Autismus a homeopatie

12.11.2016 | Dr. Farokh Master | autori@homeopatie.cz | Případy

Na světě se šíří epidemie. Za posledních deset let více než desetinásobně vzrostl výskyt poruch autistického spektra (PAS). Od roku 1943, kdy psychiatr a lékař Leo Kenner ve své zprávě poprvé popsal autismus, se tato nemoc výrazně rozšířila po celém světě. Její příčina dosud není známa, ale předpokládá se, že může souviset s virovými infekcemi, genetickými faktory, porodním traumatem, toxiny z okolního prostředí a očkováním.

 

masterFotografie byla pořízena během autorovy řeči v horní sněmovně britského parlamentu (House of Lords), kde mu byl udělen titul „Master of Homeopathy“.

 

 

 

Podle nedávných výzkumů se odhaduje, že autismem v USA trpí každý 150. člověk. Vezmeme-li v úvahu počet obyvatel v Indii, znamená to, že v dané zemi žije více než 2 miliony autistů. Uvedený odhad samozřejmě předpokládá, že po celém světě neexistují výrazné rozdíly v daném poměru, což je otázka, na kterou epidemiologové mimo Západ zatím nehledali odpověď. Onemocnění je sice v Indii běžné, ale u většiny osob trpících autismem nebyla stanovena řádná diagnóza a není jim poskytována péče, kterou potřebují. Tento problém se vyskytuje v mnoha zemích, ale zvlášť závažný je právě v Indii, kde vládne nedostatečné povědomí o autismu a velké nepochopení této nemoci mezi homeopaty, kteří nemoc buď špatně diagnostikují, nebo podcení.

Jedním z největších problémů, se kterými se v Indii potýkají rodiče dětí trpících autismem, je získat správnou diagnózu. Rodiče většinou vezmou své dítě k pediatrovi, který je uklidní, že jejich dítě je jenom „pomalejší“. Nespokojení rodiče přivedou dítě k psychologovi, který jim sdělí, že jejich dítě je „duševně zaostalé“. Rodiče jsou přesvědčeni o tom, že jejich dítě neodpovídá klasickému obrazu retardace, a proto navštíví psychiatra, který jim oznámí, že jejich dítě má poruchu pozornosti a je potřeba podávat mu léky na zmírnění hyperaktivity.

Pravdou je, že v Indii není k dispozici dostatek služeb, které by zajišťovaly péči a splnění potřeb mentálně zaostalých dětí a dospělých, o autismu nemluvě. Nechť je i tento článek podnětem k rozvoji dalších služeb a k tomu, aby speciální potřeby dětí trpících autismem nebyly ignorovány. Rovněž je nezbytné začít plánovat domovy a centra pro umístnění těchto dětí, až vyrostou a budou dospělé: lidé s autismem mají normální délku života a řada z nich bude po smrti jejich rodičů vyžadovat dohled. Ministerstvo zdravotnictví v Indii od 90. let uznává autismus jako zdravotní postižení. Jednou z průkopnických celonárodních neziskových organizací věnujících se autismu v Indii je organizace Action For Autism (AFA), která poskytuje podporu a služby osobám s autismem.

Co je to Autismus?
Když lidé hovoří o autismu, obecně mají na mysli jednu z mnoha neurologických poruch, které výrazně narušují způsob, jakým osoba komunikuje, jak zvládá sociální interakci, jak myslí nebo jak se chová. Tyto poruchy zpravidla souhrnně označujeme poruchy autistického spektra (PAS) a patří k nim:

  • Autistická porucha (rovněž známá jako dětský nebo infantilní autismus);
  • Aspergerův syndrom;
  • Rettův syndrom;
  • Dětská desintegrativní porucha;
  • Pervazivní vývojové poruchy dále nespecifikované (PVP; angl. zkratka PDD-NOS), které jsou rovněž známé jako atypický autismus.

Běžné příznaky a symptomy
Diagnóza PAS je založená na syndromu symptomů týkajících se narušené schopnosti socializace, narušených komunikačních dovedností, chování a motorické funkce nebo funkce smyslového vnímání. Tyto vady se mohou projevovat následovně:

  • Monotónní nebo vysoký hlas při mluvení;
  • Opakování slov a frází (echolálie);
  • Potíže při rozpoznávání a chápání pocitů jiných osob nebo jiného pohledu na věc;
  • Chybějící oční kontakt;
  • Neochota začít rozhovor nebo v něm pokračovat;
  • Dávání přednosti činnostem, které vyžadují jen malou verbální interakci;
  • Potíže s porozuměním;
  • Zvýšená nebo snížená citlivost na bolest, světlo, zvuk, davy a jiné vnější podněty;
  • Opakující chování a rituální postupy;
  • Nepřizpůsobivé chování a obtížné vypořádání se se změnou;
  • Úzký okruh zájmů nebo obsese;
  • Nemotornost, nebo zpožděný vývoj jemné a hrubé motoriky.

Vzhledem k těmto poruchám je pro osoby s PAS obtížné zvládat nároky každodenního života. Často zažívají úzkost, zmatení a frustraci.

Autismus v homeopatii
Autismus je porucha, kterou nelze léčit specifickými léky. Je potřeba velmi zkušený homeopat, který dokáže nemoc správně uchopit a předepsat konstituční léčbu. Já se s případy autismu ve své praxi příliš často nesetkávám, jelikož se zaměřuji především na vážné patologické nemoci, ale jednou za pár měsíců se u mne případ autismu objeví.

Případ první
Vzpomínám si na případ chlapce, kterému v době konzultace byly 4 roky a 6 měsíců, ale jeho rodiče se začali znepokojovat jeho vývojem, když mu byly dva roky. Od věku 20 měsíců se mu začala ztrácet řeč, vypadávala mu slova a celé věty, a nyní byl schopen říkat jen jednu opakující se frázi „ja-ja, ja-ja“. Dříve dobře jedl, ale postupně přešel k tomu, že chce pouze mléko, cukrovou vodu a sladké nápoje.

Postupně přestal být schopen používat při jídle vidličku, jeho jemná i hrubá motorika se opožďovaly, vyhýbal se očnímu kontaktu a neustále utíkal od svých rodičů. Neuměl si nijak hrát ani s hračkami, ani s lidmi, nechtěl, aby se ho někdo dotýkal, nechtěl se mazlit. Často chodil po špičkách. Rovněž trpěl epileptickými konvulzemi, které se obvykle dostavily, když došlo k nějakému leknutí nebo vzrušení. A matka rovněž vypozorovala, že tyto epileptické křeče přicházely v souvislosti s fázemi měsíce, zvláště během novu a úplňku.

Rodiče před tím, než přišli ke mně na homeopatii, používali ajurvédskou léčbu, Unani a naturopatickou léčbu, a rovněž dítěti podávali řadu nutričních doplňků, neboť teta chlapce žila v USA. Dostával např. koenzym Q-10 a methyl vitamín B12, ale nic se nezměnilo.

Na základě anamnézy jsem zjistil, že jeho hlavním problémem byly potíže spojené se změnou, obtížný přechod, křik, když věci nebyly udělány jeho způsobem, chvění v těle nebo třes těla při rozrušení, velmi omezená mluva, echolalie, tj. nesmyslné opakování slov a frází, a úzké pásmo inteligence. Chlapec je extrémně posedlý televizním programem s kreslenými komiksy.

Zmíněné symptomy jsou však v případě autismu poměrně běžné a je těžké posoudit případ nebo předepsat léky na základě těchto symptomů; proto jsem se usilovně snažil objevit symptomy, které s autismem nebo s procesem nemoci nesouvisely.

Nejdůležitější, co jsem zjistil, byla citlivost na hudbu. Pokud se pustí hudba, dítě začne doopravdy křičet a při hudbě se cítí velmi nepříjemně. Dítě si vždy rádo hraje samo, a vadí mu společnost; pokud se ho někdo pokusí dotknout nebo se k němu přiblížit, dítěti se to nelíbí.

Dítě má rovněž velký strach ze psů a ptáků. Když jsem chlapce vyšetřoval, všiml jsem si, že má ve vlasech lupy, že má rozšířené zorničky, lehce rozpraskanou kůži za ušima a zubní kazy. Když chlapec pije, potřebuje hodně vody. Pomočování během noci se od narození nikdy nezlepšilo; chlapec se přestal pomočovat, teprve když mu byly 4 a půl roku. Jeho moč nepříjemně páchla a pomalu se mu hojily rány.

Mé první předepsání byl lék Bufo 30C a postupně jsem zvýšil potenci na 200 a 1M. S léčbou jsem pokračoval více než 4 roky. Rodiče mi napsali milý dopis; zde uvádím výtah z dopisu:

„Moje dítě se na mě začalo dívat, usmívat, řeč se pomalu rozvíjí, už řekne několik slov; chlapec mě chce objímat a dávat mi pusu, dotýkat se mých rukou. Změny, které bývaly velkým problémem, už vůbec nejsou problém. Můžeme chlapci koupit nové oblečení a on ho nosí. Je méně posedlý činnostmi, kterými dříve posedlý byl. Nadále se po tomto léku zlepšuje a po každé dávce můžeme pozorovat konkrétní zlepšení.“

Případ druhý
Druhý případ je rovněž chlapec, kterému v době první konzultace bylo 6 let a 3 měsíce. Měl velmi suché střapaté vlasy, které mu trčely vzhůru. Jeho matka mi zavolala poté, co si mé jméno přečetla v místních novinách. Chlapec měl problémy s učením a chodil na logopedii kvůli opožděnému vývoji řeči. Nerozuměl abstraktním konceptům, jako např. nad a pod. Sám sobě často neříkal jménem, ale spíš „on“. Nenavazoval oční kontakt. Nepřetržitě prováděl mimovolní pohyby, konkrétně buď popotahoval povlečení na posteli nebo si sedal nebo lehal v divných pozicích.

Byl velice milující a nezávislé dítě; pokud ho matka musela někde nechat, snadno se od ní odpoutal. Nejraději usínal s nataženými končetinami. Dlouho mu trvalo, než usnul, ale jeho spánek byl pak hluboký. Když se ráno probudí, prvních pár minut zívá.

Chlapec měl také sníženou citlivost na bolest, což se projevovalo tak, že když upadl nebo měl nehodu, nezačal hned plakat. Pokud jde o jídlo, matka vypozorovala, že chlapec hodně touží po studené vodě, vajíčkách a sladkém a nemá rád zeleninu. Jeho stolice byla tmavá, hrudkovitá, někdy připomínala až ovčí bobky. Měl svědění v oblasti konečníku, často trpěl kašlem a rýmou, ale hleny snadno vysychaly a tvořily krusty a strupy. Kdykoli měl chlapec rýmu, kůže kolem nosu se mu sloupala (exkoriace). V minulosti míval atopický ekzém, zánět středního ucha a rekurentní angíny.

Rodiče se domnívali, že veškeré problémy související s autismem začaly po očkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli (vakcína DPT) a proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (vakcína MMR). Předepsal jsem Agaricus v různých potencích od 200 přes 1M až k 10M. Léčil jsem ho 4 roky a byl jsem svědkem zlepšení nejen jeho autistických problémů, ale i všech fyzických problémů – jeho tendence ke kašli a rýmě, zácpa, stolice, zažívání, chuť k jídlu, to vše se zlepšilo. Také mohl normálně spát.

Matka celou léčbu popsala, jako by se jí dítě po homeopatii znovu narodilo. Chlapec se začal dívat lidem do očí. Rozčiluje se teď, když nemůže s lidmi komunikovat. Po čtyřech letech léčby mi matka řekla: „Děkuji, že jste mi vrátil syna. Nevím, jak vám mám poděkovat. Bylo pro mě smutné sledovat, jak se můj nádherný syn mění z úplně normálního upovídaného kluka v dítě s potížemi s mluvením a chováním, díky čemuž ho lékaři označili za autistu. A teď, po několika letech užívání homeopatie, je to normální kluk, který navazuje oční kontakt, a dokonce opravuje mě, když jsem někdy zaneprázdněná a přestanu se mu dívat do očí.“

Přeložila Mgr. Jana Vlková

Advanced Studies Program in Homeopathy Prague

Mezinárodní studijní program pro pokročilé homeopaty

Homeopatická akademie logo maléÚčelem tohoto vzdělávacího programu je rozvíjet dál, i po ukončení základního studia homeopatie, znalosti a poznatky našeho oboru. Být v kontaktu s aktuálním stavem odborných znalostí, a to v mezinárodním kontextu. Dosáhnout mistrovského stavu vědomostí, předávaných předními světově známými učiteli homeopatie.

Podrobné informace zde

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *