale musíme být připraveni na to, že se nám občas objeví menší léky, samozřejmě. Ty nám ale vynese repertorizace, aniž bychom o to usilovali,   jako třeba v případu zmiňované Calcarey silicaty. Navíc počítačový program umožňuje posílit roli malých léků a naopak snížit hodnotu polychrestů, k tomu slouží speciální funkce. Všechno během jednoho kliknutí a během několika vteřin. Nedávno mě napadlo, že když člověk při repertorizaci pracuje s počítačovým programem, tak je vlastně v roli řidiče tiráku. Když se jednou v autoškole naučí, kde má auto brzdu a volant, tak už potom jezdí, dívá se z okna a absolutně nemyslí na to, kde má brzdu a kde je volant. A přesně ve stejné roli je homeopat, který se naučí pracovat s počítačovým programem, což zvládne za poměrně krátkou dobu. Protože na lepší si člověk zvyká rychle.

Pak už prostě nemusí myslet na to, co kde zmáčkne nebo kam klikne. Podobá se řidiči tiráku, kterému pokročilá technika, automatická převodovka, navigace a posilované řízení umožňuje, aby se nerozptyloval manuální prací, uvažováním o technických detailech nebo čtením mapy,   ale místo toho lépe sleduje stav vozovky, počasí, provoz kolem sebe, dopravní značky a semafory a to ho bezpečně vede k cíli. A přesně takhle může homeopat díky počítači přemýšlet o svém klientovi, pozorně naslouchat, co právě říká a pozorovat, jak se cítí a co dává najevo mimikou a řečí těla a naopak nemusí myslet na to, o kterých lécích mu ve škole někdo přednášel a zuřivě při tom listovat v knihách.

Medailon:

Mgr. Jiří Čehovský

* 1947, Praha

Na pražské FAMU vystudoval obor scenáristiku a dramaturgii, postgraduální studium v oboru nakladatelství zakončil na Katedře publicistiky UK v Praze. Od té doby pracuje jako nakladatelský redaktor a mj. redigoval mnoho homeopatických knih. Založil nakladatelství Alternativa zaměřené na homeopatii a alternativní medicínu. Homeopatii praktikuje od roku 1980 a od začátku devadesátých let má pravidelnou profesionální homeopatickou praxi. Široce známá je jeho kniha Homeopatie, víc než léčba (vyšla též v Polsku) a kniha Autopatie – cesta k tělesné a duševní harmonii, která vyšla také v Německu, USA a Velké Británii. Jeho poslední knihou je Uzdrav se s autopatií.

Publikoval desítky článků v českých i zahraničních časopisech (Meduňka, Regenerace, Regena, Homeopatic Links, Hpathy.com). Je spoluautorem homeopatických diagnostických programů Kent (1995) a Homeo (2011). Vyučuje homeopatii na pražské Homeopatické akademii   a přednáší na kurzech autopatie. Praktikuje klasickou homeopatii a také autopatii – homeopatickou metodu používanou již Hahnemannem. Je dlouholetým předsedou Homeopatické společnosti.

Homeopatická akademie

Homeopatická akademie logo maléTříleté studium určeno všem se zájmem o hluboké poznání tohoto celostně založeného oboru, bez ohledu na současné vzdělání a povolání. Poskytuje základ pro odbornou léčbu na vysoké úrovni, v rodině, v samo­léčbě i v profesionální lékařské a léčitelské praxi. Přednášky jeden víkend v měsíci. Přednáší Mgr. Jiří Čehovský a další zkušení homeopaté. Několikrát ročně se posluchači setkávají se známými osobnostmi homeopatie se zahraničí.

Podrobné informace o studiu a přihlášky zde

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.