Léčba zánětů střev pomocí autopatie

Autopatie je celostní léčebná metoda vycházející z principů klasické homeopatie, avšak využívá vlastní tělesnou informaci pacienta k podpoře samoozdravných procesů. V praxi to znamená, že se jako základ použije materiál vycházející přímo z organismu nemocného – nejčastěji slina nebo dech – který obsahuje individuální „otisk“ jeho vnitřního prostředí. Tento vzorek se následně homeopatickým způsobem silně naředí (potencuje), čímž vznikne autopatický preparát. Takový preparát nese specifickou informaci o harmonickém stavu organismu a dokáže rezonovat s jemnými regulačními systémy těla. Cílem autopatie je obnovení rovnováhy vitální síly – konceptu známého z homeopatie (označovaného též jako životní energie, čchi nebo prána) – která řídí zdraví těla i mysli. Nemoci jako Crohnova choroba či ulcerózní kolitida jsou v tomto pojetí chápány jako důsledek dlouhodobé poruchy vitální síly a celkové disharmonie organismu. Posílení a vyvážením vitální síly může vést k ústupu chronického zánětu ve střevě.

Mechanismus účinku autopatie na zánětlivá onemocnění střev lze vysvětlit následovně: Autopatický preparát z vlastního vzorku (například sliny) neúčinkuje jako farmakologický protizánětlivý lék, nýbrž působí informačně na regulační systémy těla. Velmi vysoké ředění zajišťuje, že v preparátu nezůstávají hmotné částice, pouze „informace“ či vibrace původní látky. Jemné vibrace rezonují s narušenou vitální silou pacienta a postupně ji harmonizují. U zánětlivých onemocnění střev, jako je Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, tak dochází ke stimulaci obranyschopnosti a autoregulačních pochodů, což se projeví na úrovni imunitního systému: tělo začne samo korigovat patologickou imunitní reakci vůči střevu. Na rozdíl od konvenčních imunosupresivních léků, které zánět potlačují z vnějšku a často celkově oslabují imunitu, autopatie směřuje k posílení vnitřní síly organismu, která následně prostřednictvím imunity zvládne zánět vyléčit nebo výrazně zlepšit. V průběhu autopatické léčby se někdy pozoruje přechodné zhoršení – například krátkodobé zvýšení teploty, rýma nebo dočasné zhoršení méně závažných symptomů. Toto je v rámci holistické medicíny vykládáno jako známka aktivace vitální síly a očistných procesů: organismus mobilizuje své síly, aby se vypořádal s hluboko uloženou nerovnováhou. Po odeznění takové reakce často následuje ústup hlavních obtíží – v případě Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy se zmírňuje či mizí chronický zánět střevní sliznice, ustávají průjmy a krvácení a zlepšuje se celkové vstřebávání živin i pacientův zdravotní stav.

Konkrétní způsoby aplikace autopatie při léčbě Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy vycházejí z výše popsaných principů, avšak zaměřují se na optimální využití pacientovy vlastní informace pro ovlivnění střev. Nejčastěji se používají dvě metody: autopatie ze sliny a autopatie z dechu. Tato metoda je považována za vhodnou u autoimunitních a chronických zánětů, mezi něž Crohnova choroba a ulcerózní kolitida patří. Kromě sliny a dechu lze v některých případech využít i autopatickou preparaci ze vzorku stolice  – jde o specifický postup vycházející z principu homeopatické autonosody, kdy se z velmi malého množství vlastní stolice připraví potencovaný preparát.  Další možnou cestou, kterou autopatie rozvíjí, je příprava z tzv. prány či energie čaker – například existují postupy, kdy se informace získává  v energetickém poli sedmé čakry (nad temenem hlavy). V kontextu Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy se nicméně standardně využívá fyzických vzorků (slina, dech, případně stolice), protože přímo reflektují stav trávicího traktu.

Metoda autopatie nabízí při léčbě Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy řadu možných přínosů, ale má také svá omezení. Mezi hlavní přínosy patří skutečnost, že autopatický preparát je v podstatě voda s informací, takže tělo nezatěžuje toxicky ani neoslabuje imunitní systém. Terapie cílí na příčinu na úrovni regulačních mechanismů a může vést k dlouhodobé remisi až úplnému uzdravení, nikoliv jen k potlačení příznaků. Výhodou je i celostní působení – léčení často udávají, že kromě zlepšení střevních obtíží pociťují i pozitivní změny celkového zdraví, například vyšší energii, lepší trávení, odolnost vůči běžným infekcím, zlepšení stavu kůže či nálady. Autopatie tak může harmonizovat celý organismus, což je důležité, jelikož chronický střevní zánět bývá provázen i mimostřevními projevy (únava, bolesti kloubů, kožní projevy atd.). Metoda navíc pacienta aktivně zapojuje do léčby – samoléčba pomocí autopatie dává člověku pocit kontroly nad vlastním zdravím a odpovědnosti za léčebný proces. Autopatie je také kompatibilní s jinými postupy: lze ji  kombinovat s klasickou léčbou (léčený může pokračovat v předepsaných lécích a současně začít s autopatií).

Na druhé straně je nutné zmínit i omezení a možná úskalí. Autopatie zatím nestojí na vědeckých důkazech podle kritérií moderní medicíny. Její efekt je doložen především kazuistikami a zkušenostmi terapeutů, nikoli velkými klinickými studiemi.

Napíšeme-li na www.autopatie.cz do vyhledávacího políčka slovo „ulcerosní“ nebo „Crohnova“, objeví se případové studie a svědectví, ukazující, jak konkrétní případy léčení probíhaly.