Léčba parvovirózy

Kdysi dávno jsem diskutoval s naším veterinářem ohledně očkování. Já mu tvrdil, že podle mě očkování přináší větší rizika a problémy, než benefity. Pan doktor diskusi ukončil větou „Vy změníte názor, až váš pes dostane parvovirózu a vy budete bezmocně sledovat, jak vám odchází, protože je to virové a já vám nebudu schopen pomoci“. Takové prohlášení se člověku vryje do paměti.

Parvoviróza má opravdu velmi vysokou smrtnost. Chemická veterina proti parvoviróze očkuje, ale o účinnosti tohoto očkování lze s úspěchem pochybovat, neboť se dočtete, že „parvovirózou se může nakazit i plně očkovaný jedinec, pokud dojde například k oslabení jeho imunity“. V případě propuknutí onemocnění nemá klasická chemická veterina proti parvoviru co nabídnout, jen potlačuje příznaky a bezmocně sleduje…

Německá doga, 7 měsíční štěně, pes. V noci z pondělí na úterý začal zvracet. Nijak moc jsem to neřešil, protože na venčení v pondělí venku něco zbaštil. Jinak byl ráno úplně normální, takže jsem nic zlého netušil. Když jsem se večer vrátil z práce, čekalo mě doma jezero. Jezero hnědorudého vodového a krvavého průjmu (německé dogy všechno dělají pořádně). Pes vyběhl ven a venku vytvořil další jezero. Tyto mohutné vodově krvavé průjmy šly poměrně často za sebou, brzo se v tom průjmu objevily krvavé kousky (při parvoviróze se rozpadá střevní výstelka a ta pak odchází s průjmem). Další velmi nápadnou věcí bylo, že byl studený. V těle měl takto masivní zánět, a přitom měl úplně ledové tlapy a na čumáku bych mu mohl vyrábět zmrzlinu. Z těch litrů průjmu byl samozřejmě dehydrovaný, takže se snažil pít, ale většinu vypité vody zase vyzvrátil. Tohle všechno je naprosto přesný klinický obraz parvovirózy. To jsem si ale v první chvíli neuvědomil.

Takže jsem mu hned nasadil autopatii, vařenou slinu, 9 litrů. Velmi rychle se zlepšil – interval mezi průjmy se prodloužil, méně zvracel, průjmy už nebyly tak masivní.

Jenže přes noc do rána se jeho stav vrátil do původní intenzity. Takže jsem pokračoval autopatií z vařené sliny, 9 litrů a opakoval po 4 hodinách. Stav se zase začal pomalu lepšit, především takový ten celkový stav – když byl venku a hrál si se psy, člověk by na něm nepoznal, že má nějaký zdravotní problém. Ustalo zvracení, takže už byl schopen pít a nevyzvracet to. Průjem byl také postupně méně objemný, ale samozřejmě ačkoliv měl hlad, nebyl schopen nic jíst.

Postupně jsem si dal dvě a dvě dohromady a došlo mi, s čím „mám tu čest“. Večer jsem si náhle vzpomněl, že mám doma nosodu Parvovirózy (kdysi jsem to používal na „homeopatické očkování psů“ a úplně na to zapomněl). Dal jsem mu kuličku nosody Parvovirus 30C a bylo to jak nasadit na léčbu turbo. Během několik minut začal žrát, průjmy se zmenšily na drobnou loužičku trávicích šťáv, jen se stopami krve a druhou půlku noci už ani na záchod nechtěl a klidně ji prospal.

Od podání nosody jsem také zvolnil s autopatií na vařenou slinu 12 litrů, ale už po 8 hodinách. Další den jsem ještě také opakoval jedno podání nosody. Ale jeho stav se už velmi rychle normalizoval.

Rekonvalescence:

Následující tři dny dostával autopatii z vařené sliny, 12 litrů, 2x denně. Už normálně žral, stolice byla samozřejmě ještě řídká a se stopami krve, ale to jinak být nemůže – zničená výstelka střeva se musí zahojit a zregenerovat a to nějký čas trvá.

Zajímavé bylo, že v průběhu těchto dní se mu (samozřejmě opět v noci, abych si to užil i já) udělala po celém těle vyrážka, která ho evidentně dost svědila. Během následujícího dne zase sama zmizela – evidentně čistící reakce.

Následně několik dní ještě dostával autopatii 12 litrů vařenou slinu jednou denně, ale to bylo spíš pro klid duše, než že by to bylo potřeba.

Po cca týdnu je pes úplně zdráv … no, spíš díky podávané autopatii více než zdráv, i na štěně je teď až moc aktivní.

Poznámky:

1. Jak vyplývá z popisu, podaná nosoda velmi urychlila proces léčby. Ale jsem si jistý, že i samotná autopatie by to také zvládla, jen by to trvalo déle. V každém případě si nedělám iluze, že ta nosoda ve skutečnosti není nic jiného, než potencovaná stolice nemocného psa (namnožený parvovirus odchází s tím krvavým průjmem), tedy pokud bych býval udělal a podal potencovanou stolici místo nosody, jsem si jistý, že by výsledek byl stejný. V tomto případě by se jednalo o potenci z 1 litru a samozřejmě by se musela použít další autopatická lahvička.

2. Jak si mohu být tak jistý, že skutečně šlo o parvovirózu? Tak předně přesně odpovídají klinické symptomy. Ale hlavní důkaz, že šlo právě o parvovirózu, je dramatická léčivá reakce na podanou nosodu. Tedy ta podaná nosoda byla přesná shoda k probíhající patologii. A tedy šlo o parvovirus a ne o nějaký jiný patogen.