Případ těžké sebevražedné deprese

Analýza:
Velmi závažná sebevražedná deprese s psychotickými prvky. Pravděpodobně bipolární porucha. Střídají se fáze hluboké deprese s fázemi euforie. Muž je extrémně zoufalý. Když mi volal, že chce schůzku, uvedl, že jsem mu byla doporučena a že potřebuje termín. Nabídla jsem mu termín za týden, ale on řekl: „Vy mi nerozumíte, já potřebuji schůzku okamžitě!“

Vidíme tu klasické téma Aurum: vysoký společenský status, strach ze selhání a extrémní důležitost vysokého postavení. Sebevražednost. Navíc jasně syfilitický problém, první projevy deprese vždy v noci. Bolesti zad výhradně v noci. Ostrá bolest.

Propustila jsem ho s tím, že má povinnost mi jednou týdně zavolat. Aurum dávkovat opatrně.

Telefonát 24. 8. 04:
Užíval od 20. do 22. srpna. Ačkoli jsem měl už 20. srpna silné bolesti hlavy, přetrvávají dosud!
Doporučení: Dnes lék neberte, užívejte obden.

Telefonát 2. 9. 04:
Jde to docela dobře. Lépe spím.
Už nepiju žádný alkohol!
Jen stále nemám motivaci jít do práce.
Nálada se zlepšuje.
Teď už do práce chodím (předtím seděl celé hodiny v autě na parkovišti s plechovkami piva místo toho, aby šel do práce!), ale potom tam sedím a nic nedělám.
Celkově se to hodně zlepšuje.
Už žádné sebevražedné myšlenky!
Cítím se jako lenoch.

Telefonát 13. 9. 04:
Celkově se cítím docela dobře, pokud jde o náladu a pocity.
Mám hodně energie.
Co stále zaostává, je práce. Jenom věci přesouvám sem a tam.
Silné sucho v ústech a bolest zad, horší v noci. Probouzím se kolem třetí ráno, při chůzi se mi podlamovaly nohy. Byl jsem na klinice kvůli bolestem zad – závěr: „napětí“. Dostal jsem 8 různých léků (ale neberu je).

Kontrola 17. 9. 04:
Stále mě trápí nedostatek motivace. Teď každé ráno chodím na třičtvrtěhodinovou procházku. Cítím se mnohem lépe fyzicky. Když mi ale někdo řekne, co mám udělat, stále to nejde. Když je velký tlak, tak to nakonec udělám.
Sucho v ústech + zvýšené slinění (syfilitický příznak, úlevový symptom: „slinění znamená záchranu“).
Práce: Ze začátku jsem tam byl denně, ale moc jsem toho neudělal. Poslední dva týdny jsem se práci už nevěnoval.
Za poslední 4 týdny jsem byl velmi disciplinovaný: bral jsem Aurum, žádná káva, chodil jsem brzy spát. (uvádí 1000 důvodů, proč se mu nyní daří lépe)
Bolest zad: Minulý víkend jsem byl v nemocnici, večer jsem nemohl chodit (dobrá reakce, somatizuje se). Šel jsem si zaběhat v 8:00, odpoledne jsem běžel 15 minut, při běhu mě bolel zadek a noha. Nemohl jsem už ani sedět ani ležet. Bolest při otáčení v posteli. Když jsem vstal, podlomila se mi levá noha. Musel jsem lézt po čtyřech.
V nemocnici nic neobvyklého nenašli.
Ale už se to zlepšilo. Chodím běhat nebo na procházky 5-6× týdně.
Zhubl jsem 5 kg (byl jsem mírně obézní).

Telefonát 13. 10. 2004:
Celkem dobře. Nemám žádné stížnosti, ale stále mám potíže s motivací.
Už chodím do práce každý den, ale pořád dělám výrazně méně než dřív. Přesto mám tendenci se zlepšovat. Na schůzkách a když jsem pod dohledem, funguji dobře, ale jakmile jsem sám, je to pro mě těžké.
Sám jsem si obstaral potenci Q 9, užívám ji 1,5 týdne, zatím bez znatelného zlepšení.
Ráno mi trvá dlouho, než se rozjedu. Spánek je výrazně lepší, cítím se odpočatý, ale pořád se jen tak potácím. Mám pocit, že teď stagnuji.
Minulý týden jsem měl trochu bolest v krku, myslel jsem, že zase dostanu angínu. Po fyzické stránce se cítím velmi dobře, bolesti zad se také zmírňují!
Stále víc vyhledávám kontakt s lidmi a kolegy, cítím jasnost v myšlení, alkohol nepiju a ani ho nepotřebuji.
Jsem bdělý a plný energie, ale přesto nedělám, co bych měl.
Předepsáno: Aurum XM.

Telefonát 6. 12. 2004:
„Jak se máte?“
„Mám se dobře, děkuji.“
Posledních pár dní mám pocit, že účinek léku trochu slábne.
Práci se věnuji naplno. Skoro jako dřív. Hodně stresu, hodně cestování, ale pro mě to není zátěž. Ráno moje motivace není tak silná, jak bych si představoval.

Telefonát 3. 1. 2005:
Cítím, že účinek slábne. Znovu se probouzím brzy (ve 4:00) a večer, když jdu spát, mohl bych spát věčně. Trvá mi dlouho, než ráno vstanu.
Znovu sklouzávám k tomu, že vidím všechno negativně.
Přítelkyně říká, že jsem zase vážnější.
Předepsáno: Aurum XM.

Telefonát 26. 4. 2005:
Celou dobu jsem se cítil skvěle. Teď jsem se ale úplně zhroutil. Není to tak zlé jako předtím, ale jsem hyperaktivní. Mám pocit, že každou chvíli exploduji. Dnes ráno jsem si už dal pivo. Jinak se nedokážu uklidnit. Pobíhám po bytě jako zvíře.
Včera ani dnes jsem nebyl v kanceláři, pracuji z domova.
Neodvažuji se mezi lidi.
Takhle špatně je mi od poloviny minulého týdne.
Ani spánek není dobrý. Každých 15 minut se dívám na hodiny.
Předepsáno: Aurum XM.

Telefonát 4. 5. 2005:
Už je mi zase dobře. Už 27. dubna jsem se začal cítit lépe.
Ten poslední relaps mě naštval.
Když se zhorším, proběhne to velmi rychle. Pak najednou, přes noc, se to zase „spraví“.
Záchvaty už nejsou zdaleka tak silné jako dřív.
Bolesti zad v noci.

Telefonát 16. 6. 2005 (jsem na dovolené, volá kolega, který mě zastupuje):
Další relaps. Znovu piju alkohol. Jsem neklidný a bez energie.
Opět se v noci budím.
Sucho v ústech menší.
Předepsáno: Aurum 50 M.

Telefonát 20. 6. 2005:
Znovu je to výrazně lepší.
Co můžu brát, než se zase tolik propadnu?
Předepsáno: Aurum Q 9 v případě potřeby.

Od té doby proběhlo ještě několik telefonátů, chvíli jsme zasáhli s potencí Q 9, v říjnu 2005 byla zopakována potence 50M. Od té doby se neozval, zřejmě se mu daří dobře.

Epilog
Jak lze očekávat u závažného případu syfilitického onemocnění na emocionální/mentální úrovni, jsou propady/relapsy vážné. Přesto je každý další relaps méně závažný. Zajímavé jsou velmi rychlé propady a vysoká míra zoufalství, která je vždy provází.
V jednom z našich posledních telefonátů mi řekl, že se ho teď kolegové v práci, kteří jsou přibližně v jeho věku, stále častěji ptají, jak se mu podařilo dostat se z té hrozné jámy ven. Sami mají podobné problémy. Řekl jsem mu: „No tak je pošlete za mnou!“ On odpověděl: „To dělám pořád, ale oni na to asi nemají odvahu.“