Žádný ibuprofen aneb Vždycky si musím poradit sama

27.10.2014 | PhDr. Kateřina Komorádová | katka82@email.cz | Interview

hp-lektor-valaskova

Rozhovor s Marií Valáškovou, homeopatkou a lektorkou přednášející na Homeopatické akademii

Jestli o něčem nelze pochybovat, pak o zapálení pro homeopatii a nadšení z cesty, po které Marie Valášková kráčí. Sálá totiž doslova z každé buňky jejího těla. Kam tato její osobní cesta vede? Má samotná homeopatie nějaké limity? Proč pomohl lék Mercurius na koktání? A dokáže homeopatie vůbec ještě něčím překvapit? Dozvíte se v rozhovoru.

Paní Valášková, specializujete se ve své homeopatické praxi na nějakou konkrétní oblast, například na ženy nebo malé děti?

Ne, mými klienty jsou všichni, kdo se na mě obrátí a kterým dokáži pomoci nebo alespoň poradit, jako třeba těm s rakovinou, jaká homeopatika mohou zmírnit nepříjemné projevy chemoterapie. Ale i když používám akutní léky, přesto mám nejraději konstituční léčbu a mám radost, když se mi podaří klienty přesvědčit, aby se vydali touto cestou.

Někdy se ale nepodaří najít správný homeopatický lék hned napoprvé a řada podaných léků udělá svou práci tím, že odloupnou určité slupky…

… dokonce bych řekla, že tohle se děje ve většině případů. A naopak: spíš pouze ve dvaceti procentech případů, a to jsem ještě hodně přidala, najde homeopat správný lék hned napoprvé. Někdy vyjde najevo až třeba po roce léčby; to potom klient řekne nějakou větu a najednou to uvidím. A pak si říkám, jak jsem to mohla nevidět… (směje se) Ale je to také tím, že i sami klienti se za ten rok daleko víc otevřou a řeknou věci, které by dřív neřekli, protože se za ně dosud styděli nebo je nepovažovali za důležité.

Je logické, že chtějí řešit akutní potíže, třeba migrény. Ale to, že je čas od času svědí ekzém na ruce, třeba přecházejí s tím, že „ho prostě mají a tak to je a hotovo.“

Ano, je to logické. Protože zatímco s ekzémem, pokud není výrazný, můžete žít desítky let, sem tam se poškrábete, ale jinak vás nijak výrazně neovlivňuje v běžném životě. Což se o migrénách, zvlášť, když se opakují v pravidelných a častých intervalech, říct nedá, tam je to mnohdy doslova o život…

Jak dlouho se věnujete homeopatii?

Bude to dvacet let, nedávno jsem to počítala. Myslím, že úplně na začátku stál můj táta, který znal snad všechny květiny a byliny téměř nazpaměť (usmívá se). Chodili jsme spolu na louku, on mi je tam ukazoval a já si je sbírala do svého herbáře a tím se je učila. Pak jsem se začala o homeopatii zajímat čistě soukromě: protože mě zajímala a protože jsem já sama měla velké zdravotní potíže, se kterými si klasická alopatická medicína nevěděla rady. V tu dobu se kolem mně začalo objevovat víc a víc lidí, kteří se homeopatii věnovali, podali správný lék a pomohli mi. To byl asi ten okamžik, kdy jsem se o ní začala zajímat víc. Dozvěděla jsem se o Akademii Jiřího Čehovského, na kterou jsem se přihlásila, a pak už to šlo samo. (usmívá se)

Kam a jak to šlo?

Protože mě homeopatie opravdu „chytla“ a nesmírně bavila, začala jsem si studovat ještě další rozšiřující materiály k těm, které jsme dostávali na škole, chodila jsem na přednášky zahraničních lektorů, které pořádala lékařská homeopatická společnost… Prostě jsem sama šla víc do hloubky. A na tom se nic nezměnilo (směje se), pořád mě baví zjišťovat, kam až se dá zajít a co všechno je možné v homeopatii – a spolu s homeopatií! – ještě objevit.

Kam až se dá tedy v homeopatii zajít? Má podle vás nějaké limity?

Co se týká léčby, tak je podle mě nemá. Samozřejmě, když si zlomíte nohu, tak vám nebudu říkat, ať si nedáváte sádru… Ale dokáže vám nabídnout přírodnější cestu, léky, které výrazně podpoří hojení. Podobné to je s těmi nejtěžšími případy, s rakovinami: Jen velmi málo lidí je tak silných, že odmítnou běžnou alopatickou léčbu. Ale zase: homeopatie dokáže nabídnout alespoň takovou podporu, že klienti lépe snášejí chemoterapii nebo třeba ženám tolik nevypadají vlasy.

To by mě zajímalo: Máte tedy zkušenost, že pacientům pod vlivem silné alopatické medikace homeopatika pomohou? Není jejich organismus tak přelékovaný, že na jemněhmotné informace nebude reagovat?

Problémy s účinností homeopatického léku, podle mých zkušeností, jsou určitě s kortikoidy, antibiotiky a mátovým čajem. Ale pak je celá řada alopatických léků a jejich vlivu na lidský organismus, které jsou velmi individuální, a nelze dopředu říct, jestli bude homeopatický lék reagovat. Jeden chlapeček, který byl u mě na homeopatické léčbě, šel na vypálení bradavic. A ať už to byl samotný zákrok nebo stres, kterému byl vystavený, homeopatický lék antidotoval. Ale například s kávou nebo zubní pastou obsahující mentol, jak se často uvádí rada se jich vyvarovat, jsem problémy u svých klientů nezpozorovala.

Podle vás tedy homeopatie, co se týká léčby, nemá limity. Z osobní zkušenosti ale vím, že na něco „bobulky“ nedosáhly, třeba na to, co bylo hluboce uložené v buněčné paměti těla. Pomohla později práce s tělem, konkrétně expresivní tanec…

Osobně to vidím trochu jinak. (usmívá se) Třeba to byla právě homeopatická léčba, která vás k tomuto tanci přivedla… Jedna z mých prvních klientů byla třicetiletá žena, která přišla s tím, že je pořád ještě panna kvůli obrovskému strachu ze vztahu a z násilí, za které považovala i sex. Dokonce nemohla ani v beletrii číst pasáže týkající se sexu. Dostala lék, tuším, že natrium muriatikum, a do tří neděl si našla přítele, je s ním dodnes a mají tři děti. (usmívá se)

Proč to říkám: Byla jednou z těch mála, která připustila, že za to skutečně může homeopatie. Sama viděla, že jí natolik dokázala změnit myšlení, že začala do svého okolí vysílat signály, že „je volná“. (směje se)

Pak by tedy vůbec nemusely existovat žádné další „alternativní“ léčebné metody a terapie, jestliže všechno vyléčí homeopatie.

Ne, tak to není. Podle mě všechny tyto zvolené cesty díky homeopatii výrazně urychlí své účinky. Všechno souvisí se vším. I já sama v některých situacích používám metodu EFT (Emotion Freedom Technique neboli techniky emoční svobody jsou jakousi psychologickou akupunkturou vycházející s předpokladu, že „příčinou všech negativních emocí je porucha v tělesném energetickém systému“, pozn.red.) Z vlastní zkušenosti také mohu říct, že homeopatie někdy výborně funguje jako psychoterapie.

(odmlčí se) Podle mě, když jste například v depresi a vezmete si správný homeopatický lék, tak vás uvolní natolik, že budete přístupná k expresivnímu tanci. Pokud v depresi zůstanete, tak vás nenapadne si zatančit, a pokud si vezmete antidepresiva, tak vás to tak utlumí, že vás to taky nenapadne.

Kdo nebo co vás na vaší cestě inspiruje?

(dlouze přemýšlí) To je těžká otázka. Z těch nejbližších moje rodina; máma a mé děti. Všichni mi věří a podporují mě. Co se týká homeopatické inspirace, cítím velkou blízkost k indickým homeopatům, protože ti to prostě umí skvěle. Znovu se chystám přečíst si Sankarana, protože za ty roky mám už vyzkoušené, že pokaždé, když otevřu jednu a tu samou knihu, objevím v ní vždycky něco nového.

To je skvělé. Pak vám tedy stačí základní literatura, pokud je skutečné dobrá, kterou je možné číst pořád dokola – protože pořád je co objevovat.

Ano i ne. (směje se) Je dobré a důležité čerpat inspiraci i jinde, jak jste sama zmiňovala. Teď aktuálně jsem třeba naprosto plná Robina Murphyho a jeho přednášek z letošní letní školy. Na něm je neuvěřitelné, kolik oblastí dokáže s homeopatií a výběrem správného léku propojit. Perfektně třeba dokáže podpořit účinek léku konkrétními bylinkami. To je hodně užitečné, protože ne vždycky má klient po ruce homeopatický lék, který zrovna potřebuje. Je dobré vědět, jakou bylinkou si v tom nejakutnějším případě vypomoci.

Před naším rozhovorem jste ale zmiňovala jeho ještě trochu jiný přístup, který vás zaujal…

Ano, vliv planet na výběr správného léku. Úžasné na tom bylo, že se mi vybavila vzpomínka na jeden případ, ve kterém jsem úspěšně podala lék, aniž bych o této souvislosti věděla. Šlo o mou vlastní dceru, která jako malá měla velké potíže s koktáním. Podle repertorizace mi vyšel lék Mercurius, tak jsem ho podala a koktání přestalo. A teď na letní škole se dozvíme, že lék Mercurius je výborným lékem na koktání a obecně na problémy s mluvou. Navíc planeta Merkur je spojená s komunikací… (usmívá se)

Homeopatie na své nejhlubší úrovni představuje spíš filosofii a životní styl než pouze léčbu.

Přesně tak to sama pro sebe cítím. A nejlépe můj vztah k homeopatii vyjádří asi fakt, že doma nemám jediný alopatický lék. Žádný ibuprofen nebo acylpyrin, vždycky si musím pomoci jinak. Ohromně mě baví, jak už jsem říkala, kombinovat homeopatii s bylinkami! To je opravdu úžasné. A také jsem zjistila, že mě hodně naplňuje předávat to, co vím a umím, ostatním – na přednáškách nebo supervizích.

Dokáže vás homeopatie po tolika letech praxe ještě něčím překvapit?

Překvapuje mě pořád, jak velký efekt v dobrém slova smyslu a v krátkém čase na klienta dokáže mít! A je jedno, jestli ve své akutní formě, kdy úleva přichází opravdu okamžitě, nebo v konstituční léčbě, kdy se klient najednou otevře a uvolní, doslova rozkvete. Je úžasné sledovat jejich proměnu a celkové uvolnění. Úplně změní styl oblékání nebo začnou dělat věci, které by si před tím vůbec netroufli dělat, třeba se ve svých padesáti přihlásí na taneční kurzy. Najednou si prostě víc dovolí být sami sebou, dovolí si naplnit své sny…

Máte v homeopatii nějaký cíl, za kterým kráčíte?

Dělat svou práci dobře. (přemýšlí) A pak mám takovou představu, kterou ráda zrealizovala: napsat skripta pro studenty. Když jsem se totiž kdysi učila ke zkouškám, sesbírala jsem si řadu dalších podkladů a informací z nejrůznějších zdrojů. Takže k těm nejdůležitějším lékům mám svou vlastní materii mediku. (směje se) A ta myšlenka je v tom vydat to souhrnně jako skripta s tím, že by u každého léku byla jedna volná stránka na vlastní poznámky studentů. Tak by si každý student vytvořil svou osobní materii mediku. Tak teď ještě najít odvahu to udělat. (usmívá se)

Marie Valášková
Narodila se 9. 9. 1953. Studium „klasické“ medicíny musela ze zdravotních důvodů přerušit, později vystudovala fyzioterapii, které se také několik let věnovala na profesní úrovni. Záhy se ale seznámila s homeopatií a od té doby se věnuje pouze jí. Je absolventkou Homeopatické akademie Mgr. Jiřího Čehovského (2000), praktické zkušenosti sbírala na Homeopatické klinice v Dejvicích, v současné době vede vlastní homeopatickou poradnu na pražském Proseku www.homeopat-valaskova.cz. Spolupracuje s Homeopatickou akademií, kde působí jako jedna z přednášejících a také vede supervize.

Homeopatická akademie

Homeopatická akademie logo maléTříleté studium určeno všem se zájmem o hluboké poznání tohoto celostně založeného oboru, bez ohledu na současné vzdělání a povolání. Poskytuje základ pro odbornou léčbu na vysoké úrovni, v rodině, v samo­léčbě i v profesionální lékařské a léčitelské praxi. Přednášky jeden víkend v měsíci. Přednáší Mgr. Jiří Čehovský a další zkušení homeopaté. Několikrát ročně se posluchači setkávají se známými osobnostmi homeopatie se zahraničí.

Podrobné informace o studiu a přihlášky zde

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.