C. Q. (Cuarbility Quotient) Kvocient vyléčitelnosti

Potenciál zdraví, který je ukazatelem schopnosti vyléčit se

Dr.Chetna N. Shukla

Thelma Apt, Vakola Market Road, Santacruz east, Mumbai 400 055, India; e-mail: drchetna.shukla@gmail.com

Pozn. red: Článek má vztah k tématu autorčiny přednášky na Homeopatické akademii v Praze, která se konala dne 16.–17. 1. 2010.

Klíčová slova: zdraví, nemoc, dědičný faktor léčby, znaky (atributy) zdraví, zdravý potenciál, Kvocient vyléčitelnosti (CQ), dosažený výsledek, obnova, kvocient vnímavosti (citlivosti), ideál vyléčení

Existence duše a těla jako jednolitého celku je uznávaným faktem. Stav mysli se odráží ve fyzickém těle a tělesné jevy se odráží v psychice. Celek duše a těla je spojen s naším opravným systémem (imunitním systémem) a přímo k němu vysílá signály. Víme, že opravný systém je závislý na emočních signálech vznikajících v naší psychice a reaguje na ně. Přímé řízení (a vzájemná propojenost) opravného systému našimi náladami, emocemi a psychickými vlastnostmi je nevyvratitelnou biochemickou realitou. Efektivita našeho opravného systému je přímo závislá na existenci řídících procesů vycházejících z vlastností lidské mysli (nálady, emoce, zvyky, charakterové vlastnosti a tendence).

Ve stavu zdraví je schopnost opravy u každého jednotlivce 100 %. Tato stoprocentní schopnost je vyjádřena jako jistota, že… „V případě, že je člověk zdráv, duchovní vitální síla (samovláda), dynamis, která oživuje materiální tělo (organizmus), vládne neomezenou mocí a udržuje skvělé, harmonické a vitální fungování všech částí organizmu, a to v oblasti pocitů i procesů, tak, aby naše uvnitř skrytá, rozumem obdařená mysl mohla tento živý, zdravý nástroj využít k dosahování vyšších cílů naší existence.“

Přestože schopnost vyléčit se je vrozená, kvocient může být rozvíjen a následně zlepšen cvičením mysli a maximalizováním zdravých rysů mysli, což se děje přetransformováním a přeprogramováním některých vlastností, které nepřispívají k dosažení zdraví. Zdravé vlastnosti určují potenciál zdraví, jenž může každý jednotlivec maximalizovat a vyjádřit svým vlastním typickým způsobem. Vše zmíněné dohromady tvoří to, co nazýváme „přání uzdravit se“.

Charakteristické rysy se můžeme odnaučit či přeučit! Proto tvrdím, že se CQ může měnit. Kvocient je svou povahou proměnlivý. Nemocnému můžeme v kterémkoli okamžiku jeho života pomoci zvýšit jeho CQ tím, že mu pomůžeme odnaučit a přeučit určité psychické rysy, jež mají rušivý vliv na jeho zdraví. A stejně snadno, jako může nemocný zvýšit své CQ, může ho (při zdraví i nemoci) také snížit přijetím určitých rušivých znaků (poznámka pod čarou č. 78). Přítomnost řídícího vlivu psychických rysů nám pomáhá stanovit „kvocient vyléčitelnosti“ (výsledek však není pevný) k dosažení cíle, o něž se dvojice pacient-lékař zaníceně snaží: nejvyššího ideálu vyléčení!

Jak rozpoznám přání uzdravit se / zdravé rysy?

Hahnemann ve svém Organonu píše v poznámce 9 k § 16 o užívání slova dynamický/virtuální…

§ 16 „Nejzávažnější nemoci mohou vzniknout výrazným narušením vitální síly skrze představivost a stejným způsobem mohou být vyléčeny.“

Všichni důvěřujeme tomuto vrozenému vědění a s jistotou přijímáme pravdu, že všichni nemocní lidé (včetně nás samých) si svou nemoc vyžádali. Někde uvnitř jejich nevědomých myslí mají nemocní vtisknut program onemocnění, které si přejí. Vybírají si symptomy tak, aby odpovídaly a vyhovovaly potřebám jejich konfliktů a ovlivňovaly je. To se děje nezávisle na jejich přání a vědomí. Konkrétní podobu tělesného onemocnění vybírá emoční systém, který se snaží zachránit něco z vlastních trosek nebo se snaží jednat ve svůj prospěch. Přestože nemocný vítá své onemocnění s otevřenou náručí i srdcem, není jeho vědomým úmyslem udělat ze svého organizmu úplnou trosku. Nikdo nechce být nemocný. Mluvíme o dichotomii zdraví.

Nemoc není třeba pokořit jako nepřítele. Přišla proto, aby nemocnému dala lekci, aby ho naučila adaptaci, aby mu pomohla překonat nějaký konflikt (věřím, že také proto, aby poučila toho, kdo pomáhá onemocnění zmírnit). Lekce, které dává dvojici lékař-pacient, daleko přesahuje všechna slovní vysvětlení. Přemožení nemoci by nikdy nemělo být hlavním cílem. Nemoc je jen jiným stavem zdraví. Poskytuje určité úlevy a v něčem nám přispívá. Je třeba, aby nemocný využil situace k zapojení své rozumem obdařené mysli k dosahování vyšších cílů existence. Proces léčby nemocného ve spojení času-prostoru-člověka je duchovní cesta a provozování „duchovní homeopatie“ (§ 52). Na tento moment musíme čekat v přesné rezonanci s dokonalým uspořádáním kosmické energie, kdy nemocný cítí, že již dále nemoc nepotřebuje (můžeme tento okamžik nazvat „bodem obratu“).

Chvíle přesné rezonance nastává ve stejnou dobu, kdy se objeví přání uzdravit se. Přání uzdravit se a zdravé vlastnosti mysli společně (ale i izolovaně) souvisejí s kapacitou uvědomování, používání, vyjadřování a zvládání vlastního vnitřního světa vedoucí k nápravě a sebeuzdravení. Živná půda pro fungování similima, uskutečnění zázraku léčby, je skryta v hlubinách mysli a je především závislá na přítomnosti řídícího mechanismu zdravých vlastností mysli. Když se v člověku probudí zmíněné „přání“, není již nemoci zapotřebí. (můžeme to také nazývat „bodem obratu“). Tehdy začíná nemocný spolupracovat, přijímá odpovědnost, pozoruje, je vytrvalý a přesně si uvědomuje svou roli při napravování poničených míst. Chová se pak jako ideální pacient.

Zdravé vlastnosti jsou všeobecně známy jako schopnost mysli vyrovnat se s něčím, schopnost sebevyjádření, schopnost svěřit se, schopnost zavázat se k ochranně a údržbě sebe sama, nejvíce ze všech jako schopnost milovat a mnoho dalších vlastností, které uvádím abecedně řazené dále v textu.

Jak využijeme CQ v praxi?

Jakmile jsme rozpoznali přítomnost nebo absenci některých zdravých vlastností, můžeme zmapovat překážky na cestě k obnově zdraví. Jakmile je definujeme, jsme lépe vybaveni, abychom mohli nemocnému poskytnout pomoc a vhodné příležitosti (například rozumným přátelským nabádáním, uklidňující diskuzí, serózním vysvětlením a rozumnými radami (§ 224) k přeměně myšlenkových procesů/návyků atd.) k znovunastolení jeho zdraví poté, co předepsaný lék dokonale zapůsobil.

Pacient, který čelí takovýmto otázkám (například v podobě dotazníku) si lépe uvědomuje svou vlastní roli a a své možnosti ve stavu zdraví i nemoci. Nyní může začít dychtivě spolupracovat tím, že na sebe bere odpovědnost, všímá si své mysli, trpělivě pozoruje, je vytrvalý a přesně zná svou roli v procesu opravování zničených částí.

Dotazník CQ také pomáhá homeopatovi uvědomit si čtvrtý aforismus. Dotazník, který používám i pro pacienty (Promiňte, čtěte lidé!), kteří se považují za zdravé. Nízké skóre s rozsahem od velmi dobrý, průměrný po velmi špatný nám ukazuje kvocient náchylnosti (SQ) k dané nemoci. Upozorňuje na riziko vzniku nemoci[1]. Špatné skóre bez konkrétní viditelné nemoci (tichá nemoc) vyžaduje maximálně citlivý postup, takt a obezřetnost.

Zdravé vlastnosti od A do Z k vyhodnocení CQ
(kvocientu vyléčitelnosti)

(Mám celkem 100 otázek, ze kterých vybírám. Uvádím zde jen ty nejvýznamnější, které jsou aplikovatelné ve většině zemích a kulturách a nejvíce souvisejí s tématem článku.)

Instrukce pro pacienty…

1. To, co cítíte v kterémkoli jednotlivém okamžiku, nejste vy jako celek. Proto čtěte pozorně otázky, a než odpovíte, všímejte si souvislostí a spojitostí s vaším vnitřním já.
2. Ke kterékoli otázce, na kterou odpovídáte, klidně připište váš komentář/podejte vysvětlení.
3. Při odpovídání není nutné striktně dodržovat pořadí čísel.
4. Při odpovídání na otázky vlídně odložte stranou své kritické tendence.

Schopnost uvědomění si duševních a tělesných symptomů

1. Jsem přesvědčen, že jsem nemocen/ že mi není dobře a potřebuji pomoc, abych se uzdravil? ano/možná/ne

2. Vím, kdy se moje nemoc zhoršuje / je intenzivnější? ano/možná/ne

Schopnost přijmout své tělesné a duševní symptomy

3. Věřím, že stav mé mysli může být jednou z příčin vzniku a přetrvávání mé nemoci? ano/možná/ne

Schopnost rovnováhy symptomů duše a těla

4. Věřím, že mé vnímání utrpení (duševního/fyzického) je přiměřené intenzitě onemocnění? ano/možná/ne

Upřesni: více/méně

5. Mám rozumnou míru tolerance bolesti a utrpení? ano/ne/možná

Schopnost uvádění svých duševních a fyzických symptomů do souvislostí

6. Vzpomínám si na nějakou událost v mém životě/ životním stylu, která by, podle mého názoru, mohla přispět ke vzniku nemoci? ano/možná/ne

7. Důvěřuji spíše svému vlastnímu vnitřnímu pocitu štěstí, anebo laboratorním zprávám, ve kterých stojí „odpovídající normálu“? ano/možná/ne

Schopnost svěřit se se svými duševními a tělesnými symptomy

8. Mám důvěrného přítele, kterému se svěřuji? ano/možná/ne

9. Ví o mně vše, zná mou povahu a povahu mé nemoci? ano/možná/ ne

10. S kým diskutuji o svých problémech/stresech a proč?

Schopnost vyrovnat se se svými duševními a tělesnými symptomy

11. Dělám nějaká opatření, abych se zbavil/a stresu/ abych zůstal ve stavu optimálního zdraví (odjedu na dovolenou, strávím volno s rodinou, , přečtu si knihu, cvičím jógu, tai-chi atd.)? ano/ možná/ ne

Schopnost demonstrace svých duševních a tělesných symptomů

12. Mohu podat duševní obraz své nemoci? ano/možná/ne (Můžete vytvořit nákres, nebo popis na přiložený papír/ můžete používat barvy)

Schopnost vyjádřit své duševní a tělesné symptomy

13. Cítím, že umím své vnitřní pocity jasně vyjádřit? ano/možná/ne

14. Jakým způsobem dokážu nejlépe vyjádřit své vnitřní pocity? Slovně/písemně/nákresem, anebo jinak?

Strachy související s jeho/jejími duševními a tělesnými symptomy

15. Objevují se u mě ve spojitosti s onemocněním nějaké strachy? ano/možná/ne

16. Které strachy doprovázejí mé onemocnění / souvisejí s mým onemocněním?

Role Boha v jeho/jejím životě

17. Věřím v existenci a vliv Vyšší síly (někdo ji nazývá Bůh, nezáleží, jak ji pojmenujeme) na můj život: mé zdraví, nemoc a uzdravení? ano/možná/ne

Odolnost/oddanost a dědičnost, jejich role v jeho/jejím životě

18. Budu s vámi diskutovat i o drobných detailech (a volit strategie), pokud nebude vývoj nemoci zcela odpovídat našemu očekávání? ano/možná/ne

19. Věřím, že není nevyhnutelné, abych dostal nemoc, která se v mojí rodině vyskytuje (včetně předků)? ano/možná/ne

Schopnost představivosti v souvislosti s jejími/jeho duševními a tělesnými symptomy.

20. Umím si představit, že za určitý čas, který jsem si ve své mysli zvolil, nemoc pomine? ano/možná/ne

21. Jaká je moje představa osvobození se od nemoci? zcela uzdraven / bude se opakovat / symptomy zůstanou / atd.

22. Co si představuji, že budu dělat, až se uzdravím?

Schopnost posouzení

23. Vyhledal jsem homeopatii, protože se chci léčit celostně? ano/možná/ne

Znalost svých duševních a tělesných symptomů

24. Znám zcela svou prognózu a dopady svého onemocnění, nedůvěřuji lékařským textům a statistikám? ano/možná/ne (zvláště důležité u pacientů z lékařského, nemocničního společenství)

Láska k sobě samému

25. Mám se rád takový jaký jsem (tělesné vzezření, charakteristiky a stav mysli, atd.)? ano/možná/ne

Motiv k uzdravení

26. Je motivem mého léčení získání optimálního zdraví? ano/možná/ne

Noli me tangere (Nedotýkej se mě)

27. Projevila se u mě někdy intolerance vůči nějakým látkám/lékům, které jiným lidem nepůsobí obtíže? ano/možná/ne

Soulad

28. Dělám dost pro udržování se v dobrém stavu (jím včas, jím dobré jídlo, dostatečně spím, cvičím, praktikuji jógu, jezdím na dovolenou, hraji si, modlím se, věnuji se sportům, přemýšlím pozitivně, medituji atp.)? ano/možná/ne

Ochránce svého zdraví

29. Dělal jsem nějaká preventivní opatření, abych zamezil dalšímu rozvoji nemoci než jsem přišel k vám (zbavil se špatných návyků, změnil stravu a životosprávu, začal cvičit, vyřadil nezdravé jídlo, zbavil se závislosti na práci či cestování, zredukoval účast na večírcích, atd.)? ano/možná (někdy)/ne

30. Přijmu adekvátní opatření, abych opět neonemocněl? ano/možná/ne

31. Věřím, že jsem to já sám, kdo nese odpovědnost za vznik a rozvoj nemoci? ano/možná/ne

32. Jak jsem přispěl ke vzniku/rozvoji nemoci?

Que sera sera (co se stane, to se stane)

33. Věřím, že princip Que sera sera (co se stane, to se stane) se nevztahuje k mé nemoci a možnostem mé nemoci? ano/ možná/ ne

Schopnost nepotlačování (vyjádření)

34. Zažil jsem někdy úzkost/strach/depresi? ano/možná/ne nebo nikdy

35. Kdy jsem zažil úzkost/strach/depresi? (*Potlačení jednotlivci odpovídají „nikdy“)

36. Jak bych nejlépe popsal svůj život. skvělý/ průměrný/ stresující – nebo jinou charakteristikou? (*Potlačení jedinci uvádí „skvělý“)

37. Reaguji, když je ke mně někdo hrubý, když mě uráží/napadá? ano/možná(někdy)/ne nebo nikdy

(* Máme na mysli potlačení vědomé)

Nevědomá schopnost nepotlačování (projevení)

39. Oddávám se klábosení o nepodstatných věcech? ano/možná (někdy)/ne nebo nikdy

40. Žádám občas někoho o laskavost? ano/možná (někdy)/ne nebo nikdy

Schopnost důvěřovat svým tělesným a duševním symptomům

41. Promluvím si s vámi, pokud nebudu spokojen s léčbou, kterou jste mi předepsal? ano/možná/ne

42. Šel bych konzultovat a kontrolovat postup své léčby a uzdravování se svým rodinným lékařem/ kvalifikovaným doktorem? ano/možná/ne

Schopnost porozumění svým duševním a tělesným symptomům

43. Chápu správně své onemocnění, principy homeopatie a s nimi spojený proces uzdravování se? ano/možná/ne

Vlastní vůle

44. Pochopil jsem, že jsem to já, kdo musí především přispět k svému uzdravení? ano/možná/ne

Schopnost písemným projevem vyjádřit své psychické a tělesné symptomy

45. Dokáži sám bez zásahu druhé osoby písemně vyjádřit vše, co cítím? ano/možná/ne

46. Dokáži sám bez zásahu druhé osoby písemně vyjádřit vše, co cítím a dovolím někomu si záznam přečíst? ano/možná/ne

Schopnost rentgenu svého zdraví

47. Dokáži si představit, že se zcela uzdravím a nikdy potom již neonemocním? ano/možná/ne

Jo-jo efekt předešlých onemocnění

48. Trpěl jsem někdy chorobou, která se poté zopakovala?

Zzzzz

49. Dodržuji správnou dobu ukládání ke spánku do 23.00 (ráno brzy vstávám a večer brzy usínám)? ano/možná/ne

Výsledek

Celkový počet bodů: 49

Kritéria pro vyhodnocení výsledků ano/možná/ne: 41

Body za odpovědi: ano = 3; možná/někdy = 2; ne/nikdy = 1

Pokud odpoví všude „ano“: buďte opatrní/ předstírá/ nemyslí to vážně/ideální pacient/ homeopat/ dokonale zdravý/ psychika pod kontrolou/ psycholog

Pokud odpoví všude „ne“: není seriózní

Pokud odpoví všude „možná“: psychicky nestabilní / zmatený / nespolupracující, nechce se svěřit

Počet bodů

104 a více: výborný

103–94: velmi dobrý

93–74: dobrý

73–64: dostatečný

63–54: průměrný/ jakž takž

53–42: velmi špatný

PAMATUJTE SI NÁSLEDUJÍCÍ…

1. Není třeba ptát se pacienta na všechny otázky. Potřebujeme se zeptat jen na ty, které se vztahují ke konkrétnímu případu/můžeme je na něj aplikovat. To můžeme provést poté, co jsme zjistili individuální znaky případu.
2. Výsledky je třeba interpretovat vzhledem k totalitě případu. Musíme provést intutitivní a holistickou syntézu výsledků (pravou polovinou mozku). Nejedná se o náhradu celkového dojmu, ke kterému „zkušený“ homeopat dojde zjištěním individuálních znaků případu. „Levá půlka mozku“ má jen malý vliv na konečné hodnocení výsledků.
3. Nejhorší je, pokud nás výsledky vedou k předpojatosti ohledně pacientovy povahy, jenž by měl být léčen především bez předpojatosti (§83). Nikdy bychom neměli začít věřit tomu, že se náš pacient nemůže nikdy uzdravit, protože přemýšlí tak nebo onak!
4. Nehledě na výsledek, mějte na paměti, že se CQ může změnit. Je to kvocient přirozeně proměnlivý. Lidé se neustále vyvíjí. Nemocnému můžete kdykoli během jeho života pomoci zvýšit CQ tím, že mu pomůžete naučit se rozpoznávat své emoce a vzít na sebe odpovědnost za emoce. Avšak stejně jako se může pacientovo CQ zvýšit, tak se může i snížit. V průběhu léčby musíme jako homeopaté stále nacházet v psychice nemocného člověka oblasti, na kterých je třeba pracovat, a pracovat na nich. CQ proto nemá absolutní předpovědní hodnotu.
5. Otázky jsou přímé a jednoznačně odhalují svou podstatu. Není třeba žádného pacienta nutit, pokud zodpoví test jen z poloviny, některé otázky omylem vynechá, anebo se pacient vymlouvá, že dotazník dovyplní později. Na takové reakce musíme interpretovat v jiném světle, taktně a obezřetně.
6. Vždy doporučuji vyplňovat dotazník v klidném prostředí a pokud možno ve vaší přítomnosti ( ale nijak nepomáhejte s odpověďmi). Nejlepší způsob odpovídání je nepostupovat přesně podle pevné posloupnosti, ve které jsou otázky řazeny (pro lepší pochopení). V ideálním případě byste měli odpovědi s pacientem znovu projít v interaktivním rozhovoru (výsledek obyvkle získám až během rozhovoru, nebo více rozhovorů).
7. Některé otázky (a odpovědi) je možné volně interpretovat. Také kulturní rozdíly mohou vyžadovat jiné otázky pro jiné kultury (*doporučuje Harry Van Der Zee). Naříklad otázka 17 – Věřím v existenci a vliv Vyšší síly (někdo ji nazývá Bůh, nezáleží, jak ji pojmenujeme) na můj život: mé zdraví, nemoc a uzdravení? – může být zasazena do jiného kulturního kontextu a vypadat takto: Věřím, že existuje něco úžasného, co mě řídí a organizuje, co se nachází mimo mé tělo, ústrojí, tkáně, orgány, buňky, mitochondrie, DNA a RNA?
8. Všechny otázky (100 otázek, které používám) jsem formuloval jako pozitivní tvrzení. Důvodem je fakt, že naše mysl přijímá slova stejně jako nádoba, a všechna vložená slova uchová jako pravdivá. Používáním pozitivních slov jen ve formě prohlášení a vynecháním jakýchkoli negativních slov chci docílit pozitivních emocí v mysli čtenáře. Otázka má/ může pacienta motivovat k hlubšímu zamyšlení a později nám má jako upomínka pomoci vše si znovu vybavit. Tímto způsobem si naše nevědomí sdělení přisvojí a začne v něj věřit a následně i dělat vše proto, aby se sdělení stalo realitou. Proto v otázkách používám osobní zájmeno „já“. Když se ptáte tímto způsobem, „zkoušející se stane zkoušeným“. Je to stejné, jako když se „pozorovatel stane pozorovaným“.
9. Mezi otázkami (100 otázkami, které používám) jsou některé otázky opakováním. Znamenají to samé, ale jsou jinak formulované. Udělal jsem to proto, aby se odhalila jakákoli duševní rozkolísanost čtenáře.
10. Mnohokrát vám komentáře napsané jako odpovědi pomohou odhalit povahu nemocného a někdy jsou přímými ukazateli pacientova duševního stavu a povahy.

Příklady otázek a odpovědí…

7. Důvěřuji svému vlastnímu vnitřnímu pocitu zdraví a štěstí, spíše než laboratorním zprávám, ve kterých stojí „odpovídající normálu“? ano/možná/ne; Zprávy vypovídají vše.

15. Objevují se u mě ve spojitosti s onemocněním nějaké strachy? ano/možná/ne

19. Věřím, že není nevyhnutelné, abych dostal nemoc, která se v mojí rodině vyskytuje (včetně předků)? ano/možná/ne; Co například miasmata? Musí proběhnout, ne? V mé rodině je astma a rakovina.

24. Znám zcela svou prognózu a dopady svého onemocnění, nedůvěřuji lékařským textům a statistikám? ano/možná/ne; „Jak by se mohly statistiky mýlit?“ Samozřejmě, že má šanci 1 ku 100, že dostanu nemoc, tak jak to říkají statistiky!

25. Mám se rád takový jaký jsem (tělesné vzezření, charakteristiky a stav mysli atd.)? ano/možná/ne

29. Dělal jsem nějaká preventivní opatření, abych zamezil dalšímu rozvoji nemoci než jsem přišel k vám (zbavil se špatných návyků, změnil stravu a životosprávu, začal cvičit, vyřadil nezdravé jídlo, zbavil se závislosti na práci či cestování, zredukoval účast na večírcích, atd.)? ano/možná (někdy)/ne; „To musíte říct vy mě a pomoci mi! Vím, že mi nedělá dobře káva, ale piji ji už od 20 let, nejde přestat! Similimum, které mi předepíšete, mi musí pomoci přestat!“

33. Věřím, že princip Que sera sera (co se stane, to se stane) se nevztahuje k mé nemoci a možnostem mé nemoci? ano/možná/ne

44. Pochopil jsem, že jsem to já, kdo musí především přispět k svému uzdravení? ano/možná/ne

48. Trpěl jsem někdy chorobou, která se poté zopakovala? ano/možná/ne

Jedná se o člověka, který má ve své mysli vrytý program nemocí svých předků (otázka č. 33, 19 a 24). Jakmile se objeví první příležitost, když vznikne konflikt, začnou se, aniž by si to nemocný uvědomoval, projevovat symptomy nemoci nebo nemoc v některém vybraném orgánu, tak jak určuje nevědomá volba nemocného. Takto odpovídají často lékaři a zdravotníci. Mezi různými druhy pacientů jsou zajímavou skupinou (v článku Přání uzdravit se je to rezistentní – pochybovačný typ). Jsou rezistentní, protože medicínské statistiky postavily jejich myšlenkový systém z cihel „strachu“, „bezmoci“ a „nevyléčitelnosti“! Postrádají důvěru ve svůj vnitřní opravný mechanismus a spoléhají se na fyzické důzkazy. Proto uběhne dlouhá doba, než zaznamenají nevýrazný začátek onemocnění a stejně tak jemné změny své bytosti směrem k uzdravení. Vaší mantrou v kontaktu s těmito pacienty se stane obrovská míra trpělivosti.

Poznámka:

Koncept „CMS modelu CQ (kvocientu vyléčitelnosti)“ nemusí někomu připadat nový, je všeobecně znám všem, dokonce i doktorům a léčitetům praktikujícím jiné druhy medicíny. Důkazem je známá věta, kterou většina lékařů používá v záhlaví svých dopisů, ale nedaří se jim uvést ji do praxe, a to: „Já léčím, on se uzdravuje!“. Toto pojetí je základem mé praxe a zásluhy na něm mají především mí pacienti, kteří byli mými učiteli po dobu 17 let mé praxe, a také moje matka, Madhukanta Shukla, studentka psychologie, s kterou jsem vždy své zkušenosti, chyby i filozofické otázky konzultoval. Tyto konzultace během let vyústily v koncepci CMS (Chetna Madhukanta Shukla) modelu CQ.

Psychologům, kteří se začali zabývat homeopatií, bude tento článek připadat filozofický a struktura otázek se jim může zdát netypická. Otázky jsou orientované na homeopatii a jsou zaměřené směrem k znovunastolení stálého rovnovážného stavu.

Přečtěte si, prosím, také Article Links Spring 2008, sv. 21: 1–4 s názvem Přání uzdravit se: rozhodující faktor pacientovy volby.

Shrnutí:

Zdraví je o příjemných pocitech a harmonickém fungování. Této harmonie dosahujeme bez potíží díky neustále probíhajícím reakcím vitální síly na různorodé podněty v našem okolí. Vitální síla ve stavu zdraví bojuje stále proti rušivým vlivům a v bitvách je vždy vítězem. Ve stavu zdraví dokáže vitální síla rozpoznat ničivé vlivy, které poškozují organizmus, zbavit se jich a snadno opravit celek. To vše se odehrává v našem nitru, aniž bychom si to uvědomovali. Lidskému organismu je vlastní skrytá moudrost a vědění, jak udržovat harmonické fungování, být sám sobě terapeutem a sám sebe vyléčit. Jejími projevy jsou obdivuhodné, harmonické, vitální operace, a to jak v oblasti pocitů, tak funkcí. Jejich důkazem je přítomnost znaků psychického zdraví. Zdravý člověk je sám sobě nejlepším terapeutem.

Pokud dojde k porušení harmonie, pokud prohraje vitální síla bitvu s rušivými vlivy poškozujícími organizmus, nastává stav nemoci. Při nemoci není vitální síla schopna opravit organizmus po ničivých zásazích a není ani schopna zbavit se ničivých vlivů. Při nemoci je skrytá schopnost reagovat na podněty poškozující a projevuje se nepříjemnými pocity a neobvyklými procesy, které nazýváme nemocí. V důsledku toho se pak objevují nezdravé psychické znaky a tělesné procesy. Nemocný člověk není sám sobě dobrým terapeutem.

Přesto je schopnost opravy vlastní všem živým bytostem. Ve stavu zdraví je schopnost opravy účinná a ve stavu nemoci neúčinná. Při procesu uzdravování/ přestavby se znovu stává účinnou poté, co obdrží impuls od odpovídajícího léku (similima).

Pokud jsme schopni změřit (vyhodnotit), jak efektivní je schopnost opravy u jednotlivce, můžeme pochopit, zda pacient po všech stránkách efektivně směřuje k uzdravení svého organizmu. Všechny tyto znaky společně tvoří (nebo definují) ono „přání uzdravit se“. Můžeme určit znaky, na kterých je třeba dále pracovat, anebo které je třeba vhodně vyladit, aby bylo dosaženo nejvyššího ideálu léčby. Tuto schopnost léčit sám sebe budeme nazývat vyléčitelnost. Měřítkem/ kritériem vyléčitelnosti je Kvocient vyléčitelnosti: CQ (Currability Quotient). CMS model CQ je test k měření schopnosti obnovy zdraví člověka; schopnost sám sebe opravit.

Bibliografie:

1. Organon of Medicine, Samuel Hahnemann, 6.vydání, přeložil: William Boericke (B. Jain publishers reprint edition 1997)
2. “Will to get well: The Deciding Factor For The Choice Of Patient” Homoeopathic Links Spring 2008; Vol 21:1-4, Dr Chetna N. Shukla

[1] SQ: Kvocient náchylnosti je opakem kvocientu vyléčitelnosti. V epidemiologii je náchylný člověk někdo, komu hrozí zvýšené nebezpečí nakažení nemocí, pokud je v kontaktu s nakaženým jedincem. V homeopatii vysvětlujeme náchylnost jako vrozenou schopnost reagovat na podnět v daném prostředí. V tomto článku je tím myšlena schopnost přijmout nemoc. Je ukazatelem potenciálu nechat nemoc vzniknout a nemoc udržovat. Ukazuje nám na absenci přání uzdravit se.