Otázky a odpovědi

Účinnost homeopatik byla prokázána mnoha lékařskými klinickými studiemi a několika meta analýzami těchto studií. Tvrzení, že jsou homeopatika neúčinná nebo že působí jen jako placebo efekt nejsou podložena fakty. Některé namátkou vybrané vědecké studie na internetu, potvrzující účinnost homeopatie, jsou např. v PUBMED, což je medicínská databáze v USA.
Nebo v odborných medicínských časopisech, např. zde. Seznam dalších vědeckých studií naleznete zde. Nemluvě o stovkách lékařských klinických studií, publikovaných v mnoha odborných časopisech,  například v britském lékařském časopise Homeopathy
Homeopatie je nejrozšířenější obor alternativní medicíny v Evropě, v USA ale i u nás, kde ji používá 40% obyvatel. A to nikoliv kvůli mohutné reklamě, jakou mají jiné léky, ale jen proto, že lidé cítí a vidí její účinky. Autopatie není zázračná, ale je postavena na jasně definovaných principech, jak je publikoval Dr. Samuel Hahnemann ve svém díle  Organon léčebného umění . Je ověřena dvěma staletími používání. Materialismu, tomuto dnes téměř povinnému náboženství, vyučovanému i na univerzitách, homeopatie zásadně nevyhovuje svým idealistickým základem, hlavně proto, že stimuluje jemné energie,  v homeopatii nazývané vitální síla, v indické tradiční léčbě se jim říká prána a v čínské se jmenují či. Tyto energie dle materialistů nemohou existovat. Ale právě na ně působí nehmotná informace obsažená v homeopatikách, která používají jako její nosič čistý cukr. Autopatie léčí informací, nikoliv silou a nikoliv hmotou. Informaci z  přírodních látek získává homeopatie zvláštním postupem ředění, jemuž se říká potencování. Jejím hlavním půvabem je to, že dokáže při  odborném  a poučeném praktikování  vyléčit i  chronické dlouhodobé  nemoci, šířící se a lavinovitě narůstající  v naší populaci a přetrvávající často po celý lidský život. Základem těchto nemocí je totiž narušení vitální síly, prány, či. Na ně konvenční medicína nedosáhne, neuznává je, a proto také má s chronickými chorobami tak zásadní problém. Navíc homeopatika nezpůsobují to, čemu se říká „vedlejší účinky léků“.

Samozřejmě. I zde je však nutné vzít v úvahu při výběru léku širší kontext potíží a některé osobnostní rysy, aby bylo působení vybraného léku co nejúčinnější.

Homeopatií je možno významně zlepšit nebo zcela odstranit nejběžnější, často přetrvávající a „nevyléčitelné“ neduhy dnešní doby, jako jsou: alergie, artrozy, migrény, ekzémy, nespavosti, deprese, menstruační potíže, neplodnost, sklon k častým infekčním onemocněním, únavu… a mnoho dalších. Ale pozor! Homeopat se nezabývá diagnostikou těchto problémů! Pokud lidé mají nějaké alopatické (konvenční) diagnosy, pocházejí od specialistů, k nimž chodí, či chodili dříve, aniž by dosáhli vyléčení. Homeopat nevyšetřuje, ale získává údaje prostřednictvím homeopatického interview. Homeopat neléčí nemoci, ale vitální sílu, jejíž narušení způsobuje tyto a další nejrůznější nemoci. Homeopata zajímá i povaha, sociální aktivity a nerůznější způsoby, jimiž se projevuje klientova osobnost – a tím zjišťuje stav jeho vitální síly. Lék, vybraný z několika set až tisíc možností, pak znovu rozezní vyhasínající vitální sílu a postupně v průběhu času vrací harmonii do celého systému těla a mysli.

Homeopatika skladujeme nikoliv na světle, nikoliv v blízkosti silně zapáchajících látek (chlor, kafr), nikoliv v blízkosti silných střídavých elekromagnetických polí.

Podle doporučení homeopata se užije buď jednorázově nebo opakovaně. Rozpustí se na jazyku nebo pod jazykem, bez zapíjení. Půl hodiny před užitím a čtvrt hodiny poté se nejí ani nepije. Nemá být v době užití v ústech zápach mentolu, koření a jiných cizorodých látek, čímž by mohla být účinnost homeopatika snížena.

Cukrová pilulka či kulička obsahuje jemnou, tzv. potencovanou informaci, pocházející z rostliny, živočicha, člověka, minerálu, nějaké formy záření apod., která byla homeopatickým ředěním uvedena do jemnohmotného stavu. V něm mají homeopatika schopnost stimulovat vitální sílu léčené osoby. Často se v této souvislosti mluví o informační léčbě.

Homeopatem se stává člověk až po letech usilovného studia. Lék se totiž vybírá (zejména při léčbě chronických nemocí) podle osobnostních charakteristik jedince, podle jeho reakcí na prostředí, podle psychických rysů a dalších parametrů, což je složitá činnost, při které se používá odborná literatura, jejíž svazky mívají i přes 1000 stran, a homeopatický software. Existují specializované školící kurzy, v Anglii se jim říká college. U nás je takovým typem školícího zařízení např. Homeopatická akademie. Posluchači tam absolvují stovky hodin přednášek a stovky hodin praktických seminářů a celé studium uzavírají písemnou a ústní zkouškou. V průběhu studia čerpají vědomosti od zkušených homeopatů, lékařů i nelékařů, nejen našich, ale i od světově nejznámějších homeopatů, autorů odborných knih. Absolventi takové školy mají vysokou úroveň znalostí a jsou schopni dobře poradit, ať už jsou to lékaři nebo vzdělaní nelékaři. V západním světě (Evropa, Amerika) ve většině zemí, s výjimkou Francie a Rakouska, převažují počtem vzdělaní nelékaři. Na lékařských fakultách u nás se homeopatie nevyučuje. Jinak je tomu v USA, kde je homeopatie přednášena na naturopatických fakultách a v Indii, kde existuje mnoho univerzit, připravujících lékaře na specializovanou praxi homeopata. V současné době připravuje EU doporučení členským zemím pro postgraduální vzdělávání lékařů v homeopatii.

Nemusíte. Výborné zkušenosti s homeopatií mají celosvětově, a také u nás, například veterináři, u zvířat bychom mohli nějakou víru jen těžko předpokládat. Nicméně pokud v ni věříte, máte větší stimul se rozhodnout právě pro homeopatii, pokud ji ještě nepoužíváte. Podle průzkumu Eurobarometru, statistického úřadu Evropské komise, z r. 2005, je v naší zemi přesvědčeno o existenci spirituální životní síly 50 % všech obyvatel, před námi se umístilo Švédsko s 53 % a za námi Dánsko s 49 % , čímž se řadíme mezi evropskou špičku. Podle internetových údajů u nás používá homeopatii 40 % obyvatel.

Naprostá většina chronických nemocí má svůj původ v narušení jemných energií, vitální síly (v čínské tradiční medicíně je nazývána čchi a v indické tradici prána), o níž zakladatel homeopatie Samuel Hahnemann napsal, že má spirituální podstatu, a že „oživuje“ naše tělo. Protože materialistická medicína tuto sféru člověka neuznává, nemůže léčit podstatu tzv. chronických nemocí, a tím je většinou ani nemůže vyléčit. Proto je v dnešní době tolik lidí chronicky (nevyléčitelně) nemocných a jejich počet prudce stoupá. Nicméně homeopatie se zabývá opravou vitální síly, a tím se jí v mnoha případech daří chronické potíže výrazně zlepšit nebo zcela odstranit. A to i takové, které člověka obtěžují dlouhá léta.