Co je homeopatie

Homeopatie je více než dvě stě let používaná celostní léčebná metoda založená na zákonu podobnosti – podobné se léčí podobným. Jejím zakladatelem byl německý lékař Samuel Hahnemann.Klasická homeopatie neléčí pouze jednotlivou nemoc nebo orgán. Zabývá se člověkem jako celkem a hledá individuálně vybraný homeopatický lék, který se svým působením co nejvíce podobá celkovému stavu léčeného člověka.Homeopatické léky neboli homeopatika jsou připravovány z přírodních látek zvláštním procesem ředění a dynamizace, nazývaným potencování. Působí prostřednictvím jemnohmotné rezonance na vitální sílu – vnitřní organizační princip člověka, který Samuel Hahnemann nazýval také dynamis.

Porucha vitální síly se může projevit nejrůznějšími fyzickými i psychickými obtížemi. Jejím pozitivním ovlivněním se proto může měnit zdravotní stav člověka jako celku.

Video: Podívejte se také na video Mgr. Jiřího Čehovského o homeopatii.

Čtení: Můžete si také zdarma přečíst ukázku z knihy Jiřího Čehovského Homeopatie – víc než léčba (PDF).

Základ homeopatie: podobné se léčí podobným

Základní zákon homeopatie se označuje latinsky jako similia similibus curentur – podobné se léčí podobným.

Homeopatický lék se vybírá podle podobnosti mezi jeho známým působením a individuálním stavem konkrétního člověka.

Každý homeopatický lék má svůj charakteristický obraz. Ten je tvořen tělesnými příznaky, psychickými vlastnostmi, celkovými reakcemi člověka, různými zvláštnostmi a okolnostmi, které jeho stav zlepšují nebo zhoršují.

Podobný obraz vytváří i nemocný člověk.

Úkolem homeopata je oba obrazy porovnat a nalézt co největší podobnost.

Proto homeopatie nepoužívá automaticky jeden určitý lék na jednu určitou diagnózu.

Dva lidé mohou mít stejnou nemoc a přesto potřebovat zcela rozdílné homeopatické léky.

Jeden člověk může mít například bolest hlavy zhoršovanou pohybem a touhu být v klidu a o samotě. Jiný může mít bolest stejného lékařského označení, která se naopak zlepšuje pohybem a je doprovázena neklidem. Z hlediska homeopatie jde o dva rozdílné obrazy, které mohou vyžadovat dva rozdílné léky.

Právě podobnost mezi člověkem a lékem je jedním ze základních principů homeopatického předepisování.

Homeopatie léčí člověka jako celek

Pro klasickou homeopatii je charakteristický celostní neboli holistický přístup.

Člověk není chápán jako soubor oddělených orgánů a jednotlivých nemocí. Fyzické potíže, psychický stav, energie, spánek, reakce na prostředí, teplo a chlad, chutě, žízeň, strachy, nálady a další individuální vlastnosti patří k jednomu celku.

Homeopata proto nezajímá jen hlavní obtíž, se kterou člověk přichází.

Zajímá ho člověk.

Při homeopatickém rozhovoru se může ptát na zdánlivě nesouvisející věci právě proto, že mu pomáhají vytvořit přesnější obraz celkového stavu.

Souhrn charakteristických příznaků a znaků se v homeopatii označuje jako totalita symptomů.

Na jejím základě se vybírá individuálně nejvhodnější homeopatický lék.

Co je vitální síla

Důležitým pojmem klasické homeopatie je vitální síla neboli dynamis.

Samuel Hahnemann tímto pojmem označoval jemnohmotný organizační princip, který oživuje a řídí lidský organismus.

V indické tradici nalezneme příbuzný pojem prána, v tradiční čínské medicíně čchi.

Vitální síla udržuje organismus v rovnováze. Je-li narušena, porucha se může projevit na různých úrovních člověka – fyzicky, emočně i psychicky.

Konkrétní symptomy jsou tak v homeopatii vnějšími projevy změny, která existuje na hlubší úrovni.

Proto se homeopatická léčba nesoustředí pouze na odstranění jednoho příznaku.

Celostně vybraný homeopatický lék působí jemnou rezonancí na vitální sílu. Jejím pozitivním ovlivněním je stimulován celý organismus a jeho vlastní schopnost navracet se do harmonie.

To vysvětluje také jednu z charakteristických zkušeností celostní homeopatie: po podání jednoho správně vybraného léku se mohou postupně měnit různé potíže, které byly předtím považovány za oddělené.

Z homeopatického hlediska totiž patří k jednomu člověku a souvisejí s jeho celkovým stavem.

Co jsou homeopatické léky

Homeopatické léky, označované také jako homeopatika, se připravují z velkého množství výchozích látek.

Mohou pocházet z rostlin, minerálů, živočišné říše i dalších přírodních zdrojů.

Mezi známé homeopatické léky patří například Arnica montana, Belladonna, Nux vomica, Sulphur, Pulsatilla, Lycopodium nebo Phosphorus.

Pro homeopata však například Sulphur není jednoduše „lék na určitou nemoc“.

Je to rozsáhlý homeopatický obraz zahrnující mnoho tělesných a psychických symptomů a charakteristických znaků.

Homeopatický lék se stává vhodným pro konkrétního člověka tehdy, když mezi obrazem léku a obrazem člověka existuje dostatečná podobnost.

Další popisy homeopatických léků a jejich obrazů najdete v samostatné části Homeopatie.cz.

Jak vzniká homeopatický lék – potencování

Jedním z charakteristických znaků homeopatie je způsob přípravy homeopatických léků.

Výchozí substance prochází opakovaným ředěním a dynamizací. Tento postup se nazývá potencování.

Při jednotlivých krocích se látka nejen ředí, ale také dynamizuje přesně stanoveným způsobem.

V homeopatii se používají různé potence. Setkat se můžeme například s označením 5 C, 9 C, 30 C, 200 C nebo 1 M.

Čím výše proces potencování postupuje, tím více se homeopatický lék vzdaluje původní materiální podobě substance a jeho působení se přesouvá do jemnohmotné oblasti.

Proto mohou hluboce působit i vysoké homeopatické potence, v nichž již původní látka není přítomna v běžně měřitelném množství.

Homeopatický lék zde nepůsobí chemicky množstvím substance, ale informačně a rezonančně.

Výběr léku a výběr jeho potence jsou dvě různé věci. Homeopat se musí rozhodnout nejen který lék podat, ale také v jaké potenci, v jakém množství a kdy případně dávku zopakovat.

Co je homeopatický obraz léku

Každý homeopatický lék má svůj charakteristický obraz.

Informace o působení léků byly během vývoje homeopatie získávány především homeopatickými zkouškami, při nichž zdraví lidé zaznamenávali změny a symptomy objevující se po podání zkoumané substance.

K těmto poznatkům se přidávaly zkušenosti z homeopatické praxe.

Postupně tak vznikly rozsáhlé popisy jednotlivých léků.

Homeopatický obraz může obsahovat například psychické vlastnosti, určité druhy strachu, reakce na společnost nebo samotu, charakter spánku, vztah k teplu a chladu, chutě, žízeň, typické bolesti, jejich lokalizaci a okolnosti jejich zhoršení nebo zlepšení.

Čím charakterističtější je určitý znak, tím větší význam může mít při hledání správného léku.

Co je similimum

Nejpřesněji vybraný homeopatický lék se označuje jako similimum.

Je to lék, jehož obraz je nejpodobnější celkovému obrazu konkrétního člověka v jeho současném stavu.

Nalezení simillima je jedním z hlavních cílů klasické homeopatické práce.

Homeopat přitom může vybírat ze stovek až tisíců léků. Nestačí tedy znát pouze několik nejběžnějších homeopatik a jejich nejznámější použití.

Je nutné umět rozpoznat charakteristické znaky případu, správně je vyhodnotit a porovnat s obrazy léků.

Čím přesnější je podobnost, tím přesnější může být i působení homeopatického léku.

Co je konstituční homeopatický lék

Při celostní homeopatické léčbě se často používá pojem konstituční lék.

Jde o homeopatický lék vybraný podle celkové konstituce a aktuálního obrazu člověka, nikoliv pouze podle jedné místní obtíže.

Do výběru mohou vstupovat fyzické příznaky, psychické a emoční charakteristiky, všeobecné vlastnosti člověka, jeho reakce, dispozice, zdravotní historie i další charakteristické znaky.

Správně zvolený konstituční lék má celostní působení.

Proto se po jeho podání nemusí měnit jen problém, který člověka přivedl k homeopatovi, ale například také jeho energie, spánek, psychická pohoda nebo další dlouhodobé obtíže.

Právě schopnost ovlivnit člověka jako celek patří k podstatě klasické homeopatie.

Jak probíhá homeopatický rozhovor

Při první konzultaci se homeopat snaží získat co nejpřesnější obraz člověka a jeho stavu.

Zajímá se samozřejmě o hlavní zdravotní obtíže, ale tím rozhovor nekončí.

Ptá se na jejich vznik a vývoj, okolnosti zhoršení a zlepšení, další současné i minulé potíže, energii, spánek, chutě, žízeň, reakce na počasí a teplotu, psychické vlastnosti, obavy, důležité životní události a další individuální charakteristiky.

Důležitá není délka seznamu symptomů, ale jejich kvalita.

Některá informace může mít pro výběr léku malou hodnotu, zatímco jiná, na první pohled zvláštní drobnost, může homeopata přivést přímo k léku.

Dobrý homeopat se proto snaží být tím, co Hahnemann označoval jako nepředpojatý pozorovatel.

Nevnucuje člověku předem vytvořenou teorii, ale hledá charakteristické skutečnosti případu.

Co je repertorium

Jedním ze základních nástrojů klasického homeopata je repertorium.

Repertorium je rozsáhlý systematicky uspořádaný seznam symptomů a znaků, u nichž jsou uvedeny homeopatické léky, které tyto symptomy obsahují ve svém obrazu.

Homeopat nejprve při rozhovoru získá informace o člověku. Z nich vybere charakteristické symptomy a znaky a následně pro ně vyhledává odpovídající rubriky repertoria.

Tento postup se nazývá repertorizace.

Repertorizace pomáhá z velkého množství homeopatických léků vytipovat ty, které se danému případu nejvíce podobají.

V současnosti může homeopat používat repertorium v počítačovém programu. Český homeopatický software HOMEO umožňuje zpracovat příznaky případu, repertorizovat, porovnávat léky a pracovat s rozsáhlou homeopatickou literaturou.

Počítač ale nenahrazuje znalosti homeopata. Výsledek repertorizace musí homeopat posoudit, jednotlivé léky mezi sebou rozlišit a zvolit nejpodobnější.

Co je materia medika

Repertorium pomáhá léky vyhledávat. Materia medika umožňuje jejich obrazy podrobně poznat a porovnat.

Materia medika je základní homeopatická literatura obsahující popisy jednotlivých homeopatických léků.

Homeopat v ní může studovat jejich typické psychické a fyzické vlastnosti, charakteristické symptomy, modality, celkové působení a vztahy k jiným lékům.

Po repertorizaci proto práce obvykle nekončí pohledem na první položku výsledkové tabulky.

Homeopat porovnává nejpravděpodobnější léky v materii medice a rozhoduje, který z nich nejlépe odpovídá konkrétnímu člověku.

Co se děje po podání homeopatického léku

Homeopatická práce nekončí výběrem léku.

Stejně důležité je správně posoudit reakci po jeho podání.

Při kontrole se proto nesleduje pouze jeden izolovaný symptom. Hodnotí se celkový vývoj člověka.

Může se měnit intenzita hlavních obtíží, mohou ustupovat další problémy, může se zlepšovat energie, spánek, psychický stav nebo celkový pocit zdraví.

Homeopat také hodnotí pořadí a charakter změn.

Pokud podaný lék působí příznivě a jeho účinek pokračuje, nemusí být správné jej neustále opakovat nebo okamžitě nahrazovat jiným.

Také schopnost čekat a pozorovat patří k homeopatické praxi.

Cílem není podat co nejvíce léků. Cílem je podat vhodný lék ve vhodnou chvíli a následně správně vyhodnotit jeho působení.

Celostní a akutní homeopatie

Homeopatii lze používat na různých úrovních.

Při akutních potížích může být lék vybrán podle charakteristického obrazu právě probíhajícího akutního stavu.

Takto lze homeopatii používat i v rodině a při samoléčbě, pokud člověk zná základní pravidla a běžné akutní léky.

Celostní neboli konstituční homeopatie jde hlouběji.

Jejím cílem není vybrat lék pouze na momentální místní potíž, ale nalézt homeopatický lék odpovídající člověku jako celku.

Takový způsob práce vyžaduje širší znalost materie mediky, repertoria, homeopatické filosofie, vedení případu i vyhodnocování reakcí po podání léku.

Konkrétní ukázky tohoto způsobu práce najdete mezi případy z homeopatické praxe.

Názorným příkladem je také článek Celostní homeopatie je jednoduchá – případ letních alergií a astmatu.

Proč dva lidé se stejnou nemocí mohou dostat různé léky

To je jedna z nejdůležitějších odlišností homeopatie.

Název nemoci sám o sobě obvykle nestačí k přesnému výběru celostního homeopatického léku.

Představme si několik lidí se stejnou diagnózou.

Jeden je zimomřivý, druhému bývá stále horko. Jeden chce při nemoci klid a samotu, jiný vyhledává společnost. Jeden se zhoršuje v noci, jiný ráno. Jeden má velkou žízeň, druhý téměř nepije. Liší se jejich povaha, reakce, historie i další zdravotní problémy.

Z pohledu běžného názvu nemoci mohou mít stejný problém.

Z pohledu homeopatie však představují odlišné případy.

Proto dostává konkrétní člověk konkrétní lék.

Homeopatie a samoléčba

Základy akutní homeopatie se může naučit i laik.

Existují knihy a příručky pro homeopatickou samoléčbu, které popisují nejčastější akutní situace a charakteristické obrazy léků, které v nich přicházejí v úvahu.

Člověk se může postupně naučit rozlišovat například několik léků používaných při horečnatých stavech, úrazech nebo dalších běžných akutních obtížích.

Celostní homeopatie je náročnější.

Nestačí v ní najít název obtíže v seznamu. Je třeba umět odebrat celý případ, rozpoznat hodnotné symptomy, repertorizovat, pracovat s materií medikou, odlišovat podobné léky a sledovat následný vývoj.

Proto se profesionální homeopatie studuje systematicky.

Homeopatická akademie vyučuje klasickou i akutní homeopatii s důrazem na praktické vedení případu, repertorizaci, materii mediku a celostní přístup.

Podrobnosti najdete v části obsah studia Homeopatické akademie.

Kdo založil homeopatii

Zakladatelem homeopatie byl německý lékař Samuel Hahnemann (1755–1843).

Během své lékařské a badatelské práce formuloval základní zákon podobnosti, vytvořil systematickou metodu zkoušení homeopatických léků, rozpracoval jejich potencování a vytvořil pravidla individuální homeopatické léčby.

Základy své metody popsal především v Organonu léčebného umění.

Homeopatie se od Hahnemannovy doby rozšířila do mnoha zemí a během více než dvou století vzniklo množství škol, metod a způsobů práce.

Základem klasické homeopatie však zůstává Hahnemannův princip: nalézt podle příznaků a znaků konkrétního člověka co nejpodobnější homeopatický lék.

Podstata klasické homeopatie

Podstata homeopatie je ve skutečnosti jednoduchá.

Člověk je jeden celek.

Jeho tělesné a psychické projevy nejsou od sebe oddělené, ale jsou výrazem jeho celkového stavu a vitální síly.

Homeopat tento stav poznává prostřednictvím symptomů a individuálních znaků.

Na jejich základě hledá homeopatický lék s co nejpodobnějším obrazem.

Správně vybraný lék rezonuje s vitální silou člověka a stimuluje ji k návratu k harmonii.

Nejde tedy především o to najít lék „na nemoc“.

Jde o to najít lék pro člověka.

A právě v tom spočívá celostní a individuální charakter klasické homeopatie.

Nejčastější otázky o homeopatii

Co je homeopatie?

Homeopatie je celostní léčebná metoda založená na zákonu podobnosti. Homeopatický lék se vybírá podle individuálního souboru fyzických, psychických a celkových znaků konkrétního člověka.

Jak funguje homeopatie?

Homeopatický lék působí prostřednictvím jemnohmotné rezonance na vitální sílu neboli dynamis – organizační princip člověka. Jejím pozitivním ovlivněním je stimulován organismus jako celek.

Co znamená „podobné se léčí podobným“?

Znamená to, že člověku je podán homeopatický lék, jehož známý obraz se podobá jeho individuálním symptomům a znakům.

Co je homeopatikum?

Homeopatikum neboli homeopatický lék je přípravek vytvořený z výchozí substance zvláštním procesem opakovaného ředění a dynamizace, který se nazývá potencování.

Co je vitální síla?

Vitální síla neboli dynamis je v klasické homeopatii jemnohmotný organizační princip člověka. Její stav se projevuje na fyzické i psychické úrovni a homeopatický lék na ni působí prostřednictvím rezonance.

Co je konstituční lék?

Konstituční lék je individuálně vybraný homeopatický lék odpovídající celkovému obrazu člověka, nikoliv pouze jedné konkrétní místní obtíži.

Co je similimum?

Similimum je homeopatický lék, jehož obraz se nejvíce podobá celkovému obrazu léčeného člověka.

Proč nemají všichni lidé se stejnou nemocí stejný homeopatický lék?

Protože homeopatie při celostním předepsání nevychází pouze z názvu nemoci. Bere v úvahu individuální fyzické a psychické symptomy, reakce a další charakteristické znaky člověka.

Co je repertorium?

Repertorium je systematicky uspořádaný seznam homeopatických symptomů a znaků s léky, které k nim náleží. Homeopat jej používá při hledání nejpodobnějšího léku.

Co je materia medika?

Materia medika je odborná homeopatická literatura obsahující podrobné obrazy a charakteristické symptomy jednotlivých homeopatických léků.

Je možné naučit se homeopatii?

Ano. Základní akutní používání homeopatie je možné studovat z kurzů a příruček. Pro celostní a profesionální práci je zapotřebí systematické studium repertoria, materie mediky, homeopatické filosofie a vedení případů.

Chcete se o homeopatii dozvědět více?

Na Homeopatie.cz najdete rozsáhlý archiv článků o klasické homeopatii, popisy homeopatických léků, skutečné případy z praxe a odpovědi zkušených homeopatů na otázky čtenářů.

Poznejte homeopatii podrobněji

Chcete homeopatii studovat?

Homeopatická akademie se systematické výuce homeopatie věnuje od počátku devadesátých let.

Studijní programy Homeopatické akademie zahrnují základní intenzivní studium, pokračovací studium i program pro pokročilé homeopaty.

Lektoři Homeopatické akademie zahrnují Jiřího Čehovského a další české i zahraniční vyučující.

Homeopatická literatura

Pro hlubší seznámení s filosofií, metodou a praktickým používáním klasické homeopatie doporučujeme knihu Jiřího Čehovského Homeopatie – víc než léčba.

Kniha podrobně rozvíjí témata, která jsou na této stránce představena v základní podobě – princip podobnosti, vitální sílu, celostní a konstituční léčbu, práci s případem, volbu léku a další principy klasické homeopatie.

Přečíst ukázku z knihy Homeopatie – víc než léčba (PDF)

Další knihy o homeopatii, repertoria a materie mediky najdete v nakladatelství Alternativa.

Video o homeopatii

Podívejte se také na video Mgr. Jiřího Čehovského o homeopatii.

Homeopatický software HOMEO

Pro repertorizaci a profesionální práci s případem je určen český homeopatický software HOMEO.

Obsahuje repertoria, materie mediky, knihy o homeopatické metodě a nástroje pro analýzu symptomů a vyhledávání nejpodobnějšího léku.

„`