Jak používat repertorium a intuici

Homeopatie je věda a umění, studie případu proto musí zahrnovat obojí.

Vědecká metoda je mechanická; zaznamenáváme všechny symptomy a vypisujeme související léky s jejich číselnými hodnotami a nakonec vytváříme výsledek s vyznačenými stupni. Máme i uměleckou metodu, která opomíjí tu mechanickou a je lepší, ale ne všichni jsou připraveni ji použít. Umělecká metoda požaduje, aby rozhodnutí o léku spočívalo na všech symptomech případu, poté co byl pečlivě odebrán. Symptomy musí být posuzovány z hlediska jejich charakterizační hodnoty ve vztahu k pacientovi. Musí být prověřeny racionálním uvažováním k určení, které z nich jsou podivné, zvláštní a osobité. Symptomy zvláště osobité pro pacienta musí být upřednostněny. Pak následují ty, které jsou méně a méně osobité, až se dostaneme k symptomům obecným. Symptomy musí být hodnoceny v poměru, v jakém se vztahují k pacientovi, spíš než k jeho částem, a mají být  použity místo těch jenom patologických.

Jak mají být symptomy  hodnoceny:

Na prvním místě jsou ty, co se vztahují k láskám a nenávistem, touhám a averzím.

Na druhém místě jsou symptomy týkající se racionální mysli, takzvaného  intelektu.

Na třetím místě jsou symptomy náležící k paměti.

Tyto mentální symptomy musí být zpracovány nejdříve, a to obvyklým způsobem, až jsou určeny léky nejlépe odpovídající mentálnímu obrazu. Opomíjíme všechny symptomy vztahující se k patologickým příčinám a všechny, které jsou běžné jak pro nemoc, tak pro lidi obecně. Když byl určen výsledek a určena skupina pěti nebo deseti léků, nebo tolika, kolik se jich objevuje, jsme poté připraveni porovnat je s dalšími léky vztahujícími se k ostatním symptomům případu.

Další nejdůležitější symptomy se vztahují k celému člověku a jeho celému tělu nebo jeho krvi a tekutinám jako je citlivost k teplu a chladu, k bouřkám, ke klidu, k noci a dni, k času. Zahrnují obojí, symptomy i jejich vlastnosti, modality. Ale neztrácíme ze zřetele symptomy první skupiny.

Není nutné zapisovat léky, které nejsou v mentální skupině a jejím výsledku; nicméně pokud doufáme v úspěch, symptomy vztahující se ke celému pacientovi nemohou být opominuty.

Pak se musíme podívat na celý zápis případu abychom se ujistili, která ze skupin je nejpodobnější partikuláriím (konkrétním vlastnostem, symptomům, pozn. překl.) oblastí těla, orgánů a končetin.

Pozornost musí být věnována výtokům z vředů, z dělohy během menstruace, z uší a z jiných částí, jelikož se velmi těsně vztahují k vitální ekonomice případu.

Dále musí být použity modality zasažených částí, u nichž ale často zjišťujeme, že jsou v přímém protikladu k modalitám samotného pacienta. Pacient celkově toužící po horku pro sebe a své tělo může vyžadovat chladné na hlavu, pro žaludek a nebo na zanícené části. Abychom to zevšeobecnili, modality izolovaných částí mohou vést k předepsání nesprávného léku nebo zmást hodnocení případu.

Podivné a zvláštní symptomy považuje zkušený lékař za určující a musí být hodnoceny nejvýše. Zahrnují některé klíčové symptomy, které mohou vést bezpečně k léku nebo určit výsledek za předpokladu, že mentální symptomy a fyzické generálie nejsou k nim v protikladu co do svých modalit.

Každý přesně vybraný lék, když se na něj díváme v materii medice, by měl odpovídat a být v souladu s pacientem, jeho symptomy, částmi a modalitami. Je možné že lék, který nevychází vysoko z pohledu anamnézy, je svým obrazem nejpodobnější  z pohledu materie mediky.

Umělecký homeopat vidí v provingu mnoho z toho, co nemůže být obsaženo v repertoriu, kde musí být všechno obětováno abecednímu řazení. Umělec musí studovat materii mediku dlouho a hluboce, aby se mu uložily v paměti obrazy nemocí, které, až bude zapotřebí, se budou shodovat s nemocnými osobnostmi lidí. Jsou tak mnohočetné a rozličné, že nemohou být pojmenovány nebo klasifikovány. Často jsem viděl intuitivního homeopata, jak se pokouší vysvětlit takzvané zázračné vyléčení slovy: „Nemohu vysvětlit, jak jsem přišel na ten lék, ale on se případu podobal.“

Slyšeli jsme to  a cítili jsme to a viděli, ale kdo se může pokusit o vysvětlení? Je to něco, co nepatří k začátečníkovi, ale přichází to postupně k uměleckému homeopatovi. Je to jen vzrůst umění v umělecké mysli, jak to bývá u všech umělců.  Patří to ke všem umělcům léčení, ale když to někdy zajde příliš daleko, může to být velkou chybou a musí to být korigováno repertoriem, dokonce tím nejmechaničtějším způsobem.

Čím víc se člověk vyvaruje tendence k nedbalosti v předpisování a v metodě, tím moudřejším se stává ve svém uměleckém výsledku a v práci s materií medikou. Ty dvě polohy předpisování musí jít ruku v ruce a musí být udržovány v rovnováze, protože nepřesné metody a zvyky mohou ovládnout i dobrého pracovníka.