Rozhovor s homeopatickým lékařem Philipem Baileym

28.3.2011 | PhDr. Kateřina Komorádová | katka82@email.cz | Interview

bailey

Léky z mlék

Téma mateřství v nejširším slova smyslu

Praha, leden 2011

Poprvé do České republiky zavítal Philip Bailey, homeopatický lékař a terapeut, loni v létě. Teď, o půl roku později, byl pozván znovu, aby posluchačům Homeopatické akademie (a nejen jim) přiblížil léky z mlék. A o nich jsme si také v předvečer přednášky povídali.

Jaká jsou hlavní témata léků vyrobených z mlék savců?

Tyto léky mají mnoho témat. Začíná to špatným propojením s matkou, což má za následek určitou rozpolcenost. Člověka to táhne na úplně opačné strany: chci to, nechci to. Mám tam jít, nemám tam jít.

Tuto polaritu mají ale také lithia.

Ano, to ano. Ale co se týká léků z mlék, dítě, které je v obraze léku vyrobeného z mléka savce, to táhne k matce, ale zároveň se od ní odtahuje, protože spojení s ní není z nějakého důvodu možné. Chce k matce, ale zároveň se od ní odvrací, protože ví, že to, co chce, stejně nedostane. Tuto rozpolcenost si pak nese až do dospělosti, kde není schopen navázat zdravý vztah. Ale stejnou rozpolcenost mají také v pocitu, zda jsou naživu.

Naživu?

Tito pacienti jsou v tomto životě přítomni jenom jakoby napůl, druhou půlkou se stále pohybují mimo realitu. Mají pocit, jako by byli do svého těla špatně nebo nedostatečně inkarnovaní. Když se narodí dítě a najednou přijde do jiného světa, než který dosud znalo, svět matčina lůna, tak se může do svého těla plně vtělit právě prostřednictvím spojení s matkou. Velkou roli při tom hraje kojení jakožto jediný zdroj potravy. A pokud se dítě ve spojení se svou matkou necítí dobře a plně, nemůže se plně inkarnovat do tohoto světa a zařadit do svého života.

bailey9

Jak to dává pacient typu „mléko“ najevo?

Často od nich slyšíme věty typu „Necítím se plně inkarnován“ ve smyslu zakotven v tomto světě, ve svém těle. Nebo nejsou plně oddaní být naživu, nedělají věci naplno. Dalším projevem vnitřní rozpolcenosti, jak jsem o ní mluvil, je to, že takový pacient je daleko víc zakotven ve spirituálním světě a žije jím daleko víc než svým skutečným životem. Spirituální svět takovému pacientovi supluje reálný život.

Může být lék z mlék pro někoho, kdo se o spiritualitu naopak vůbec nezajímá? Může to být projev polarity, které homeopatické léky mají?

Spíš ne, protože pacienti, kteří potřebují léky z mlék, se o duchovní záležitosti do určité míry zajímají. Máte na mysli konkrétní případ?

Ano, jde o dceru a matku. Hluboko uvnitř se obě velmi milují, ale navenek si ubližují. Matka svou dceru téměř nekojila, protože hned po porodu ztratila mléko, nemají mezi sebou navázaný vztah. Ani jednu z nich ale žádné duchovní záležitosti nezajímají, obě jsou velmi materialistické.

Občas tuhle situaci vidím u léku lac-felinum. (lék vyrobený z mléka kočky, pozn.aut.)

Jaká jsou další témata společná lékům vyrobeným z mlék, kromě zmíněné rozpolcenosti a útěku do spirituality?

Tito lidé mají určitý pocit závislosti, touží pečovat o ostatní a také v sobě chovají pocit oběti spojený se ztrátou důstojnosti a pocitem bezmoci. Výrazně do popředí u nich také vystupuje touha starat se o matku. Zcela nelogicky se dítě stará o svou matku, čímž si k ní zároveň vyvine určitý odpor. S těmito léky se často setkávám u matek samoživitelek, které tvoří většinu mých případů v praxi. Je to téma matky a mateřství v nejširším slova smyslu a v paralele k tomu, jak se celý život otáčí kolem mateřství a dítěte. To je to hlavní v životě. Také se objevuje téma boje za práva matek a dětí nebo téma vytvářet komunity a pracovat pro ně.

Jako určitá kompenzace chybějící matky v raném dětství?

Ano. Navíc všechny léky vyrobené z mlék nějakým způsobem souvisejí s žalem a smutkem. Protože největší žal je ztráta matky při porodu, obrazná, samozřejmě. Lidé typu „mléko“ jsou hlubocí s rozvinutou intuicí, idealističtí a starostliví. Velmi často se stávají terapeuty.

Mám v tom tak trochu zmatek, protože jsem nějakou představu o lécích z mlék měla, ale teď jste mi ji poněkud rozhodil…

Skvělé. To pravda dělá. (směje se)

Delfíní mléka a vliv Neptuna

Je nějaká souvislost mezi pacientem typu „mléko“ a jeho alergií na laktózu?

Častokrát jsou skutečně vůči laktóze intolerantní. A tento vztah může být i na jiné rovině. Lidé typu kočičího mléka bývají třeba alergičtí na kočičí srst, lidé typu psího mléka mají alergii na psí srst a lidé typu koňského mléka zase nesnesou koňskou hřívu.

Předpokládám, že se i u těchto léků vyskytuje také opačná polarita, tedy že pacienti v obrazech jednotlivých léků nejsou na tato zvířata alergičtí, ale že je naopak milují.

Ano, ve většině případů je skutečně milují, ale někdy je i nenávidí. A občas dané zvíře připomínají vizuálně svým vzhledem nebo svým chováním.

Ve své nové knize věnované lékům z mlék, Lac Remedies in Practice (Léky z mlék v praxi), se věnujete celkem osmi lékům z mlék. Který z nich vás nejvíc zaujal?

Pravděpodobně delfíní. Ostatní léky z mlék totiž pocházejí ze suchozemských savců, ale delfín je jediný savec žijící ve vodě. Tím dostává tento lék úplně jiný rozměr. Tento lék je pod silným vlivem Neptuna, protože to je právě on, kdo v nich vytváří určitou zasněnost. Díky tomu jsou pacienti typu delfíního mléka velmi připoutaní ke svým snům, snovým obrazům a vytvořeným ideálům a fantaziím. Například rádi čtou žánr fantasy, mají rádi elfy, vlkodlaky a upíry. Tímto světem můžou být opravdu hodně fascinovaní. Tíhnou také ke konspiračním teoriím spiknutí, což je mimochodem také neptunovský vliv.

To už se hodně dotýká astrologie.

Neptun svou tematikou odpovídá nerealitě, představám a fantaziím a v horoskopu je spojený se znamením Ryb. Toto znamení je také velmi smyslné a sexuální stejně jako tato zvířata.

Jedním z léků ve vaší knize je také lidské mléko. Homeopatie ve své praxi rozlišuje mezi lékem vyrobeným z mléka jedné kojící ženy (Lac humanum, pozn.aut.) a z mléka devíti kojících žen (Lac maternum, pozn.aut.). Jaký je mezi těmito léky rozdíl?

Nevím. (odmlčí se) Používám pouze lék Lac humanum, rád si věci zjednodušuji.

Pamatujete si na svůj první případ typu „mléko“?

Případ si nepamatuji, ale pamatuji si, že to bylo kočičí mléko. Ta žena měla určitou obsesi s kočkami, možná způsobený žalem po smrti své kočky. Tehdy mě napadlo, že to možná bude právě kočičí mlékem a tak jsem se podíval, jak tento lék popisuje Müller. Tak jsem se blíže dostal k lékům z mlék.

Poté, co jste se jim tedy začal víc věnovat, stalo se vám, že byste najednou tyto léky viděl daleko víc kolem sebe?

Ano a staly se dvě věci: zaprvé, začal jsem tyto léky vidět u daleko víc případů, u kterých si toho dřív nevšiml, a za druhé jsem je předepisoval příliš často, příliš mnoha lidem. Nějaký čas mi trvalo, než jsem se vrátil zpátky do reality. (směje se)

Součástí upoutávky na vaši přednášku jsou také témata beznaděje, spirituality a závislosti. Souvisejí tedy tato témata s tématem léků z mlék?

Kdyby nesouvisely, tak by tam nejspíš nebyly zmíněny. (směje se)

Co pro vás tedy znamená beznaděj?

Je to pocit, že se cítíte jako oběť, která je pod vlivem někoho jiného a nemá sílu ani naději to změnit. Můžete být pod vlivem partnera, učitele, nadřízeného v práci nebo pod vlivem mužů obecně. Toto téma je u léků vyrobených z mlék celkem běžné. Můžete být i pod vlivem společnosti jako celku. A oběť, místo aby vzala odpovědnost za svůj život, z toho viní vnější vlivy a osoby kolem sebe. Je zvláštní, že léky z mlék v sobě často mají tolik hloubky a moudrosti a zároveň tolik beznaděje charakteristickou pro oběť.

Jak reagují?

Častou reakcí na tuto bezmocnost je agresivita, speciálně v obviňování ostatních. Tím pádem si sami jenom těžko uvědomí, že uvnitř vlastně cítí bezmoc. Výjimkou je, když se skutečně nachází v situaci oběti, kdy tedy je skutečnou obětí. V ostatních případech ale vždy platí, že agrese je vyjádřením určité slabosti.

Za agresí se také dost často může skrývat strach…

Ano, koneckonců my všichni máme tento pocit oběti, u léků z mlék je ale daleko silnější.

Za pomoc při vedení rozhovoru děkuji kolegovi Petrovi.

Medailon:
Philip Bailey
Homeopatický lékař, původem Angličan, nyní žije v Austrálii.

Autor mnoha homeopatických odborných knih. Nejznámější z nich, obsáhlá materia medica s důrazem na psychologické profily léků Homeopatická psychologie, byla již v devadesátých letech přeložena no mnoha jazyků a přinesla mu celosvětové uznání. Patří k základnímu fondu moderní homeopatické literatury. Česky vyšla také kniha věnovaná léku Carcinosinum, která byla brzy po svém vydání zcela rozebrána. Dotisk v nakladatelství Alternativa proběhl v roce 2010. Jeho zatím poslední knihou je Léky z mlék v praxi (orig. Lac Remedies in Praktice), český překlad se chystá v nakladatelství Alternativa.

Mléka – homeopatická materia medica s repertoriem

mleka_velkyObsáhlá publikace australské autorky a profesionální homeopatky Patricie Hatherly zahrnuje všechny současné poznatky o homeopatickém působení mléka. Údaje čerpá z mnoha provingů jiných autorů, ze svých vlastních, z publikovaných klinických zkušeností a z vlastní dlouholeté praxe. Celkem obsahuje podrobný obraz dvaceti mlék, mezi jinými Lac Humanum (tento lék považuje za velmi často vhodný), Lac Delphinum, Lac Llama, Lac Maternum, Lac Equinum, Lac Leoninum, Lac Orystolagus, Lac Phoca, Lac Macropi, Lac Sullinum… ad. Značná část z těchto léků nebyla dosud v jiné homeopatické materii medice popsána. Více než polovinu publikace tvoří repertorium mlék, rozdělené přehledně podle kapitol, kde vedle tradičního dělení podle anatomie (Hlava, Zuby) nebo homeopatických kategorií (Generálie, Mysl) najdeme i kapitoly Miasmata, Témata, Sklony…

Knihu můžete zakoupit zde

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.