Dva případy Ametystu

27.8.2005 | Filip Čehovský | filip.cehovsky@alternativa.cz | Případy

Rebecca Preston

ametyst„Je to jako bych uvízl v tekutém písku… Co je mým posláním? Kde se nacházím na linii mezi duší a bohem?“ Objasnění hlavních témat Ametystu na klinických případech.

„Mám velkou potřebu nalézt své opravdové já – co mám dělat a proč jsem zde.“

Případ 1

Úvodní informace k případu

Muž, 43 let, lektor, vedoucí oddělení. Pacient ke mně docházel již déle než rok a já jsem mu opakovaně po delších intervalech předepisovala Lycopodium. Stejný lék dostal i od svého předešlého homeopata. Některé symptomy, zejména fyzické, se zmírnily.

Popis případu

Velmi závažný ekzém a astma – léta užíval steroidy. Bradavice na genitáliích posledních šest let – i když je vypalovali a zmrazovali, stále se vracejí. Coeliacs (potíže břicha), se kterými se úspěšně vypořádal pomocí diety. Přerůstající kůže na vnitřní straně pravého oka. Má špatný spánek, v noci se dvakrát až třikrát budí a nemůže usnout, pokud mu začne pracovat mozek. Nemůže spát, když je ve stresu. Žvýká předměty. Sny o nebezpečí a násilí a o tom, že je fyzicky či duševně napadán. Velký strach, chce najít bezpečné místo. Budí se v panice s prudce bušícím srdcem. Někdy má hluboké a rozrušující sny. Nemá rád extrémní teploty. V posledních letech je z něj otevírač oken, potřebuje čerstvý vzduch. Touží být u moře.

Případ

„Posledních několik let mě netěší má práce. Práce ve funkci vedoucího oddělení ve mně probudila strachy a obavy. Překročil jsem svou bezpečnou zónu. Je ve mně teď vnitřní konflikt, musím se rozhodovat mezi možnostmi. Nevím, kam jít. Když mám pocit, že se věci vymkly mé kontrole, dostávám strach. Řekl bych, že jsem nábožensky založený. Udržuji si kontrolu nad sebou a svým životem díky častým modlitbám.

Dětství: Velmi odtažitý vztah s rodiči, byl jsem osamocený a izolovaný od okolí. Matka byla jako studený čumák a otec dominantní. Byl jsem opravdu sám. Děsí mě samota. V osmnácti jsem měl velmi špatné výsledky u závěrečných zkoušek, což ve mně zanechalo pocit, že jsem zklamal. Rozhodl jsem se, že začnu nový život a vybuduji si svou vlastní identitu. To bylo velmi důležité.“

Strachy: „Že zklamu, proto je pro mě tak těžké, rozhodnout se, kam jít nebo co dělat dál. Ze stárnutí. Je mi 43. Že mě nebudou mít lidé rádi.“

Zlost: „Útočím rovnou na zranitelná místa. Vyletí to ze mě samo. S mou ženou máme bouřlivý vztah. Oba jsme temperamentní. Někdy je to opravdu bouřlivé. Snažím se svou zlost kontrolovat, ale nesnesu, když se někdo chová hloupě. Děti vedu k disciplíně. Smutek potlačím a pak se usadí uvnitř a opět jde na povrch v podobě nadměrného pití. Mám velkou potřebu nalézt své opravdové já – své poslání a důvod, proč jsem zde.

Posledních několik let ve mně tato touha zesilovala, s důrazem na to, kam mám dál jít. Směřování konkrétním směrem se u mě projevuje opakovaně. Nyní jsem se dostal do bodu, kdy nevím, kam se dát. Emočně jsem zcela rozložen. Je ve mně velká nerozhodnost. Blížím se k bodu zlomu. Začíná se kolem mě vytvářet vír. Ztratil jsem sebejistotu.“

Pak se začal odklánět od obecně uznávaného náboženství ke spirituálnější sféře: „Je ve mně velká touha po duchovnu. Spirituální dimenze se zesiluje, ale nemohu jí zcela důvěřovat, dotknout se jí.“

„Sny jsou čím dál tím agresivnější, mám pocit, že se mě snaží dostat nějaký nepřítel. Sny, že mě někdo fyzicky nebo duševně napadá. Více a více jsem se oddával meditaci. Vznikl z toho ale strach ze skoncování se všemi těmito mými aktivitami, které naplňují můj život. Potřeboval bych být sám se svými myšlenkami. Cítím, že je má mysl velmi unavena, nemohu dosáhnout k duchovnu. Začínám si uvědomovat vnitřní posun, ale nevím jaký. Ta změna probíhá na velmi hluboké úrovni. Jako bych byl v tekutém písku, je to zvláštní – na jedné úrovni jsem pevně zakotven v realitě a ta druhá úroveň je jako tekutý písek. Nemohu čekat až se situace uklidní, ale bojím se toho, co najdu v duševní rovině, zejména ve smyslu volby. V práci jsem vytvořil zrůdu, která nejde zastavit. Možná ji nechci zastavit, protože se bojím toho, co objevím. Ve všech oblastech se blížím k velké změně – práce, manželství, kariéra. Změna je nevyhnutelná.“

Pak měl velmi silný záchvat bolesti břicha coeliac disruption.

„Podstoupil jsem duchovní léčbu, která mě postavila tváří v tvář smrti a mé smrtelnosti. Jaká je má pozice v životě a co mám dělat dál? Vše, co jsem ve svém životě udělal skončilo a usadil se na tom prach. Co teď? Kým budu? Mé předešlé ambice jsou ty tam. Při duchovním uzdravování se objevily velmi silné myšlenky, že brzy zemřu.Týká se to znovuzrození? Také bylo kolem hodně zlosti. Připravuji se na smrt? Cítím, že je čas zemřít. Vnímám to jako skutečnost.

Mám jen omezený čas, abych provedl změny. Cítím, že to spěchá. Jen osm let uběhlo, abych udělal něco jiného: našel sebe sama. Mám pocit, že jsem na samém konci svého života, v konečné fázi. Dostal jsem se do kritického bodu, ale nevím, co z toho pro mě vyplývá. Jsem si více vědom skutečnosti, že nemám už další život. Musím se z této fáze dostat a dosáhnout druhého konce, přešlapávám jen na místě.

Protože jseš smrtelný… Kdybych zemřel, každý by se s tím vyrovnal. Jsem přesvědčen, že neexistuje žádný smysl. Byl bych raději, kdyby nebyl žádný další život. Kdo teď jsem? Dosáhl jsem všeho jen povrchně. Co teď? Duchovně stále intenzivně hledám. Kde se nacházím na linii mezi duší a bohem? Něco uvnitř se potřebuje pohnout.

S manželkou jsme vždy měli komplikovaný vztah. Myslím, že bradavice na genitáliích jsou obranou před hlubším sexuálním svazkem a vztahují se také k pocitu viny a sebezatracení.“

Předepsání: Ametyst 30C

„Odvalily se kameny, které zakrývaly hluboko uložené problémy. Vidím teď sebe sama v jiném světle.“

Kontrola

„První tři týdny nastal zmatek. Byl jsem jak ve víru, zabýval jsem se otázkami manželství, života a smrti na nejhlubší úrovni. A pak najednou jako bych vypadl z epicentra bouře ven. Má žena a já jsme nyní velmi silní, mnohem pozitivnější, než kdy před tím. Mám pocit očištění, vyjasnilo se mnoho neukončených problémů. Stále si nejsem zcela jist, kam se dál ubírat, ale vím, že musím jít směrem kupředu – nemohu se vrátit. Stále ve mně hlodá otázka smrti. Zlost a nenávist se projevují ve snu. Ten zmatek byl spíše silný emoční vír probouzející draka skrytého uvnitř. Cítím, že se otevřelo něco, co nelze vrátit zpět. Odvalily se kameny, které zakrývaly hluboko uložené problémy. Vidím teď sebe sama v jiném světle.“

Spánek: delší a hlubší. Zmizelo astma. Zlepšení kůže. Bradavice na genitáliích ustupují.

Předepsání: žádný lék, vyčkat.

Pokračování případu

V dalších třech letech jsem ho vídala velmi nepravidelně, kvůli jeho zaneprázdněnosti prací a cestováním. Dále jsem mu podávala Ametyst, až jsme se pomalu po jednotlivých dávkách dostali k potenci 10M. Po celou dobu se nořil stále hlouběji a hlouběji do nevyřešených problémů v emoční, duchovní a mentální rovině, rozmotávajíce propletenec nepřiznaných problémů v jeho životě. Několik příkladů z jeho cesty za poznáním:

„Má duchovní stránka bezpochyby roste a v této oblasti je můj život o moc snadnější. Jsem schopen přemýšlet na hlubší úrovni. Jsem uvolněnější, když se potýkám s negativní stránkou mého já. Už nejsem posedlý smrtí jen si více přiznávám, že jsem se dostal do životního stádia, kdy člověk více o věcech přemýšlí. Vyvstává napovrch hodně zážitků z mého dětství, je to těžké. Dívám se na věci s větší upřímností. Vím, že jsem se dostal za roh. Vždy převládala otázka smrti, ale jako by vzniknul zrcadlový obraz. Teď je to otázka života, je prostě krásné být na světě. Myšlenky už nejsou temné a negativní, došlo k posunu.“

Dva velmi silné sny před devíti měsíci. Sen 1: „Plaval jsem v hlubokém bazénu a vědomě jsem se rozhodl potopit se až ke dnu a zase plavat zpět. Pak jsem zpozoroval čtyři žraloky. Jeden ke mně připlul a pak jsem se probudil.“ Sen 2: „Tento sen byl o mé kamarádce před třiceti lety. Vždycky jsme se jeden o druhého zajímali, ale nikdy jsme spolu nic neměli. Nikdy jsme si neujasnili, jaký byl náš vztah. Oba sny jsem si zapamatoval. Stále mi vrtají hlavou. Myslím, že voda v mém nevědomí symbolizuje, že jsem nyní schopen pustit se do hlubin a dle vlastní vůle se zase vrátit zpět do reality. Žraloci jsou nevyřešené problémy.“

Na popud svých snů se opět kontaktoval s dávnou kamarádkou ze snu a od té doby spolu stále řeší velmi hluboké otázky. „Všechno je to spojeno s mým vztahem k manželce a matce. Z dětství jsem si odnesl mnoho ran. Do značné míry se týkají samoty. Od osmi let jsem byl poměrně hodně odkázán sám na sebe. Je to dlouhý proces, ale objasňuje se tím můj vztah k ženám. Vůči své ženě se nestavím takový, jaký jsem. Pokud bych se postavil na vlastní nohy a rozešli jsme se, byl bych velmi osamocen. Bradavice na genitáliích mizí. Zabránily mi v kontaktu s manželkou i jinými ženami.

Cítím se víc sám sebou. Někde poblíž linie, která se ztratila. Jsem ucelenější a moudřejší osobou. Snažím se zjistit, kde došlo ke ztrátě identity. Zabývám se otázkou čisté energie, úzce spjaté s duchovní úrovní. Přináší to životní změny, nyní čím dál rychleji. Nelze couvnout.“

V posledním jeho e-mailu žádal o další dávku Ametystu a stálo v něm:

„Co se týče zlepšení, bradavice zůstaly nezměněné, spíše se trochu zhoršily. Kůže a astma jsou v pořádku. Emocionálně a myšlenkově jsem se ponořil hluboko do duchovních otázek, vztahů mezi duchovními záležitostmi, náboženským, morálním a etickým přesvědčením. V této oblasti jsem v posledních týdnech prožil těžké chvíle. Přivedlo mě to zpátky k podstatě řady důvěrných vztahů, k minulému, přítomnému i budoucímu směřování mého života, ke snaze najít v něm nějaký řád a smysl. Zabýval jsem se hlavně duchovní a náboženskou rovinou. Co to vše znamená pro každodenní praktický život? Znovu se otevřely otázky kolem smrti, ne tak jako dříve, ale v mnohem hlubší, duchovní podobě. Myslím, že se dostávám mnohem blíže k porozumění jádru mého já, kdo jsem a odkud jsem se tu vzal, kde se nacházím nyní a kam se chci ubírat v budoucnu. Bylo to děsivé, vyčerpávající a namáhavé na energetické úrovni. Zaútočil jsem na žraloky, do toho. Umím si to vysvětlit jen tak, že se snažím proniknout k „jádru“, jestli to dává smysl.“

Analýza

K výběru léku jsem nepoužila repertorium. Získala jsem jasný obraz léku vyhodnocením provingu a rozpoznala jsem lék z pacientova příběhu. Ani jeden z nás si neuvědomil, jak hluboko byly uloženy jeho problémy, dokud nezačal lék užívat. Jak se znovu a znovu prokazovalo v provinzích, Ametyst má schopnost přivést lidi do nejhlubších rovin jejich duší a vyřešit to, co se tam skrývá. Nejdůležitější témata, která jsem v případu našla a odpovídají léku, jsou vypsána ve sloupečku.

  • Osamocen uprostřed prázdnoty
  • Neuvědomuje si vlastní identitu
  • Posedlost smrtí a obavy z ní
  • Odloučení
  • Duchovnost
  • Selhání
  • Nebezpečí
  • Strach
  • Prudký hněv
  • Obracení se zpět
  • Alkohol

Případ 2

Žena, narozena 1949, první konzultace se konala v lednu 2004.

„Neumím s jinými lidmi hovořit o svých pocitech, jsem příliš odloučená od okolí. Mám deprese, je to stálý proud slz – cítím je uvnitř, i když nevytrysknou na povrch. Jsem tak nešťastná a cítím se tak osaměle a odstrčeně. Už pět let žiji sama, ale cítila jsem se osaměle, i když jsem s někým žila.“

Řekla byste mi víc o vaší depresi? „Nejím a mám černé myšlenky. Cítím se jako bych pozorovala svou matku, jak před mýma očima chřadne a strávím hodně času přemýšlením o její smrti. Také je hodně věcí kolem obou mých manželů, kteří mě opustili. Stále cítím bolest . Po ničem netoužím, nemám žádnou naději a motivaci do budoucnosti. Budoucnost je ztracená a já se také cítím ztracená.

Musím pracovat na plný úvazek, což se mi protiví. Připadám si jiná než jsou ostatní lidi kolem mě, nemám s nimi nic společného. Připadám si díky svému náboženskému smýšlení neviditelná. Jsem duševně i fyzicky unavená a den po dni zvládám jako robot. Všechno nakládám na svá bedra a o všechno se obávám. Když mám depresi, cítím se vtlačená do země. Všechno je tmavé a šedivé, nikde žádná radost. Cítím se mdle, stísněně a temně – jako ve tmavém tunelu.“

„Cítím se vtlačená do země. Všechno je tmavé a šedivé, nikde žádná radost. Cítím se mdle, stísněně a temně – jako ve tmavém tunelu.“

„Neustále trpím bolením hlavy ze stresu. Všechno je pro mě trápením a mně se z toho dělá mdlo. Vše, co dělám, je pro mě boj. Nemohu se na nic soustředit a nemám do ničeho chuť. Jsem pohlcena myšlenkami na svou smrt. Cítím, jako by byla už blízko a přemýšlím, jestli jsem udělala vše tak, abych se dostala do nebe. K čemu to všechno bylo? Často si myslím, že brzy umřu.

Jsem tak strašně sama. Mám svou stárnoucí matku a to je vše. Zoufalství. Nesnadno mluvím s lidmi o vnitřních, hlubokých věcech. Modlení mi nepomáhá, ale mělo by. Má víra mě neuspokojuje, ale měla by. Nějakou dobu jsem již trpěla depresemi, ale od 50 let se to rapidně zhoršilo.

Můj druhý manžel mě opustil bez jediného slova a já musela vyřešit všechny praktické záležitosti. Nejvíc jsem se bála o svou dceru. Byla zklamaná a ztratila domov. Nechtěla jsem vůbec slyšet o sexuálním vztahu s ním.

Můj otec byl alkoholik a má matka ho opustila, když mi bylo 13. Léta na sebe křičeli a ječeli a my s bratrem jsme byli vyděšeni. Chtěla jsem, aby má dcera měla hezké dětství. Začala jsem být velmi nervózní a měla jsem malé sebevědomí. Pak musela matka odejít ze zaměstnání a bydleli jsme v příšerném bytě. Byl to samotářský život v hotelu na druhé straně města než byla škola. Můj bratr šel ke svému otci, kde bydlel do svých 16, takže jsem chodila domů, kde nikdo nebyl.

Někdy se ale chovám jako vyměněná. Jsem schopná se velmi rozčílit, zvláště, když mi někdo činí příkoří. Vylítne to ven jako horký plamen. Mohu se ale ve stejné situaci cítit chladná a bez soucitu. Když začnu plakat, jde to z velké hloubky, úplně mě to pohltí. Jsem velmi plačtivá. Hodně od lidí očekávám. Chci, aby ke mně byli lidé spravedliví a vážili si mě. Přesto si nejsem jistá, kdo vlastně jsem.

Už dlouho jsem dobře nespala. Spousta hrůzostrašných snů. Menstruace u mě střídavě mizí a zase se objevuje. Na několik měsícu mi úplně zmizela a teď se zdá, že se vrátila, ale není úplně pravidelná. Někdy mám návaly horka. Myslím, že z té menstruace zešílím. Nesnáším podmračené dny, cítím se jako v tmavém tunelu. Jsem celkem zimomřivá.

Po tělesné stránce jsem zdravá, ale dlouho trpím depresemi. U lékaře jsem byla poprvé v 17 letech. Jednou mě na tři týdny hospitalizovali. Myslela jsem, že se s tím vyrovnám, ale nešlo to. V současné době žádné léky neberu.

Většinou nemám žízeň. Do pití se musím nutit, ale v poslední době piju příliš červeného vína, víc než jindy. Nejsem schopná kontrolovat svůj pláč. Je to zklamání nad vším, co se v mém životě přihodilo.“

Předepsání: Ametyst 1M

První kontrola po 4 týdnech

„Změny jsem zpozorovala rychle. Zmizel pocit šedého tunelu a už se necítím jako vtlačovaná do země. Nepláču tak často, alespoň ne denně. Občas mám pocit, že stane něco strašného, asi tak dvakrát do měsíce.

Dobře spím. Spím opravdu hluboce a cítím se mnohem odpočatější. Několik bolestí hlavy s pocitem tlaku v hlavě, ale ne tak silné, a tentokrát byly spojené s menstruací. Menstruace se ustálila. Také nepiji tolik alkoholu jako před tím.

Zmizela temná beznaděj. Jednou jsem se dokonce přistihla zpívat! Nepřemýšlela jsem už o smrti ani mě tolik nermoutí, když pozoruji svou matku a přemýšlím o její smrti. Znovu jsem se vrátila ke svému duchovnímu přesvědčení. Nejsem již na pochybách. Modlitby mi opět pomáhají.“

Další poznámky

Zrušila naši další schůzku, protože se cítila velmi dobře. Abych se dověděla, jak se jí daří, zavolala jsem jí 17. srpna tohoto roku (šest měsíců od poslední návštěvy).

„Daří se mi velmi dobře. V poslední době jsem opravdu docela šťastná. Vrátil se mi ten starý výkyv v menstruaci a někdy mám problémy soustředit se. Ale v žádném případě už se nikdy nebudu cítit tak špatně jako před tím. K tomu zoufalství už nemám žádný vztah. Můj život nemá v žádném směru žádnou souvislost s tím, jak mi bylo před tím.

Analýza

Tak jako v Případu 1 jsem se rozhodla pro Ametyst. Bylo to předepsání na základě mé předešlé podrobné znalosti nového léku. V případu jsem rozpoznala témata, která odpovídají léku – jsou vypsána ve sloupečku.

  • Osamocena uprostřed prázdnoty
  • Neuvědomuje si vlastní identitu
  • Posedlost smrtí a obavy z ní
  • Odloučení
  • Duchovnost
  • Uznání
  • Nemá smysl života
  • Nechce být obtěžována
  • Chlad
  • Bezcitnost
  • Zlost
  • Sex
  • Alkohol

Jak navracet a udržovat zdraví jemnými prostředky

Odborně praktikovaná homeopatie stimuluje životní sílu a dává nám mimořádnou schopnost vypořádat se i s přetrvávajícími či opakovanými problémy těla a mysli, s potížemi, které jsou často považovány za „nevyléčitelné“. Tříleté víkendové studium (10x ročně) je určeno všem, kdo mají zájem o hluboké poznání tohoto nejznámějšího tzv. „alternativního“ oboru léčby. Vyučovány jsou kromě klasické homeopatie také nové homeopatické metody, např. autopatie, zdravý životní styl a kombinace různých metod. Studium poskytuje znalosti pro profesionální praxi, stejně jako pro kvalifikovanou samoléčbu. Posluchači se setkávají se známými českými a zahraničními odborníky, jako jsou autoři knih Mgr. Jiří Čehovský, MUDr. Tomáš Lebenhart, Dr. Robin Murphy, Dr. Rajan Sankaran, prof. Anna Strunecká, DrSc, ad.

Podrobné informace o studiu a přihlášky zde

Homeopatická akademie

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *