Homeopatický konstituční lék III.

Lipový květ a homeopatie

Homeopatický konstituční lék je vybírán podle celostní charakteristiky pacienta, tedy podle psychiky, chování a údajů o fyzickém těle. Celostní obraz pacienta se musí do značné míry krýt s celkovým obrazem (popisem účinku) léku. Proto mluvíme často o pacientovi Sulphur, Lachesis nebo Lycopodium atp. Konstituční lék je schopen postupně odstranit mnoho nejrůznějších potíží , posílit obranný systém a vyladit pacienta v průběhu času až ke stavu úplného zdraví, což je základním posláním homeopatie, jak říká Hanhnemann v § 1 svého Organonu. Homeopatické konstituční léky pocházejí z nejrůznějších substancí z říše nerostné, živočišné i rostlinné. S mnoha jejich zdroji se denně setkáváme a většinou ani netušíme, jaký k nám mají vztah z hlediska homeopatie.
Lípa, Tilia europaea (v homeopatii používáme výhradně latinské názvy rostlin), roste v celé Evropě, ale v málokteré jiné zemi najdeme tolik místních jmen, spojených s tímto stromem: Lipany, Lipence, Lipnice, Lipá, Česká Lípa, Kamenice nad Lipou… a mnoho dalších. Je erbovním stromem Zbraslavi u Prahy. Obyvatelé této země přikládali Tilii odjakživa velký význam. Snad proto, že vždy dýchali její omamnou vůni a byli tak po generace pod vlivem, který se možná podepsal na českém národním charakteru. Lípa zaujímá ve vesnicích vždy centrální postavení – je vysazována na návsích, u zvonic, kostelů a kapliček, krášlí pietní místa, jako jsou pomníky padlých vojáků, nebo hřbitovy. Kříže u cest jsou pravidelně obklopeny dvojicí lip, které nad křížkem vytvářejí společnou ochrannou korunu. Pod lipami se scházeli naši předkové, aby si vyprávěli pohádky a udržovali mýty, podporující kulturu, vědomí sounáležitosti a povznášející ducha. Lípa je jakýmsi kultovním stromem naší oblasti. Je to strom básníků, o němž psal K. H. Borovský, F. L. Čelakovský (Ve stínu lípy) a mnozí další, Lipa je název básnické obrozenecké skupiny na Slovensku. Její měkké dřevo nemá zvláštní hospodářský význam, hodí se však k umělecké řezbářské práci.

Borovský píše:

Básník s oslem z jedné školy
přišli k lípě v širém poli.
Lípa větve rozestírá
a pod větví v suku díra
a na suku visí lyra.

Lyrický charakter lípy, její tajemná melancholie jsou pro pacienty Tilia (zejména ženy) typické. Stejně typické je to, že roste do neobvyklé šíře a výše kolem třiceti metrů a dobře se jí daří, avšak jen tehdy – je-li o samotě. Lípa potřebuje prostor, mnoho prostoru, „širé pole“. V lesích, v davu, je schpna vytvořit jen nepěkné tyčkovité stromy nebo křoví. Podobně je to s lidmi konstitučního založení typu Tilia. Vyhýbají se davu, neradi navštěvují fotbal (i když mají rádi sport), tancovačky (i když milují hudbu). Není to patalogický odpor k lidem, (snad jen ve stádiu pokročilé konstituční nemoci), spíše potřeba samoty, nebo jen malé skupiny, ať už přátel, nebo rodinného kruhu. Neradi fungují v týmu. Samota jim vyhovuje a jejich potíže se často zlepší o samotě (nebo uvnitř malé skupiny či ve dvojici). Děti Tilia pláčí a vzpírají se, když jsou poprve vedeny do školy (z mé praxe 2 chlapci). Později se však přizpůsobí. Preferují profese i záliby, které jsou vykonávány buď o samotě, nebo v malé skupině, jako je výtvarná činnost, četba, práce s počítačem, jízda na kole, psaní básní či písňových textů nebo překladů literatury.
Jejich vnitřní myšlenkový svět je rozsáhlý – bývají naplněni myšlenkami, úvahami a představami, což vyžaduje soustředění, zahledění do sebe. Tato koncentrace na vlastní citový a myšlenkový svět může být u relativně zdravého člověka mocným impulzem k tvůrčí činnosti (často jsou to např. lidé uměleckých profesí – literatura, výtvarné umění, hudba), u pokročilejší konstituční nemoci však jde až o jakousi křeč, bolestné hloubání o vlastních emočních, vztahových, sociálních a zdravotních problémech, které nebere konce a zhoršuje celkový stav. Může dojít až ke stavu deprese, hlubokého smutku, úzkosti, beznadějnému přemítání o vlastní slabosti. Člověk Tilia se hroutí do jakési černé díry (v astronomickém smyslu) stravujíce sebe sama. Jakákoliv nutnost obrácení aktivity navenek, například jednání s lidmi v zájmu profesionální činnosti apod., může být v tomto stavu provázeno nepohodlím, vnitřním třesem (který se může přenést také navenek) a velkou psychickou namáhavostí.
Lípa vytváří korunu ve tvaru obráceného srdce. Také její listy mají podobu srdce. Totiž – jak víme, srdce je dosti neforemný sval. Tvar srdce, tak jak jej známe z poutí, lidových maleb apod., zkrátka symbol lásky – ten je odvozen právě z tvaru lipového listu! Milenci pod rozkvetlou lípou – to je archetypický obrázek. Sklon zamilovávat se, a to často, nezřídka platonicky, je význačný. Zamilovanost tilie může jít až tak daleko, že je vhodné pro takový stav použít výrazu „nemocný láskou“. Tilie ve stavu zamilovanosti může být vykolejena, dělá neobvyklé věci, vypadává z běžného denního rytmu. Sní o své lásce a blaženě se jí zaobírá – možná dokonce více představou než skutečným partnerem. V tomto stavu mohou být mírně narušeny i fyzické funkce a může se opravdu projevit fyzická nemoc. Samozřejmě, intenzivní zamilovanost s sebou může občas přinést i žárlivost, kterou část pacientů Tilia přiznává.
Láska však nemusí být zacílena jen na opačné pohlaví. Tilie milují krajinu, výtvarné umění, hudbu. Vztah lípy k poezii (a poezie k ní) byl už zmíněn. V Kentově Repertoriu nacházíme v kapitole Spánek rubriku Sny, poetické – jen se třemi léky. Jedním z nich je Tilia. Sny o poetických krajinách, hudbě, láskyplných příbězích. Toto poetické snění se může přenášet i do bdělého stavu, takže se člověk Tilia může v některém životním období (např. v pubertě) pohybovat na pokraji snu.
Typické je zahledění člověka Tilia, obrácení zraku na vnitřní představy a vize. Může to být i prosté chvilkové vypnutí pozornosti k vnějšímu světu. Vyskytuje se zejména v dětském věku a s postupujícími lety se tato schopnost spíše ztrácí.
Navzdory tomu, že celkový mentální obraz tilie budí dojem křehkosti či měkkosti, jakési zahloubanosti, nelze říci, že by šlo o lidi poddajné či nepraktické. Většinou uvádějí, že sice neradi bojují, ale pokud jsou k tomu dovedeni okolnostmi, vynakládají všechnu svou energii na to, aby obhájili či realizovali svou představu o tom, jak by věci měly vypadat. Jsou schopni ustoupit v maličkostech nebo v tom, co za maličkost považují, ale nikdy si nenechají vnutit cizí názor, pokud se dotýká podstatnějších věcí. Je určitá hranice, kam až smějí věci dojít, nebo kam až se mohou zhoršit, ale pak začíná Tilie bojovat. V prosazování a realizaci své představy bývají lidé typu Tilia úspěšní a mohou překonat i sami sebe. Nezapomeňme, že i strom lípa patří mezi nejodolnější a „nejúspěšnější“ bojovníky v rostlinném světě – dorůstají největších rozměrů a dožívají se nejdelšího věku. Například stáří lípy v Kamenici nad Lipou je odhadováno mezi 700 až 900 lety. Stoleté lípy jsou v naší krajině běžné.
Tak jako lípa rozkládá své větve ve volné krajině, kde není ničím omezena a jen zde dosahuje naplnění svých možností, i pacient typu Tilia se zlepšuje u mnoha svých chronických potíží na čerstvém vzduchu, pohybem, ve volném prostoru. Opět si zde připomeneme zálibu pacientů Tilia v jízdě na kole či v procházkách. Zhoršení všech nemocí a bolestí, ať už jde o revma, záněty nebo psychické problémy (např. smutek, deprese) naopak nastává v dusné a teplé místnosti., nebo při vstoupení do uzavřeného prostoru, do domu, omezením prostoru.
Teplo, vedro, horko je ovšem dalším zhoršujícícm faktorem u Tilie. K zlepšení chronických fyzických a také psychických obtíží často dochází ochlazením, chladným obkladem, na mrazu atp. – týká se to opět mnoha problémů, od svědění vyrážek přes revmatismus a bolesti hlavy až k psychice.
Každý konstituční typ má své hodiny v průběhu čtyřiadvacetihodinového cyklu, kdy se jeho nejrůznější potíže zhoršují nebo nastupují, a nejinak je tomu u Tilie. Zhrošení stavu u nemocných či začátek akutní nemoci se projevuje v noci a ráno a po spánku. Tilie se často probudí do nemoci, ačkoliv večer bylo ještě vše v pořádku. Spí do nemoci. Rána jsou nepříjemná, nemůže se dlouho probrat, a to i když je člověk jinak zdravý. Ale dalším obdobím, kdy může nastat zhoršení či vypuknout potíž, nemoc, třeba bolest hlavy nebo vyrážka, bývá odpoledne (16.00 hod.).
Lípa je dobře známá v lidovém léčitelství pro její schopnost vyvolat pocení a tím přinést úlevu při akutních nemocích. To se odráží i v jejím homeopatickém užití – ale kupodivu opačně. Vlastností konstituční patologie typu Tilia je totiž také to, že se pacient při potížích, zejména chronických (třeba při bolesti kloubů), může silně zpotit, což však nepřináší žádnou úlevu, čím více se potí, tím horší je stav. Pocení nastává hlavně v noci, kdy se také problémy častěji projevují.
Důležitým identifikačním znakem u žen je typický průběh menses. Výtok bývá bledý, skrovný a trvá krátce, např. 1–3 dny. Nebo se objeví jen náznakem. Mohou zde být výrazné poruchy periody, vynechávání a bolesti.
Tilia má ve svém obraze mnoho typů vyrážek, které je schopna vyléčit. Je to uhrovitost, zejména pokud je svědivá. Svědění se zhoršuje teplem. Jinou typickou vyrážkou je kopřivka. Může nastat i svědění kůže bez vyrážky.
Tilií v homeopatické potenci je možno zvládnout mnoho nejrůznějších onemocnění, pokud psychický i celkový fyzický obraz pacienta odpovídá právě popsanému obrazu Tilie. Mezi dalšími potížemi je možno jmenovat: neuralgické bolesti tváře, bolesti zubů, zvuky v uších, alergické rýmy, poruchy vnitřních orgánů a mnohé psychické problémy jako deprese, sebelítost a plačtivost, dále noční pomočování, kašel, bolesti hlavy, chrapot, silné nadýmání, pocity slabosti a únavy – např. známý únavový syndrom, zácpu, bolesti zad, závratě, poruchy vidění, bolest žaludku a sklon k říhání, ženské výtoky, revmatické bolesti a další.
Tilia (ačkoliv je to typ v jiných zemích možná méně běžný) patří v současné době mezi nejčastěji vhodné konstituční léky v naší populaci. Používám jej poměrně krátce, neboť jeho přesný popis dosud nebyl příliš známý a zpřístupnil mi ho až počítačový program, ale za pouhých 5 měsíců jsem tento konstituční typ odhalil u dvanácti lidí, z nichž mnozí již vykázali dobré výsledky v léčbě. Tím se Tilia řadí mezi několika sty konstitučními léky na jedno z nejpřednějších míst a výskyt tohoto typu v Česku asi přesahuje mnohé jiné a velmi známé typy.
Když k tomu, co už bylo řečeno, připočteme skutečnost, že lidé typu Tilia mají často tendenci zabývat se spiritualitou, meditací, duchovními záležitostmi a alternativní léčbou, myslím, že mnozí ze čtenářů Regenerace najdou v tomto popise prvky své vlastní osobnosti. A věřím, že budou mít možnost ověřit blahodárný celostní účinek homeopaticky připraveného lipového květu sami na sobě.