Případ Cannabis indica

9.1.2015 | Ing. Michaela Plzáková | michaela.plzakova@seznam.cz | Případy

V září 2009 přichází do mé poradny dvaačtyřicetiletý muž, který je sám terapeutem a říká:

„Mám dlouhodobější problém, s jakým jsem ani já sám nehnul, byť jsem si poradil v hodně věcech. Psychika hodně utrpěla. Už nejméně 10 let mám kašel, zhoršuje se, když je tělo unavené, energeticky vybité, což bývá, když se hodně najím, přejím, u těžkého jídla, po kávě i po sexu. Kašel je spojený s pobolíváním na prsou, poslední dobou je mi těžko od žaludku. Dost často se cítím přetažený, vybuzený jako po kávě, cítím vnitřní třes. Jsem unavený, člověk chce spát a nejde to, nespavost. Začalo mi to víc ve Francii, když jsem odjel na půl roku ven, byly tam tlaky na hrudi, člověk se bál, nespavost, byl jsem vybuzený a neměl jsem důvod. Jsem zrychlený člověk, myslím, že je to od nervů, mám nervy, ale nevím z čeho, protože jsem spokojený, mám rodinu, miminko, založil jsem terapeutickou společnost, běží to. Přes to všechno uvnitř cítím neklid, nervozitu. Dobře mi dělá fyzická práce na zahrádce, to spojení s přírodou, zemí, rostlinami mě baví. Ale čím dál tím míň dokážu vypnout a klidně odpočívat, musím stále něco dělat, to slovo neklid je podstatné, z něho ústí nervozita. Agrese je spojená s naštvaností na sebe, že si to nedokážu srovnat. Jsem člověk rozporů, jsem volnomyšlenkář a nespoutaný živel, ale myslím si, že mi to nedělá dobře. Dělá mi dobře, když mám mantinely. Potíž je v tom, že je nedodržím. Stálý pocit, že mi ještě něco může utéct, že bych ještě měl něco stihnout, ale potíž je v tom, že přestože jsem už spoustu věcí dokázal, tak mě to neuspokojuje. Jsou tam myšlenky na smrt, v roce 1997 jsem prodělal operaci mozku – aneurysma. Dva měsíce po operaci jsem jako muzikant jezdil na festivaly, kde jsem si zakouřil „trávu“ a z toho měl dva roky strašné deprese se sebevražednými myšlenkami a se ztrátou smyslu života. Byl to očistec. Po „trávě“ jsem měl velmi intenzivní mimotělní zážitek, jako kdyby se mi otevřel kanál, cesta, kde je dovoleno úplně vše. Bylo to šílený a destruktivní. Od roku 2006 cítím divnou pachuť v ústech. Cítím se roztříštěný, vnitřní rozervanost, pocit nejistoty, jsem člověk, který má rád věci pod kontrolou. Mám rozjetou spoustu věcí, dělám všechno radši sám, abych nedal najevo slabost, že na to nemám.“

Při konzultaci si muž vybavuje zážitek z dětství, kdy byl ve věku asi rok a půl (vzpomíná si, že byl v dupačkách) přistižen otcem při onanii:

„Cítil jsem se vinen, zahanbený, odhalený, cítil jsem také vztek, že mi někdo brání v tom, co mi dělá dobře, bere mi svobodu dělat, co chci. Pocit hanby a studu mě provázel dlouho, až ve třetí třídě střední školy si člověk vytvoří určitý kabát, čímž se obrní, ale neznamená to, že se zbaví pocitu hanby. Měl jsem velké touhy provozovat sex.“

Následuje popis několika situací, u kterých vždy docházíme k pocitu svobody nebo nesvobody, omezení. I když jsem se ptala, co pro něj znamená pocit hanby, odpověděl, že omezení. „Omezuje moji svobodu“, říká,“ chci ty hranice překračovat, potřebuji je překračovat“.

Dále popisuje: „Strach ze smrti, strachy, že to jednou skončí, strach z toho, že nemám věci pod kontrolou, obava z létání, výšky. Před lety jsem měl sen, že lezu po konstrukci světelné rampy nad Prahou, nad Starým Městem, pode mnou byl Pražský hrad, Vltava. Dodnes mívám sny, kdy jsem ve výšce, je tam pocit obrovské nejistoty a s tím spojený strach, že spadnu. Ve všech snech je nadhled, vidím, co tam je, ale zároveň mám strach. Strach, že ztratím nadhled, že už nebudu nahoře, budu dole. Jsem tam sám, nikdo se mnou neleze, když bych spadnul, tak nadhled ztratím… ale přiblížím se k lidem, budu tam dole s těmi lidmi. To mě nikdy nenapadlo – kdybych spadl, tak to nemusí být tak strašné, lezl jsem nad Vltavou, já bych spadl do vody, do měkkého. Byl bych dole mezi lidmi a to je dobré, možná ta ztráta nadhledu by byla pro mě přínosem…“

Slova, kterými muž končil popis většiny situací, tedy pocit svobody nebo nesvobody a omezení, patří podle Sankaranova schématu k čeledi Hamamelidae. Tato témata řeší také ptačí léky, ale v tomto případě nezazněly žádné věty ukazující na zvířecí říši. Pro sykotické miasma (slabost, kterou musí skrývat, pocit viny, je odhalený) je v čeledi Hamamelidae přiřazen homeopatický lék Cannabis indica. K mému překvapení se tento předpis přesně shodoval s lékem, který bych doporučila ještě dříve, než jsem začala používat Sankaranovo schéma a metodu, kterou nás učila belgická homeopatka Anne Vervarcke. Z přednášek studia na Homeopatické akademii jsem si pamatovala případ, kdy byla předepsána Cannabis indica poté, co pacient dostal těžké deprese po kouření „trávy“. Kromě ostatních symptomů v našem případě seděl i „strach ze ztráty kontroly“ a „symptomy začínají, když cestuje nebo se přestěhuje na nové či neznámé místo“ podle publikace Klíčové a potvrzující symptomy R. Morrisona.

Doporučila jsem Cannabis indica 200 C. Většinou doporučuji podání léku ve vodě, roztok se podá třikrát v průběhu jednoho dne, před druhým a třetím podáním se protřepe. V případě reakce mezi dávkami se další dávka nepodává.

Silnější deprese přicházely jednou měsíčně, tlak na hrudi jednou až dvakrát týdně, cukala levá ruka, žaludek tlačil denně.

Za 6 týdnů po podání léku muž referuje: Lék jsem se rozhodl podat třikrát po týdnu, pokaždé všechny tři dávky. 4 dny po prvním podání léku pocit zlepšení psychického stavu, kašel se zhoršil. Náznak svědivé vyrážky, kterou měl ve věku do 25 let. Objevil se bolestivý výstupek na čele, zmizel za 3 dny. Bolest hlavy podobná bolesti, kterou míval před operací aneurysma, se objevila na tři dny. Psychický stav je mnohem lepší, dobře spí, dokáže jít spát dřív (chodí v jedenáct nebo půl dvanácté, dříve chodil ve dvě; musel stále něco dělat, i před spaním). Dělá si denní režim, s manželkou si vyříkali hodně věcí a domluvili se, kdy bude pracovat a kdy pomáhat s miminkem. Práci si odstěhoval do poradny mimo byt, tedy během dne se začíná věnovat svým věcem bez toho, aby stále myslel, co dcerka se ženou. Chodí na kurz pro zřizovatele speciálních školek. Říká: „Mám v tom větší řád. Jako kdybych pochopil slovo svoboda – pro mě svoboda znamenala nechat to plynout tak, jak to přijde, fungovalo to na okolí, ale já byl vnitřně rozhozený. Docházím k tomu, že i v té svobodě je potřeba mít mantinely. Jako kdybych víc získával racionální pohled, uzemnění. Za dobu od podání léku měl třikrát závrať, dřív ji míval často před spaním. Kašel je lepší, přichází jen, když se hodně nají nebo je hodně unavený, trvá kratší dobu. Říká: Když si na to dám pozor, tak nepřijde. Tlaky na hrudi nejsou, Strachy? Ptá se překvapeně: Jaké tam byly strachy? Nemám. Zklidnil jsem se, dokonce i v autě už tolik nenadávám. Cukání ruky přestalo 14 dní po léku. Vnitřní třes byl jen třikrát. Pocit roztříštěnosti není, neklid a nervozita minimálně, tak jednou týdně. Nedostávám sám sebe do stresu, to jsem dělal tím, že jsem lítal od jednoho k druhému. Vzestupy a pády bývaly tak markantní, bylo důležité najít zlatý střed.“

Za další dva měsíce vypráví, že na konci října 2009 na malé oslavě vypil čtyři malá piva a vše se vrátilo v nejhorší formě. Došlo k jasné antidotaci. Přesto se podařilo, že po čtyřech dnech půstu opět došlo ke zlepšení i bez opakování léku. Shrnuje: Jsem spokojený, daří se mi. Když vynechám kávu a alkohol, jsem úplně v pořádku. Zjistil jsem, že mě jakýkoliv stimulant zhoršuje, i zelený čaj nebo muškátový oříšek. A uzavírá: Alkohol ani kávu k životu nepotřebuji.

Muž je sám terapeutem, dále pokračuje v práci na sobě a další léčbu si řídí sám.

Zpráva z dubna 2014: Má se dobře, přednáší, vydal knížku a CD a nyní píše knihu. Z jeho zprávy čiší entuziasmus.

www.homeop.cz

Homeopatické klinické repertorium – John Henry Clarke

homeopaticke-klinicke-repertorium-velkyKlasik britské homeopatie (1853 -1931), autor rozsáhlé materie mediky, Slovníku homeopatické materie mediky, nashromáždil za více než padesát let praktikování homeopatie mnoho klinických zkušeností. Z nich sestavil stručné a praktické repertorium, určené pro rychlou orientaci v případu. Má několik částí. První z nich je klinické repertorium, kde jsou abecedně řazeny diagnosy, části těla, pocity, tělesné funkce ap., a to vždy ve vztahu k patologii. Druhou částí je repertorium příčin, kde jsou hesla vztahující se k etiologii onemocnění, jako např. duševní úsilí, elektrický šok, různé typy zranění, zklamaná láska, chlad, přejídání… Třetí částí je repertorium povah, dispozicí, konstitucí a stavů – pojednává o osobnostních rysech ve spojení s léky, např. zlomyslnost, štíhlost, sykotická konstituce, romantický. V další části jsou pak vztahy mezi léky, v tabulkách nalezneme léky kompatibilní, antidotující, dobře následující ad. Rubriky obvykle obsahují menší množství léků, často jen jeden, a ve srovnání s kentovsky komponovanými repertorii (též syntetickými) zde v podobných rubrikách nezřídka najdeme odlišné léky.

Knihu můžete zakoupit zde

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.