Rozhovor s britským homeopatem Davidem Mundym

5.3.2013 | PhDr. Rina Komorádová | autori@homeopatie.cz | Interview

Svoboda znamená léčit sám sebe

Rozhovor s britským homeopatem Davidem Mundym u příležitosti jeho přednášky na Homeopatické akademii v Praze v lednu 2013

mundy-homeopaticka-akademie-2013

„Správně vybraný homeopatický lék přivede pacienta k větší zodpovědnosti. Takže už potom neobviňuje špatné počasí, manželku nebo svého šéfa, ale daleko lépe rozliší, za co může „on sám“ a za co „ti druzí“,“ říká David Mundy, britský homeopat. Přečtěte si také, jak ve své homeopatické praxi využít „zrcadlení“ nebo proč Samuel Hahnemann nemohl být homeopatický Sulphur.

Vaše osobní cesta ke zdraví vedla skrze zkušenosti s řadou nemocí. Zkoušel jste různé metody léčení, upravoval jste stravu… Jak je pro praktikujícího homeopata důležitá osobní zkušenost?

Podle mě je vždycky lepší, když máte prožitou zkušenost s tím být pacientem a být léčený pomocí homeopatie. Když už nic jiného, tak by to bylo trochu divné, kdybyste někoho léčili a sami nebyli nikdy léčeni. To nedává smysl… Navíc si myslím, že by měl každý homeopat mít svého homeopata a odolat pokušení léčit sám sebe. Protože i dobrý homeopat může přehlédnout slepé skvrny. (směje se) Potřebujete zrcadlo druhého člověka.

Když s vámi někdo provádí homeopatický rozhovor, ať už vstupní nebo při kontrolách, má od celé věci odstup, který člověk sám v pozici toho, kdo na otázky odpovídá, nemá. Protože dobrý homeopat vám bude klást takové otázky, které vás „dostanou“ nebo možná budou nepříjemné, které byste si ale sami sobě nejspíš nepoložili, protože by vás ani nenapadly.

Jakou roli podle vás v práci homeopata hraje intuice?

To je dobrá otázka… (přemýšlí) Když mluvíme o lidském mozku a jeho rozdělení na levou a pravou hemisféru, vidíme, že každá z nich je zodpovědná za určitou část lidského vnímání.Levé hemisféře odpovídají pojmy jako racionální přístup, znalosti, perspektiva, zatímco pravé intuice nebo operační systém, jak jednat právě teď, v této chvíli. Intuice pochází z této pravé části mozku, ale správně by spolu měly spolupracovat obě jeho poloviny.

Uvedu příklad: Když přemýšlím o nějakém konkrétním pacientovi, ani náhodou bych nemohl pouze pomocí intuice přijít na správný lék, o kterém bych do té doby nic nevěděl. Bez toho se do mého vědomí prostě nemůže dostat. Když si ho ale nastuduji a mám v sobě uloženou informaci o něm, pak skutečně může intuitivně (zdůrazní) přijít myšlenka právě na tento lék.

Intuice vám ale také může pomoci pacienta lépe pochopit, to, o čem mluví a co tím myslí. Což vám může dost pomoci najít správný lék. Intuice je pouze částí celého procesu, nemůže fungovat bez předešlých znalostí. A v homeopatii to platí dvojnásobně, je to systém přímo založený na znalostech léků. Důležitá je rovnováha obou částí.

mundy-homeopaticka-akademie

Praktikoval jste tradiční čínskou medicínu. Co má podle vás společného s homeopatií?

Oba léčebné přístupy jsou energetické čili pracují s předpokladem, že existuje určitá energie nebo síla, která proudí tělem. Oba dva se při stanovení diagnózy dívají na problém komplexně, ne pouze z jednoho úhlu pohledu. Pracují s rovnováhou celého systému organismu, kterou se oba snaží navodit. Oba chtějí stimulovat organismus a vyvolat v něm léčivou reakci, každý ovšem jinou cestou: tradiční čínská medicína pomocí akupunktury, homeopatie pomocí léků. U obou také platí, že prostředek není to, co léčí; neléčí tedy jehly a ani neléčí homeopatické tabletky. Léčí reakce (zdůrazní) organismu na zavedenou jehlu stejně jako léčí reakce organismu na podaný homeopatický lék.

(zamyslí se) Co se týká alopatie, alopatické léky nestimulují pacientův obranný systém, aby se s nemocí vyrovnal; jsou to samy léky, co léčí. Tím ale vzniká závislost: Když nebereme léky, projeví se symptomy. Musíme brát léky, aby se symptomy neprojevily. Farmaceutický průmysl je skutečně velmi dobrý a promyšlený byznys… A to poslední, na čem mu záleží, je zdraví lidí… Alopatická léčba tak připomíná otroctví, ve kterém je pacient otrokem závislým na léku jako na něčem zvenčí, co ho léčí. Svoboda znamená léčit sám sebe…

Zdá se ale, že spousta lidí v této hře zůstává, protože plně nepřevzali odpovědnost za svůj život…

Ano, lidé nechtějí být zodpovědní! Chtějí zodpovědnost předat do rukou někoho jiného. (odmlčí se) Použila jste slovo zodpovědnost, být zodpovědný… Právě to jsem se snažil předat tento víkend na přednášce, protože správně vybraný homeopatický lék přivede pacienta k větší zodpovědnosti. Takže už potom neobviňuje špatné počasí, manželku nebo svého šéfa, ale daleko lépe rozliší, za co může „on sám“ a za co „ti druzí“. Velmi přirozenou a nenásilnou cestou tedy vezme odpovědnost za svůj život do vlastních rukou.

A k tomu je zapotřebí jen jedna jediná věc: rozhodnout se, že chci opustit svou krabičku, ve které žiji, a že se chci vydat po cestě léčení. Vystoupit z toho, udělat krok stranou…

Ano, ale už to, že pacient přišel za vámi a ne za alopatickým lékařem, je první krok převzetí odpovědnosti léčit sám sebe. Vůbec veškeré léčení je léčení sama sebe, homeopat a homeopatický lék jsou pouze katalyzátory, pouze zrcadlem.

Nevidíme celý obraz

Téma zrcadlení bylo i tématem vašich přednášek o tomto víkendu: Svět jako zrcadlo nás samých, možná lépe „obrazu“ nás samých – protože zrcadlo nikdy nemůže ukázat „skutečnost“, vždy ukazuje pouze „obraz“. Vždy v něm vidíme pouze obraz nás samých, ať už jak se vidíme my sami nebo jak nás vidí ti druzí. Kde je tedy pravda?

(přemýšlí) Existuje takový příběh o slepcích, kteří popisovali slona podle toho, kde se ho právě dotýkali. Každý popsal ten kousek, kterého se dotýkal, tu ocas, tu ucho, tu břicho, tu nohu… A každý z nich měl vlastně pravdu! Protože každý můžeme vidět pouze část (zdůrazní) celého obrazu. To platí obecně.

Z homeopatického hlediska nás toto téma přivádí k ptačím lékům, protože tím, že mohou létat, mají schopnost nadhledu. Jsou-li v „nemocném“ stavu, mají pocit sevření a vidí pouze z úzkého zorného úhlu, jako ptáci zavření v kleci. Jsou-li ale ve „zdravém“ obrazu léku, mají dar skutečného vhledu do situací, oni skutečně vidí celý obraz, ne pouze část!

Jedna moje pacientka, po podání léku ze sokola, dokázala odpustit svému otci, který se k ní nechoval příliš hezky; odpustila mu, protože se na to podívala ze širší perspektivy a pochopila jeho jednání. Protože i on jednal pouze pod vlivem svých vzorců z minulosti.

A tehdy si uvědomíme, že nelze donekonečna obviňovat druhé, protože to bychom museli vinu „otce“ svalit na jeho otce, ale ten také jednal pouze pod vlivem událostí zase v jeho životě, takže bychom museli vinu „otce otce“ svalit na dalšího muže v linii a takto donekonečna… To není možné. A jsme opět u té odpovědnosti.

Vraťme se k tématu zrcadlení. Co tím přesně myslíte?

Slyšela jste o NLP? (neuro-lingvistické programování, pozn.red.)

Ano, ale osobní zkušenost nemám, alespoň ne vědomou…

… tato metoda používá techniku zrcadlení. Jde o to, že pacient a terapeut sedí naproti sobě a terapeut zrcadlí všechny pohyby, mimiku, gesta… prostě všechno, co pacient udělá. Důsledkem je, že to vyvolá určitou míru empatie. Řekla jste, že se NLP nemáte vědomou zkušenost. Pravda je taková, že se někdy stane, že tímto způsobem zrcadlíme zcela nevědomě. Vzpomínám si na jedno výukové video na přednáškách o NLP: pacient v něm pomalu sklouzával v křesle až téměř na zem, terapeut to opakoval po něm… když tu najednou terapeut vyskočil! A pacient vyskočil s ním!

A zrcadlení v homeopatii? Když je pacient v „nemocném“ stavu, nevidí jasně – jeho zrcadlo světa není čiré, je zakalené. Zrcadlí pacientovi zpátky nemocnou část, nikoliv tu zdravou.

Jak se toto zrcadlení promítá do homeopatické praxe?

Často se děje, že problémy, kterými se zaobírám já, dokážu daleko jasněji rozpoznat u ostatních. Například pokud se cítím, že mě ostatní využívají, tak mi to svět odzrcadlí tak, že budu velmi citlivý na téma využívání u jiných lidí. Budu mít pocit, že vidím, jak někdo někoho využívá.

A když toto vnímám u svého pacienta, jako homeopat mu nemohu říct: „Heleď, vidíš to moc jednostranně, měl by ses podívat na celkový obraz. Protože v něm nejsou jenom samá negativa, měl bys vidět i ta pozitiva… (smích) Takový přístup nedává smysl! Protože pacient nebude chápat, o čem to mluvíme. Když ale podáme správný lék, začne takto vědomě „vidět“ naprosto přirozeně. A on sám nám řekne, v čem je problém! A to je na tom to krásné… To je skutečný moment léčení!

Začíná léčení opravdu až podáním léku?

Někdy může začít už výběrem samotného léku, je-li správný. Někdy si své případy beru na dopracování domů; a v okamžiku, kdy rozpoznám lék, cítím, že se něco změnilo, energeticky se začne něco dít. To se stane třeba v pondělí, ale pacient si pro lék může přijít až o tři, čtyři dny později. A víte, s čím se mi svěří? Že se cítí lépe, tak zhruba tři, čtyři dny…Neděje se to samozřejmě pokaždé, ale u těch pár výjimek to je zajímavé to sledovat…

Ještě se vrátím k tradiční čínské medicíně, která klade velký důraz na stravování. To samé koneckonců tvrdil i Hippokrates ve svém „Strava budiž lékem tvým“; a na důležitost stravy během léčby upozorňoval také Hahnemann…

… kdybyste ale měla poslouchat Hahnemannova doporučení ohledně stravy, nemohla byste jíst nic! Jeho omezení byla velmi přísná! „Nesmíte tohle, nesmíte tamto….!“ Německá preciznost se holt nezapře… (směje se) Podle mě byl jeho přístup poněkud diktátorský, všem říkal, aby postupovali nachlup přesně tak jako on.

Takže typologicky bychom ho mohli zařadit do obrazu homeopatického Sulphuru?

Nemyslím si, podle mě by spíš odpovídal léku tuberkulinního miasmatu. Jen se podívejte, jak ve svém životě cestoval! Nezůstal v klidu na jednom místě.. Také pořád bojoval proti nespravedlnosti a bezpráví, na které měl velmi vyvinutý cit, tak, jako mají tuberkulinní léky. A také se oženil s o hodně mladší, velmi krásnou ženou – to také dělají léky tohoto miasmatu. K tomu všemu byl neustále pronásledován, což tyto léky také mají ve svém obrazu…

Co chystáte v blízké budoucnosti?

Chystám se konečně dopsat knihu o tématu zrcadlení, ke kterému mám tolik nádherných případů! Zaslouží si být zaneseny na papír… (zamyslí se) Lidé mají na homeopatii často velmi jednostranný pohled, který jim nabízí alopatické paradigma. Tím ale nevidí kouzlo homeopatie, které se za tím vším skrývá!

Medailon:

David Mundy, britský homeopat se zájmem o tradiční čínskou medicínu a osteopatii. V lednu 2013 přenášel na Homeopatické akademii v Praze na téma „zrcadlo a magnet“. 35 let praktikuje a vyučuje homeopatii ve Velké Británii a v Japonsku. V současné době se chystá dokončit svou knihu věnující se tématu zrcadlení v homeopatické praxi. Více na www.davidmundy.org

Homeopatická akademie

Homeopatická akademie logo maléTříleté studium určeno všem se zájmem o hluboké poznání tohoto celostně založeného oboru, bez ohledu na současné vzdělání a povolání. Poskytuje základ pro odbornou léčbu na vysoké úrovni, v rodině, v samo­léčbě i v profesionální lékařské a léčitelské praxi. Přednášky jeden víkend v měsíci. Přednáší Mgr. Jiří Čehovský a další zkušení homeopaté. Několikrát ročně se posluchači setkávají se známými osobnostmi homeopatie se zahraničí.

Podrobné informace o studiu a přihlášky zde

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.