Štíhlí nebo baculatí, hlavně ale zdraví a spokojení

5.3.2020 | Hana Zapletalová | hzcm@volny.cz | Životní styl

Rozhovor s Hanou Zapletalovou, poradkyní pro výživu, propagátorkou živé stravy, cvičitelkou power jógy, těhotenské jógy, jógy pro seniory a autorkou knihy o výživě a živé stravě Nevšední gurmán.

Podporujete držení diet (jakýchkoliv, omezování, vynechávání potravin) u zdravého člověka? Pokud ano, jaké? Pokud ne, proč?

V češtině znamená pojem Dieta krátkodobou změnu stravování obvykle na 2-3 týdny, možná i měsíce, pak návrat k původnímu. Co nelze udržet trvale, s tím je, dle mého, lepší ani nezačínat. Může to vést k jojo-efektu, podvýživě či dokonce k otravě organizmu (záleží na míře a kombinaci nevhodnosti zvolené diety, vytrvalosti jedince a odolnosti organizmu). Dobrá skladba jídelníčku si dle mého žádá zachování minimálně dvou důležitých kritérií:

Především je to individualita. Diety bývají brány jako univerzální způsob redukce hmotnosti vhodný pro každého, jenže my jsme každý jiný. Každému vyhovuje trochu jiná strava s rozdílným zastoupením důležitých složek (sacharidy, bílkoviny, tuky, rostlinná, živočišná strava i poměr ovoce : zelenina…). Není však snadné toto vyladit. Konzultace s dobře informovaným výživovým poradcem může být na místě.

Důležitá je i pestrost a čas od času změna. Potřeby každého jednotlivého těla se v určitém rámci mohou měnit. Kdo je laděný na bílkoviny asi nikdy nebude potřebovat velké množství tuků, ale pokud jíme určitou potravinu často, může se jí tělo přesytit a může být vhodné ji na nějakou dobu vynechat a místo ní zařadit něco jiného, co jsme delší dobu nejedli. To vede k pestrosti i k poznání, že „změna je život“ i v oblasti výživy. Tělu je vhodné naslouchat. Všímat si rozdílných chutí. A také se učit některé chutě rozklíčovat, správně si je vyložit. Např. chuť na čokoládu může být signálem, že nám chybí hořčík, vápník apod. Řešením pak nemusí být výhradně čokoláda, ale např. listová zelenina, mandle, ořechy, někdy i maso (železo)… a v krajním případě a na určitou dobu možná i vhodné a pečlivě vybrané potravinové doplňky. Potřebu změny může vyvolat i změna ročního období, těhotenství…

Máte vlastní zkušenost s nějakou dietou, omezením? Jakou? Co Vám nejlépe zabralo, osvědčilo se, nebo co vy sama byste určitě nedoporučila?

Žádnou konkrétní „dietu“ jsem nikdy nedržela, s určitými omezeními však zkušenosti mám. Za vhodné ale považuji např.:

  • Nejíst pozdě večer.
  • Odlehčit večeře (zeleninový salát…).
  • Vhodně stravu kombinovat (nikoli tuky k masu a tučné maso, vyloučit nebo aspoň omezit sacharidy k bílkovinám, ne příliš mnoho různých bílkovin zároveň apod.)
  • Přidat zeleninu, zejména syrovou, ubrat cukru a sacharidů. Vyloučila bych snad vše, co můžeme v běžném supermarketu najít v regále se sušenkami, oplatkami, bonbóny. Nahradit lze rozinkami, sušeným ovocem, čerstvým ovocem. Individuální potřeby se však v tomto směru velice liší. Pro některé je vhodné i rozinkami šetřit.
  • Dodržovat přestávky mezi jídly (nejíst úplně pořád a nebývají vhodné ani časté svačinky).

Obecně nedoporučuji:

  • Absolutní vyloučení masa nebo čehokoli jiného, aniž jsem si jist, že mi to skutečně škodí.
  • Ve jménu diety a hubnutí opustit pestrou stravu. 3 týdny není dlouhá doba, ale při dlouhodobě jednotvárné stravě může dojít k vyčerpání zásob v organizmu až k podvýživě. Některé zdravotní potíže se mohou projevit až po velmi dlouhé době (nedostatek vit. B12 se obvykle projeví po 3-5 letech), kdy nás souvislost se změnou jídelníčku už ani nenapadne.

Nejdůležitější je přidat živiny – zeleninu, především listovou a samozřejmě kvalitní (lze diskutovat i o tom, jak se pozná kvalitnější zelenina, aniž by musela být bio), pro někoho i ovoce, dále možná i bílkoviny, pokud jich člověk doposud nejedl dostatek. Může se jednat i o maso, ale nemusí to tak být. Mohou přibýt ryby, vejce, luštěniny, které jsou zároveň kvalitními sacharidy. Někomu mohou prospět kvalitní ořechy a další olejnatá semena, kvalitní tuky obecně. Pokud toto nepomůže a stále chybí např. konkrétní vitaminy a minerály (např. krevními testy lze zjistit, zda máme dostatek konkrétních vitaminů, minerálů…), někdy je na místě, doplnit je v podobě potravinových doplňků. Doplňky však bereme jen tak dlouho, dokud je to skutečně potřeba a doplňujeme jen to, co skutečně chybí. Multivitaminy nebývají vhodné. Pokud živiny chybí, tělo je ve „stavu nouze“. Hladoví. V takové situaci ukládá vše, co může, protože: “Co kdyby časem bylo ještě hůř!“ Když je ale opravdových živin dostatek, stav nouze pomine a tělo se může začít zbavovat nadbytečných kil.

Všichni víme, že nadváha způsobuje zdravotní potíže. Přesto existují lidé s pár kily navíc, kteří jsou zdravotně fyzicky i psychicky v lepší kondici, než hubení lidé.

Ano. Tuková tkáň není jen zásobárnou energie a skladištěm odpadu. Tuková tkáň je hormonálně aktivní. Zvláště u žen v menopauze může do značné míry zastoupit funkci vaječníků, které do té doby produkovaly estrogen. A estrogen mimo jiné drží vápník v kostech, podporuje budování kostní tkáně a má vliv i na zdraví pokožky, celkovou vitalitu, mladistvý vzhled…

Potřeba určitého množství tukové tkáně zejména u žen však platí i v mnohem mladším věku. Mladé velmi štíhlé dívky, nemusí mít dostatek LDL cholesterolu. Ten je obecně označován za „zlý“, avšak právě z něj se tvoří část estrogenu. To může (spolu s dalšími příčinami) vést až ke ztrátě menstruace. Gynekolog v takovém případě obvykle předepíše hormonální antikoncepci, což problém zdánlivě vyřeší (menstruace opět přichází v pravidelných intervalech), ale příčina a postupně i další související potíže v těle zůstávají a mohou se prohlubovat. Navíc pak žena časem bývá konfrontována s negativními účinky předepsaných léků.

Hovoří se také o tom, že hubnutí je spíše věcí hlavy než těla, co v tomto ohledu považujete za nejdůležitější? Mohou diety způsobit i vyhoření nebo deprese?

Určitě mohou a příčiny bývají velice různé. Nastává to zejména, pokud se člověk snaží držet dietu, která je pro něj vyloženě nevhodná – předepisuje potraviny, které člověk obtížně tráví (např. kdo dobře tráví sacharidy se rozhodne pro keto-dietu).

Důsledky nevhodných diet mohou být docela pestré. Zde jsou tři varianty:

  1. Dotyčný dietu silou vůle dodrží. Vzhledem k jídelníčku, který je pro tohoto člověka nevhodný, je však podporována špatná střevní mikroflóra a v těle se hromadí zplodiny metabolismu. Trpí obvykle celý organizmus a ovlivnění psychiky až depresívní stavy bývají častým průvodcem.
  2. Dotyčný takto radikální změnu jídelníčku ani nezvládne a má špatný pocit už z toho, že sám před sebou selhal. Špatná nálada pak nejednoho z nás žene do spíže či lednice a následkem může být ještě vyšší hmotnost a opět deprese, pocity selhání… Vše spojené se špatnou střevní mikroflórou, otravou organizmu ze vzniklých toxinů a při dalším přejídání s inzulinovou rezistencí, vysokým krevním cukrem, tlakem, cholesterolem, následně cukrovkou II. Typu, infarkty… Poněkud drastický scénář.
  3. Pokud člověk dietu zvládne, ale po jejím skončení se vrátí k původnímu nevhodnému stravování, nastává jojo-efekt, špatná nálada, pocit, že vše je marné.

Podívejme se na věc z hlediska psychiky. Každý máme na světě své místo. Jsme všichni zcela jedineční a máme zde velice odlišné a rovněž jedinečné úlohy. Co je nám však společné? Že jsme takoví, jací jsme, zcela nezastupitelní. Nemůžeme zcela nahradit nikoho jiného (nemá proto smysl nikoho napodobovat) a nikdo nemůže dokonale nahradit nás. To nejlepší, co můžeme dělat, je být sami sebou. Tehdy jsme dokonalí.

Uvědomme si také, že málokdo je vysloveně fyzicky atraktivní. V našich očích, a obvykle i v těch jeho. A přesto jsou lidé, kteří, ač možná nikoli atraktivní, jsou velice spokojení.

Zároveň by většina z nás, když se nad tím do hloubky zamyslíme, s nikým jiným ve skutečnosti neměnila. Obzvlášť ne, kdyby každý věděl, s čím vším se ten druhý třeba jen v hloubi duše potýká. A k čemu nakonec chceme tu tzv. atraktivitu? Právě abychom byli spokojení. Jenže co některé obdivované hvězdy, které se ze zoufalství rozhodly pro sebevraždu? Není nakonec lepší vybrat si jinou stránku svého bytí, na kterou se můžeme zaměřit? Usmívat se, pomáhat druhým, naučit se další jazyk, nebo se zdokonalit v tom, který už ovládáme, vyjít si na výlet, začít cvičit. Můžeme si přečíst knihu, vyluštit křížovku, pustit se do čehokoli, co nás bude bavit. Cokoli z toho může přivodit dobrou náladu, následkem níž si pár chvilek na jídlo (zástupnou, krátkodobou a spíš falešnou a radost) ani nevzpomeneme. Dokonce se pak může stát, že díky postupně změněné psychice může přijít chuť na jiná zdravější jídla, než dřív.

Začít lze i pohybem. Vyberme si alespoň pro začátek něco nenáročného. Rolf-jóga či rolf-pilates jsou skvělým opatrným začátkem (přesto mohou být dokonalým startem či kompenzací i pro vrcholové sportovce). Zároveň je možné, že se nakonec v tomto mírném, a přesto intenzívním cvičení najdeme a následně zjistíme, že je nám lépe po stránce fyzické i duševní, máme větší radost ze života, a dokonce že díky tomuto vyloženě zdravému pohybu některé tukové polštáře i různé nevyváženosti postavy mizí samy i beze změny jídelníčku. To nám pak může usnadnit i zcela přirozený a pozvolný přechod k lepší a výživnější stravě, při které se tělo ani psychika už nebudou dožadovat nadbytečných a prázdných kalorií.

Třeba se hodí můj recept na spokojenost:

  1. Užívejme života a nacházejme radost v maličkostech.
  2. Mějme rádi sebe i druhé takové, jací jsme, nechtějme nikoho měnit.
  3. Dělejme, pokud možno, co nás baví.

Ketogenní kuchařka

Severní Ameriku zachvátila vlna, šířící se do světa. Ketogenní stravování používají herci i sportovci a doporučují je mnozí lékaři za účelem léčby různých chronických potíží. Ani u nás již není tajemstvím, že lze zhubnout bez hladu a ještě si zlepšit zdraví, psychiku, energii a výkon s použitím zvláštní změny jídelníčku. V úvodu knihy Ketogenní kuchařka, která právě vychází v nakladatelství Alternativa, autorka Celby Richouxová vysvětluje  principy, na nichž je tato dieta postavena. Podstatou je výrazné snížení příjmu polysacharidů a energie je dodávána zvýšeným podílem tuků. U každého ze svých sto padesáti receptů na chutná jídla uvádí autorka i jejich složení z hlediska poměru tuků, cukrů a bílkovin. Zmiňuje četné internetové zdroje informací k případnému dalšímu poznávání tohoto “keto lifestyle”, životního stylu mnoha současných lidí, k nimž  autorka patří. Svěřuje se s osobní zkušeností: „Během prvních týdnů s ketogenní stravou jsem zaznamenala neuvěřitelně pozitivní změnu po stránce nálady, množství energie a tělesné hmotnosti.”

Knihu můžete zakoupit zde

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *